Poprask kolem uniklých amerických dokumentů utichá. Odhalily skutečně něco klíčového?
Budou to téměř dva týdny, kde se v tisku po celém světě začal rozebírat únik amerických přísně utajovaných dokumentů, které mimo jiné obsahovaly citlivé informace o válkou zmítané Ukrajině. Ten největší „poprask“ kolem úniku údajů už pomalu utichá, současně vznikají stále detailnější analýzy toho, co se přesně dostalo „ven“ a jak důležité to skutečně bylo. Jeden takový rozbor připravila rovněž stanice BBC.
Jednalo se o dokumentaci z února a března nabízející lákavý vhled za oponu konfliktu odehrávajícího se na Ukrajinu sestavenou odborníky, tajnými službami a zpravodajci. Složky obsahovaly nespočet detailních a komplexních údajů. Mezi řádky se dá vyčíst, že americké ministerstvo obrany sídlící v Pentagonu dělá všechno, aby konfliktu porozumělo, byť někdy s velkou dávkou obtížností.
„Výstavní“ válečná mlha
Zásadní informací bylo, kolik mužů a techniky obě strany konfliktu ztrácí: Prvotní data mluví o tom, že na ruské straně bylo zabito nebo zraněno kolem 223 tisíc mužů, na ukrajinské pak 131 tisíc. U těchto údajů je nutné se zaměřit na poznámky Pentagonu: „Nízká důvěryhodnost údajů“ na základě „operačního utajení, záměrného zkreslení či potenciální předpojatosti ukrajinských zdrojů“. V překladu do jazyka laiků: Ano, Spojené státy jsou sice nejdůležitějším spojencem Ukrajiny, ale Washington plně nevěří tomu, co jim Kyjev říká.
Další „americká nejistota“ je patrná v hlášení o bitvě na Donbasu datované na 22. února. V dokumentech se píše „Pentagon považuje poskytnuté informace za částečně důvěryhodné, údaje naznačují, že bitva pravděpodobně směřuje k patové situaci během roku 2023“.
Dále v poznámce Pentagonu stojí, že důvěryhodnost informací by zvýšilo, „kdybychom dokázali přesně odhadnout výdrž ukrajinských operací“. A dodává rovněž to, že „nelze plně zhodnotit, jakou daň si na ruské technice a morálce jednotek vybrala ukrajinská protiofenziva“. To je jen zlomek toho, čím se denně zabývají plánovači při Pentagonu.
Na stole jsou třeba i otázky typu: Co by se muselo stát, aby se Izrael více vložil do situace? Za jakých podmínek by byl Soul ochoten odložit svoje výhrady a zásobovat Kyjev tolik potřebnou dělostřeleckou municí a vybavením? Co se stane v případě, že zemře Vladimir Putin? Vzhledem k panující nejistotě a ne vždy plně důvěryhodným či zkresleným informacím není pak nijak zarážející, že se Washington uchyluje ke všem možným prostředkům, včetně odposlechů, aby zjistil a pochopil, co se skutečně děje, a získal širší přehled o konfliktu.
S uniklými dokumenty se dostaly na veřejnost i zaznamenané hovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho generály, s nimiž rozebírá pro a proti úderů na ruské cíle v Bělorusku nebo i v samotném Rusku.
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě.
„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím jednal o Ukrajině a o přípravách Putinovy prosincové návštěvy Indie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké Kremlu. Indie je odhodlána dál posilovat zvláštní a privilegované strategické partnerství s Ruskem a je připravena přispět k míru na Ukrajině, odvětil Módí na Putinovo telefonické blahopřání k 75. narozeninám indického premiéra.
Od ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 Indie zvýšila nákupy ruské ropy. Indický premiér se na začátku září na summitu v Číně sešel s Putinem i jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a indické jednotky se tento měsíc poprvé zapojily do rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Američtí představitelé v této souvislosti minulý pátek vyzvali státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU, aby kvůli nákupům ruské ropy uvalily cla na Čínu a na Indii.
Nynější státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Británii doprovází série demonstrací v Londýně a Windsoru. V britské metropoli se podle informací CNN shromáždili protestující s transparenty namířenými proti americkému republikánskému prezidentovi, mnohé se také vztahují k rusko-ukrajinskému konfliktu nebo pokračující izraelské válce v Gaze. Někteří demonstranti přišli převlečeni za ruského prezidenta Vladimira Putina nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Policie dnes očekává shromáždění asi pěti desítek nejrůznějších demonstrujících skupin, uvedla zástupkyně komisaře Louise Puddefootová, která tento týden řídí operace policejních složek v britské metropoli.
Zvěsti a fámy
V pátek 17. února se měl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dozvědět o domnělém plánu sabotovat Putinovu „speciální vojenskou operaci“, na němž se měli podílet náčelník generálního štábu a zároveň velitel ruských sil na Ukrajině Valerij Gerasimov a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Vše mělo začít na den, kdy měl ruský prezident zahájit chemoterapii, samozřejmě k ničemu takovému nikdy nedošlo.
Ale pro Pentagon, který zoufale touží odhalit jakékoliv známky rozdělení a slabosti v Kremlu, si lze představit, že se zpráva musela jevit jako „ víc než zajímavá“. Vojenské konflikty jsou něco rozsáhlého a komplexního, neustále se vyvíjející události, kde se musí brát ohled na nespočet nejen vojenských, ale rovněž politických faktorů. To znamená, že situace na Ukrajině se od úniku informací už dávno změnila.
