Poprask kolem uniklých amerických dokumentů utichá. Odhalily skutečně něco klíčového?
Budou to téměř dva týdny, kde se v tisku po celém světě začal rozebírat únik amerických přísně utajovaných dokumentů, které mimo jiné obsahovaly citlivé informace o válkou zmítané Ukrajině. Ten největší „poprask“ kolem úniku údajů už pomalu utichá, současně vznikají stále detailnější analýzy toho, co se přesně dostalo „ven“ a jak důležité to skutečně bylo. Jeden takový rozbor připravila rovněž stanice BBC.
Jednalo se o dokumentaci z února a března nabízející lákavý vhled za oponu konfliktu odehrávajícího se na Ukrajinu sestavenou odborníky, tajnými službami a zpravodajci. Složky obsahovaly nespočet detailních a komplexních údajů. Mezi řádky se dá vyčíst, že americké ministerstvo obrany sídlící v Pentagonu dělá všechno, aby konfliktu porozumělo, byť někdy s velkou dávkou obtížností.
„Výstavní“ válečná mlha
Zásadní informací bylo, kolik mužů a techniky obě strany konfliktu ztrácí: Prvotní data mluví o tom, že na ruské straně bylo zabito nebo zraněno kolem 223 tisíc mužů, na ukrajinské pak 131 tisíc. U těchto údajů je nutné se zaměřit na poznámky Pentagonu: „Nízká důvěryhodnost údajů“ na základě „operačního utajení, záměrného zkreslení či potenciální předpojatosti ukrajinských zdrojů“. V překladu do jazyka laiků: Ano, Spojené státy jsou sice nejdůležitějším spojencem Ukrajiny, ale Washington plně nevěří tomu, co jim Kyjev říká.
Další „americká nejistota“ je patrná v hlášení o bitvě na Donbasu datované na 22. února. V dokumentech se píše „Pentagon považuje poskytnuté informace za částečně důvěryhodné, údaje naznačují, že bitva pravděpodobně směřuje k patové situaci během roku 2023“.
Dále v poznámce Pentagonu stojí, že důvěryhodnost informací by zvýšilo, „kdybychom dokázali přesně odhadnout výdrž ukrajinských operací“. A dodává rovněž to, že „nelze plně zhodnotit, jakou daň si na ruské technice a morálce jednotek vybrala ukrajinská protiofenziva“. To je jen zlomek toho, čím se denně zabývají plánovači při Pentagonu.
Na stole jsou třeba i otázky typu: Co by se muselo stát, aby se Izrael více vložil do situace? Za jakých podmínek by byl Soul ochoten odložit svoje výhrady a zásobovat Kyjev tolik potřebnou dělostřeleckou municí a vybavením? Co se stane v případě, že zemře Vladimir Putin? Vzhledem k panující nejistotě a ne vždy plně důvěryhodným či zkresleným informacím není pak nijak zarážející, že se Washington uchyluje ke všem možným prostředkům, včetně odposlechů, aby zjistil a pochopil, co se skutečně děje, a získal širší přehled o konfliktu.
S uniklými dokumenty se dostaly na veřejnost i zaznamenané hovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho generály, s nimiž rozebírá pro a proti úderů na ruské cíle v Bělorusku nebo i v samotném Rusku.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Zvěsti a fámy
V pátek 17. února se měl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dozvědět o domnělém plánu sabotovat Putinovu „speciální vojenskou operaci“, na němž se měli podílet náčelník generálního štábu a zároveň velitel ruských sil na Ukrajině Valerij Gerasimov a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Vše mělo začít na den, kdy měl ruský prezident zahájit chemoterapii, samozřejmě k ničemu takovému nikdy nedošlo.
Ale pro Pentagon, který zoufale touží odhalit jakékoliv známky rozdělení a slabosti v Kremlu, si lze představit, že se zpráva musela jevit jako „ víc než zajímavá“. Vojenské konflikty jsou něco rozsáhlého a komplexního, neustále se vyvíjející události, kde se musí brát ohled na nespočet nejen vojenských, ale rovněž politických faktorů. To znamená, že situace na Ukrajině se od úniku informací už dávno změnila.
