Zmrzneme až příští zimu? O cenách energií rozhodne počasí i covid v Číně

Import ruských energetických surovin soustavně klesá. Plyn už se po uzavření plynovodů Nord Stream dopravuje jen přes Ukrajinu. Od 19. ledna se přepravovalo 24,4 milionu kubíků denně, zatímco ještě ve druhé polovině loňského roku to byl skoro dvojnásobek, jak informoval ruský list Vedomosti.

Evropské ekonomice pomohl dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), který z 83 miliard kubíků (bcm) roku 2021 vzrostl na 141. A také zprovoznění Baltského plynovodu z Norska do Polska (a dál do Dánska), který na kontinent přepraví dalších až 10 bcm. Jak psal EurActiv, vládní zástupci ho zprovoznili koncem září. Do jisté míry byly znát i snahy o úspory kvůli drahotě či možná i z ekologických důvodů.

Jestliže se obávaná krize letošní zimy jeví zažehnaná, evropští představitelé už se obracejí k sezoně 2023/24. „Z příští zimy mám obavy. Žádný ruský plyn, comeback Číny coby dovozce, jen malý nárůst dodávky: Tyto tři faktory udělají z další zimy výzvu,“ uvedl v rozhovoru pro německý magazín Handesblatt Fatih Birol, šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA). „Až se čínská ekonomika sebere, nebude snadné na světových trzích nakoupit plánované objemy,“ dovysvětlil. „Následující zima bude ještě obtížnější.“

K relativní dostupnosti LNG v současnosti totiž přispěla do velké míry pandemie koronaviru v Číně - kvůli strategii „zero covid“, nulové toleranci, byly v zemi časté lockdowny na úkor průmyslové výroby a země plynu dovážela relativně málo.

Zkapalněného plynu totiž na trhu není dostatek, dovozci se musejí přeplácet, každý nárůst poptávky je ve světě rychle znát. A odklon od ruského plynu dopravovaného plynovody znamenal pořádný nárůst poptávky, rekordní. I ceny v Asii loni vyskočily na historická maxima.

 „Je velmi nepravděpodobné, že by Evropané tuto zimu mrzli kvůli odstřižení dodávek plynu,“ konstatoval už v říjnu report konzultační firmy Timera Energy. „Ale rizikové faktory mohou způsobit další extrémní vrtkavost trhu a vyžadovat těžké vládní intervence ke snížení poptávky.“

Růst čínské ekonomiky se za loňský rok zpomalil na 3,3 procenta (před covidem rostla každoročně o skoro 7 %). V současnosti nevypadá zcela jistě, kdy země pandemii překoná - náhlý konec silných opatření přinesl zase druhý extrém, spousty nemocných, ba mrtvých. Vláda i tak pro letošek počítá s růstem přes 5 % HDP. Dříve nebo později zkrátka je potřeba počítat s tím, že poptávka po LNG poroste v Číně i dalších asijských zemích, stejně jako po ropě i dalších strategických surovinách.

Přehledně: Odkud proudí do Evropy zemní plyn? A čím se nahradí ruské plynovody?

Alicia Garcia-Herreroová, vrchní ekonomka pro region Asie-Pacifik v investiční bance Natixis, zmírňuje obavy z čínské konkurence na energetických trzích. Pekingu se totiž dařilo zajišťovat energetické dodávky se slevami z Ruska, Kataru a také Malajsie. „Konkurence tu jistě bude, ale snad menší, než panují obavy, zejména pokud jde o dopad na ceny,“ uvedla pro Rádio Svobodná Evropa. A Čína si bude dávat pozor, aby se plyn příliš nezdražoval - aktuálně je tam zima a nemá ho dost, někde domácnosti dostávají jen nedostačující příděly.

„V dlouhém výhledu zřejmě Evropa bude v lepší pozici díky krokům, které teď podniká, aby se zbavila závislosti na Rusku, díky investicím do obnovitelných zdrojů,“ řekla Svobodné Evropě Agathe Demaraisová, šéfanalytička z The Economist Intelligence Unit. „Ovšem v krátkodobé perspektivě je mnoho obav o širší dopady na inflaci a ceny.“