Poprask kolem uniklých amerických dokumentů utichá. Odhalily skutečně něco klíčového?
Budou to téměř dva týdny, kde se v tisku po celém světě začal rozebírat únik amerických přísně utajovaných dokumentů, které mimo jiné obsahovaly citlivé informace o válkou zmítané Ukrajině. Ten největší „poprask“ kolem úniku údajů už pomalu utichá, současně vznikají stále detailnější analýzy toho, co se přesně dostalo „ven“ a jak důležité to skutečně bylo. Jeden takový rozbor připravila rovněž stanice BBC.
Jednalo se o dokumentaci z února a března nabízející lákavý vhled za oponu konfliktu odehrávajícího se na Ukrajinu sestavenou odborníky, tajnými službami a zpravodajci. Složky obsahovaly nespočet detailních a komplexních údajů. Mezi řádky se dá vyčíst, že americké ministerstvo obrany sídlící v Pentagonu dělá všechno, aby konfliktu porozumělo, byť někdy s velkou dávkou obtížností.
„Výstavní“ válečná mlha
Zásadní informací bylo, kolik mužů a techniky obě strany konfliktu ztrácí: Prvotní data mluví o tom, že na ruské straně bylo zabito nebo zraněno kolem 223 tisíc mužů, na ukrajinské pak 131 tisíc. U těchto údajů je nutné se zaměřit na poznámky Pentagonu: „Nízká důvěryhodnost údajů“ na základě „operačního utajení, záměrného zkreslení či potenciální předpojatosti ukrajinských zdrojů“. V překladu do jazyka laiků: Ano, Spojené státy jsou sice nejdůležitějším spojencem Ukrajiny, ale Washington plně nevěří tomu, co jim Kyjev říká.
Další „americká nejistota“ je patrná v hlášení o bitvě na Donbasu datované na 22. února. V dokumentech se píše „Pentagon považuje poskytnuté informace za částečně důvěryhodné, údaje naznačují, že bitva pravděpodobně směřuje k patové situaci během roku 2023“.
Dále v poznámce Pentagonu stojí, že důvěryhodnost informací by zvýšilo, „kdybychom dokázali přesně odhadnout výdrž ukrajinských operací“. A dodává rovněž to, že „nelze plně zhodnotit, jakou daň si na ruské technice a morálce jednotek vybrala ukrajinská protiofenziva“. To je jen zlomek toho, čím se denně zabývají plánovači při Pentagonu.
Na stole jsou třeba i otázky typu: Co by se muselo stát, aby se Izrael více vložil do situace? Za jakých podmínek by byl Soul ochoten odložit svoje výhrady a zásobovat Kyjev tolik potřebnou dělostřeleckou municí a vybavením? Co se stane v případě, že zemře Vladimir Putin? Vzhledem k panující nejistotě a ne vždy plně důvěryhodným či zkresleným informacím není pak nijak zarážející, že se Washington uchyluje ke všem možným prostředkům, včetně odposlechů, aby zjistil a pochopil, co se skutečně děje, a získal širší přehled o konfliktu.
S uniklými dokumenty se dostaly na veřejnost i zaznamenané hovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho generály, s nimiž rozebírá pro a proti úderů na ruské cíle v Bělorusku nebo i v samotném Rusku.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Zvěsti a fámy
V pátek 17. února se měl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dozvědět o domnělém plánu sabotovat Putinovu „speciální vojenskou operaci“, na němž se měli podílet náčelník generálního štábu a zároveň velitel ruských sil na Ukrajině Valerij Gerasimov a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Vše mělo začít na den, kdy měl ruský prezident zahájit chemoterapii, samozřejmě k ničemu takovému nikdy nedošlo.
Ale pro Pentagon, který zoufale touží odhalit jakékoliv známky rozdělení a slabosti v Kremlu, si lze představit, že se zpráva musela jevit jako „ víc než zajímavá“. Vojenské konflikty jsou něco rozsáhlého a komplexního, neustále se vyvíjející události, kde se musí brát ohled na nespočet nejen vojenských, ale rovněž politických faktorů. To znamená, že situace na Ukrajině se od úniku informací už dávno změnila.
