Poprask kolem uniklých amerických dokumentů utichá. Odhalily skutečně něco klíčového?
Budou to téměř dva týdny, kde se v tisku po celém světě začal rozebírat únik amerických přísně utajovaných dokumentů, které mimo jiné obsahovaly citlivé informace o válkou zmítané Ukrajině. Ten největší „poprask“ kolem úniku údajů už pomalu utichá, současně vznikají stále detailnější analýzy toho, co se přesně dostalo „ven“ a jak důležité to skutečně bylo. Jeden takový rozbor připravila rovněž stanice BBC.
Jednalo se o dokumentaci z února a března nabízející lákavý vhled za oponu konfliktu odehrávajícího se na Ukrajinu sestavenou odborníky, tajnými službami a zpravodajci. Složky obsahovaly nespočet detailních a komplexních údajů. Mezi řádky se dá vyčíst, že americké ministerstvo obrany sídlící v Pentagonu dělá všechno, aby konfliktu porozumělo, byť někdy s velkou dávkou obtížností.
„Výstavní“ válečná mlha
Zásadní informací bylo, kolik mužů a techniky obě strany konfliktu ztrácí: Prvotní data mluví o tom, že na ruské straně bylo zabito nebo zraněno kolem 223 tisíc mužů, na ukrajinské pak 131 tisíc. U těchto údajů je nutné se zaměřit na poznámky Pentagonu: „Nízká důvěryhodnost údajů“ na základě „operačního utajení, záměrného zkreslení či potenciální předpojatosti ukrajinských zdrojů“. V překladu do jazyka laiků: Ano, Spojené státy jsou sice nejdůležitějším spojencem Ukrajiny, ale Washington plně nevěří tomu, co jim Kyjev říká.
Další „americká nejistota“ je patrná v hlášení o bitvě na Donbasu datované na 22. února. V dokumentech se píše „Pentagon považuje poskytnuté informace za částečně důvěryhodné, údaje naznačují, že bitva pravděpodobně směřuje k patové situaci během roku 2023“.
Dále v poznámce Pentagonu stojí, že důvěryhodnost informací by zvýšilo, „kdybychom dokázali přesně odhadnout výdrž ukrajinských operací“. A dodává rovněž to, že „nelze plně zhodnotit, jakou daň si na ruské technice a morálce jednotek vybrala ukrajinská protiofenziva“. To je jen zlomek toho, čím se denně zabývají plánovači při Pentagonu.
Na stole jsou třeba i otázky typu: Co by se muselo stát, aby se Izrael více vložil do situace? Za jakých podmínek by byl Soul ochoten odložit svoje výhrady a zásobovat Kyjev tolik potřebnou dělostřeleckou municí a vybavením? Co se stane v případě, že zemře Vladimir Putin? Vzhledem k panující nejistotě a ne vždy plně důvěryhodným či zkresleným informacím není pak nijak zarážející, že se Washington uchyluje ke všem možným prostředkům, včetně odposlechů, aby zjistil a pochopil, co se skutečně děje, a získal širší přehled o konfliktu.
S uniklými dokumenty se dostaly na veřejnost i zaznamenané hovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho generály, s nimiž rozebírá pro a proti úderů na ruské cíle v Bělorusku nebo i v samotném Rusku.
Zvěsti a fámy
V pátek 17. února se měl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dozvědět o domnělém plánu sabotovat Putinovu „speciální vojenskou operaci“, na němž se měli podílet náčelník generálního štábu a zároveň velitel ruských sil na Ukrajině Valerij Gerasimov a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Vše mělo začít na den, kdy měl ruský prezident zahájit chemoterapii, samozřejmě k ničemu takovému nikdy nedošlo.
Ale pro Pentagon, který zoufale touží odhalit jakékoliv známky rozdělení a slabosti v Kremlu, si lze představit, že se zpráva musela jevit jako „ víc než zajímavá“. Vojenské konflikty jsou něco rozsáhlého a komplexního, neustále se vyvíjející události, kde se musí brát ohled na nespočet nejen vojenských, ale rovněž politických faktorů. To znamená, že situace na Ukrajině se od úniku informací už dávno změnila.