Vysílání Blesku k výročí Putinovy války. Generál Šedivý, ministři a experti ve studiu
Válka na Ukrajině trvá už rok. Začala 24. 2. 2022. Agrese Ruska přitom nepolevuje. Poslední měsíce byly ale také zkouškou pro Česko, kam zamířily statisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Den před smutným výročím jsme proto vysílali ze Studia Blesk Zpráv speciální Epicentrum, které se věnovalo právě bojům o ukrajinská města. Moderovaly Pavlína Horáková a Markéta Volfová.
Od prvních okamžiků války pro vás sledujeme boje v našem online přenosu. Informace přinášíme nepřetržitě a aktuálně po celou dobu agrese ruských vojáků. Dnes vše okomentovali ve speciálním vysílání Epicentra Rok války na Ukrajině exkluzivní hosté.
První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Svůj příběh vyprávěly dvě Ukrajinky, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.
Hlavním koordinátorem pomoci se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. „V téhle chvíli Putin představuje zlo,„ řekl ve studiu Blesku a rok ruského tažení na Ukrajině označil za obrovskou ruskou ostudu. Promluvil však také o české pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, ale i pomoci Fialovy vlády samotným Čechům. „Vláda samozřejmě primárně jako česká vláda pomáhá a bude pomáhat českým občanům,“ hájil Rakušan vládní kroky.
V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.
Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.
O povaze Ruska a Ukrajiny promluvil historik a ukrajinista David Svoboda. „To, co se děje, je fakticky genocida,“ popsal chování Rusů směrem k Ukrajincům. Podle něj se nemáme bát mluvit o prohře Ruska, byť režim bude destabilizován. Zdůraznil, že Rusko bude demokratické až tehdy, kdy nebude imperiální.
Česko se podílí na vyzbrojování ukrajinské armády, cvičí její vojáky a opravuje válečnou techniku. V jaké pohotovosti je nyní česká armáda. Odpovídala ministryně obrany Jana Černochová,která uvedla, že až bude možnost, ráda zase na Ukrajinu pojede. „Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ okomentovala začátek války.
Dění posledního roku přišli okomentovat i další odborníci. Mezi nimi bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, ve vysílání řekl, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. „My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru (...) Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo,“ popsal.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
😘💖
Proti zlu, pokdrytectví a ztrátě paměti se musí bojovat, děkuji Putine!!!!!