Putin znovu straší jadernými zbraněmi. Zmínil i Satana, který v testu selhal
Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová naopak ruské státní agentuře TASS řekla, že Spojené státy jsou připraveny vrátit se k rozhovorům s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní „třeba už zítra“.
Podle Putina rovněž ruští vojáci obdrží „nové úderné systémy, sledovací a komunikační nástroje, drony a dělostřelecké systémy“, citoval z projevu zpravodajský portál Meduza.
Rok od invaze na Ukrajinu Putin naznačil, že je připraven rozbít celou architekturu kontroly jaderných zbraní, včetně moratoria na jaderné testy. To vše do té doby, než Západ ukončí podporu Ukrajiny, napsala agentura Reuters. V souvislosti s tím v úterý oznámil odklon Ruska od poslední dohody s Washingtonem o jaderném odzbrojování. Smlouva Nový START podepsaná v roce 2010 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost. Ruská diplomacie nicméně několik hodin po Putinově oznámení uvedla, že Moskva bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat.
Spojené státy jsou připraveny třeba už zítra zahájit rozhovory ohledně plnění dohody Nový START, řekla v rozhovoru poskytnutém TASS náměstkyně Nulandová. „Jsme připraveni začít to dělat zítra, jestli je k tomu připravena Ruská federace. Jsme také připraveni povolit inspekce,“ odpověděla na otázku, zda je Washington připraven na jednání bez vzájemného obviňování a předběžných podmínek. Pozastavení dohody ze strany ruského prezidenta označila za „nezodpovědné“. „USA a Rusko nesou velkou odpovědnost vůči celému světu za udržení bezpečnosti jaderných arzenálů. Svůj úkol musíme splnit,“ dodala. „USA jsou připraveny vrátit se k rozhovorům, abychom zajistili plnění Nového STARTu od samého začátku,“ zdůraznila podle TASS.
V dnešním projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, známého v sovětských časech jako Den Rudé armády, Putin zmínil vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem a tvrdil, že Rusko potřebuje modernizované ozbrojené síly, aby mohlo zajistit svou svrchovanost.
„Stejně jako doposud budeme věnovat zvýšenou pozornost posílení jaderné triády,“ prohlásil ruský prezident s odkazem na jaderné rakety na souši, na moři a ve vzduchu. Dodal, že ještě letos budou například rozmístěny nové mezikontinentální balistické střely Sarmat, na Západě přezdívané Satan II.
Raketu Sarmat Rusko poprvé odhalilo v roce 2016. Podle ruských médií má dolet přes 11.000 kilometrů a může nést jadernou hlavici o hmotnosti 100 tun. Nahradit má raketu R-36M Vojevoda.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
