Zelenskyj cestoval domů z Bruselu s Poláky! Macron potkal Fialu, Putinovi sebere řád?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek po cestě z Bruselu zpět do vlasti setkal ve městě Rzeszów s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Na twitteru to dnes oznámila Dudova kancelář, která zveřejnila i fotografii a video ze schůzky.

Prezidenti podle ní probírali Zelenského cestu do Bruselu a dalších evropských měst a také bezpečnost v regionu.

„Ukrajinský prezident informoval o své nedávné diplomatické činnosti v Bruselu a dalších evropských hlavních městech, rozhovory se dotýkaly rovněž bezpečnosti v regionu,“ píše kancelář polského prezidenta.

Duda a Zelenskyj, který se do Polska dostal z Bruselu na palubě polského speciálu, spolu probírali současnou situaci na frontové linii a potřebu dalších společných akcí pro vojenskou podporu napadené země.

Top momenty Zelenského tour v Evropě: Tleskající špičky EU, slzy v Bruselu i česká účast

V Rzeszówě, který se nachází poblíž hranic s Ukrajinou, se oba prezidenti setkali také loni v prosinci. Zelenskyj se tehdy vracel ze Spojených států, což byla jeho první zahraniční cesta od ruské invaze do jeho země.

Tento týden Zelenskyj navštívil Londýn, Paříž a Brusel, kde jednal mimo jiné s vrcholnými představiteli. V Bruselu požádal lídry unijních zemí o rychlejší dodávky zbraní včetně stíhaček nebo o letošní zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Po rozloučení se Zelenským přitom summit v Bruselu pokračoval. Na řadu se dostala i další témata mimo Ukrajinu.

Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na pátek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě.

Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Diskuse vedli také o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes níž cizinci do unie přicházejí.

Pro českého premiéra Petra Fialu představuje prioritu omezení migrace po západobalkánské trase.

„Je velmi důležité, že Evropská rada jasně uznala, že migrace je evropský problém, který vyžaduje evropské řešení,“ prohlásila po nočním jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Lídři jsou zajedno v tom, že problém spočívá mimo jiné v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy. Summit se shodl, že by členské země měly těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění. Někteří politici mluvili i o zastavení rozvojové pomoci pro nespolupracující země, tento nápad ale nenašel potřebnou podporu.

Závěry summitu hovoří také o posílení ochrany hranic. Kromě některých zemí z východního křídla EU v poslední době razí zejména politici Rakouska a Nizozemska myšlenku, že by unie měla platit za stavbu hraničních bariér.

Premiér Fiala v tiskové zprávě k závěrům summitu uvedl, že EU by měla zlepšit návratovou politiku, zaměřit se na ochranu vnější hranice a posílit spolupráci se zeměmi, odkud migranti přicházejí. „Pro ČR je klíčová západobalkánská trasa. Tam se musíme zaměřit na sladění vízové politiky. Ze západního Balkánu se nesmí stát zadní vchod do EU,“ uvedl Fiala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi odebere Řád čestné legie. Hodlá tak případně učinit ve chvíli, kdy tomu nadejde „vhodný okamžik“, uvedla agentura AFP. Stejné vyznamenání obdržel ve čtvrtek z Macronových rukou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nejvyšší francouzské státní vyznamenání, velkokříž Řádu čestné legie, obdržel Putin v roce 2006 od bývalého prezidenta Jacquesa Chiraka. Již tedy šlo o kontroverzní krok, který ve Francii vyvolával kritiku.

Macron po summitu v Bruselu uvedl, že k rozhodnutí odebrat Putinovi vyznamenání zatím nedospěl. Pokud by tak v budoucnu učinil, šlo by o důležitou symboliku, která by vyžadovala správné načasování.

Řád čestné legie pro ruského prezidenta: Vladimir Putin a někdejší francouzský prezident Jacques Chirac | ČTK

Mimořádný summit EU řešil kromě Ukrajiny a migrantů i další věci. EU se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím tzv. zelenou ekonomiku.

Lídři členských zemí se v noci na dnešek na summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.

Zejména Francie a Německo usilovaly o co nejširší možnosti podpory firem, další země však nabádaly k opatrnosti. Český premiér Petr Fiala po jednání řekl, že podpora průmyslu nesmí být dotačním závodem.

„Lídři EU uznali, že se podpora průmyslu nesmí stát dotačním závodem mezi jednotlivými zeměmi,“ řekl po jednání novinářům Fiala, podle něhož nesmí státní podpora pokřivit podmínky na jednotném trhu a stát se záminkou pro protekcionismus. „Budeme podporovat například strategické sektory, které jsou postižené vysokými cenami energií,“ dodal Fiala, který se v Bruselu srdečně loučil i s prezidentem Macronem