Putin znovu straší jadernými zbraněmi. Zmínil i Satana, který v testu selhal
Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová naopak ruské státní agentuře TASS řekla, že Spojené státy jsou připraveny vrátit se k rozhovorům s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní „třeba už zítra“.
Podle Putina rovněž ruští vojáci obdrží „nové úderné systémy, sledovací a komunikační nástroje, drony a dělostřelecké systémy“, citoval z projevu zpravodajský portál Meduza.
Rok od invaze na Ukrajinu Putin naznačil, že je připraven rozbít celou architekturu kontroly jaderných zbraní, včetně moratoria na jaderné testy. To vše do té doby, než Západ ukončí podporu Ukrajiny, napsala agentura Reuters. V souvislosti s tím v úterý oznámil odklon Ruska od poslední dohody s Washingtonem o jaderném odzbrojování. Smlouva Nový START podepsaná v roce 2010 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost. Ruská diplomacie nicméně několik hodin po Putinově oznámení uvedla, že Moskva bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat.
Spojené státy jsou připraveny třeba už zítra zahájit rozhovory ohledně plnění dohody Nový START, řekla v rozhovoru poskytnutém TASS náměstkyně Nulandová. „Jsme připraveni začít to dělat zítra, jestli je k tomu připravena Ruská federace. Jsme také připraveni povolit inspekce,“ odpověděla na otázku, zda je Washington připraven na jednání bez vzájemného obviňování a předběžných podmínek. Pozastavení dohody ze strany ruského prezidenta označila za „nezodpovědné“. „USA a Rusko nesou velkou odpovědnost vůči celému světu za udržení bezpečnosti jaderných arzenálů. Svůj úkol musíme splnit,“ dodala. „USA jsou připraveny vrátit se k rozhovorům, abychom zajistili plnění Nového STARTu od samého začátku,“ zdůraznila podle TASS.
V dnešním projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, známého v sovětských časech jako Den Rudé armády, Putin zmínil vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem a tvrdil, že Rusko potřebuje modernizované ozbrojené síly, aby mohlo zajistit svou svrchovanost.
„Stejně jako doposud budeme věnovat zvýšenou pozornost posílení jaderné triády,“ prohlásil ruský prezident s odkazem na jaderné rakety na souši, na moři a ve vzduchu. Dodal, že ještě letos budou například rozmístěny nové mezikontinentální balistické střely Sarmat, na Západě přezdívané Satan II.
Raketu Sarmat Rusko poprvé odhalilo v roce 2016. Podle ruských médií má dolet přes 11.000 kilometrů a může nést jadernou hlavici o hmotnosti 100 tun. Nahradit má raketu R-36M Vojevoda.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
