Západ se připravuje na odvetný úder Putina: Skupina G7 věří, že Rusko použije všechny zbývající zbraně
Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin v reakci na očekávanou protiofenzívu ukrajinské armády proti ruských okupačním vojskům na Ukrajině použije "všechny nástroje, které mu zbývají", včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. Napsal to dnes server deníku The Guardian.
Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a „musí být připraveni“ na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila „naprosto jakoukoli zbraň“, pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.
Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako „nepřijatelné“ a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k „otevřené výměně názorů“ na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně „budoucích vyhlídek“ na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.
Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje.
Ukrajina, další země a třeba britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Britská vláda je ale přesvědčena, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.
Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ „do toho nepůjde naplno“ a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. „Prohlášení o neochvějné podpoře“ nestačí a „činy stále neodpovídají rétorice“, uvedla skupina.
Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek „zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat“ sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát „vazalem“ Spojených států. Již dříve byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být „ponížena“ a bude potřebovat bezpečnostní záruky. Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat.
„Hovořil jsem se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Jsem vděčný za podporu, kterou Španělsko poskytuje Ukrajině a našemu lidu,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj. „Informoval jsem ho o diplomatické situaci a našich kontaktech s partnery a sdělil jsem mu naši vizi dalších kroků. Nyní je nejdůležitější zajistit, aby Rusko opět nikomu nevnucovalo své nereálné podmínky,“ uvedl v kontextu chystaného summitu Putin-Trump. „Zdá se, že USA se snaží prezentovat svou dohodu s Putinem jako hotovou věc. Poslední zoufalé pokusy Evropy o odpor,“ komentuje Alex Wickham z agentury Bloomberg schůzku bezpečnostních představitelů v Británii. Britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident J.D. Vance se dnes v Británii setkají s ukrajinskými a evropskými poradci pro národní bezpečnost, aby diskutovali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámila to podle agentury Reuters kancelář britského premiéra Keira Starmera. Uvedla rovněž, že Starmer dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlášená schůzka bude podle premiérovy kanceláře „klíčovou příležitostí k diskuzi o pokroku na cestě ke spravedlivému a trvalému míru,“ napsala agentura AFP. Zelenskyj na síti X poděkoval britskému premiérovi za podporu. „Sdílíme stejný názor na potřebu skutečně trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl. „Jsou zapotřebí jasné kroky a koordinace mezi námi a našimi partnery. Oceňujeme odhodlání Británie, Spojených států a všech partnerů ukončit tuto válku,“ dodal.
Zejména východoevropské vlády obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.
Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.
