Poprask kolem uniklých amerických dokumentů utichá. Odhalily skutečně něco klíčového?
Budou to téměř dva týdny, kde se v tisku po celém světě začal rozebírat únik amerických přísně utajovaných dokumentů, které mimo jiné obsahovaly citlivé informace o válkou zmítané Ukrajině. Ten největší „poprask“ kolem úniku údajů už pomalu utichá, současně vznikají stále detailnější analýzy toho, co se přesně dostalo „ven“ a jak důležité to skutečně bylo. Jeden takový rozbor připravila rovněž stanice BBC.
Jednalo se o dokumentaci z února a března nabízející lákavý vhled za oponu konfliktu odehrávajícího se na Ukrajinu sestavenou odborníky, tajnými službami a zpravodajci. Složky obsahovaly nespočet detailních a komplexních údajů. Mezi řádky se dá vyčíst, že americké ministerstvo obrany sídlící v Pentagonu dělá všechno, aby konfliktu porozumělo, byť někdy s velkou dávkou obtížností.
„Výstavní“ válečná mlha
Zásadní informací bylo, kolik mužů a techniky obě strany konfliktu ztrácí: Prvotní data mluví o tom, že na ruské straně bylo zabito nebo zraněno kolem 223 tisíc mužů, na ukrajinské pak 131 tisíc. U těchto údajů je nutné se zaměřit na poznámky Pentagonu: „Nízká důvěryhodnost údajů“ na základě „operačního utajení, záměrného zkreslení či potenciální předpojatosti ukrajinských zdrojů“. V překladu do jazyka laiků: Ano, Spojené státy jsou sice nejdůležitějším spojencem Ukrajiny, ale Washington plně nevěří tomu, co jim Kyjev říká.
Další „americká nejistota“ je patrná v hlášení o bitvě na Donbasu datované na 22. února. V dokumentech se píše „Pentagon považuje poskytnuté informace za částečně důvěryhodné, údaje naznačují, že bitva pravděpodobně směřuje k patové situaci během roku 2023“.
Dále v poznámce Pentagonu stojí, že důvěryhodnost informací by zvýšilo, „kdybychom dokázali přesně odhadnout výdrž ukrajinských operací“. A dodává rovněž to, že „nelze plně zhodnotit, jakou daň si na ruské technice a morálce jednotek vybrala ukrajinská protiofenziva“. To je jen zlomek toho, čím se denně zabývají plánovači při Pentagonu.
Na stole jsou třeba i otázky typu: Co by se muselo stát, aby se Izrael více vložil do situace? Za jakých podmínek by byl Soul ochoten odložit svoje výhrady a zásobovat Kyjev tolik potřebnou dělostřeleckou municí a vybavením? Co se stane v případě, že zemře Vladimir Putin? Vzhledem k panující nejistotě a ne vždy plně důvěryhodným či zkresleným informacím není pak nijak zarážející, že se Washington uchyluje ke všem možným prostředkům, včetně odposlechů, aby zjistil a pochopil, co se skutečně děje, a získal širší přehled o konfliktu.
S uniklými dokumenty se dostaly na veřejnost i zaznamenané hovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho generály, s nimiž rozebírá pro a proti úderů na ruské cíle v Bělorusku nebo i v samotném Rusku.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Zvěsti a fámy
V pátek 17. února se měl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dozvědět o domnělém plánu sabotovat Putinovu „speciální vojenskou operaci“, na němž se měli podílet náčelník generálního štábu a zároveň velitel ruských sil na Ukrajině Valerij Gerasimov a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Vše mělo začít na den, kdy měl ruský prezident zahájit chemoterapii, samozřejmě k ničemu takovému nikdy nedošlo.
Ale pro Pentagon, který zoufale touží odhalit jakékoliv známky rozdělení a slabosti v Kremlu, si lze představit, že se zpráva musela jevit jako „ víc než zajímavá“. Vojenské konflikty jsou něco rozsáhlého a komplexního, neustále se vyvíjející události, kde se musí brát ohled na nespočet nejen vojenských, ale rovněž politických faktorů. To znamená, že situace na Ukrajině se od úniku informací už dávno změnila.
