Rusku selhala zkouška mezikontinentální balistické rakety, tvrdí v USA. Kreml to popírá
Rusko provedlo zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom v noci na dnešek server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje. Moskva informace CNN popřela.
Rusko Spojené státy předem upozornilo na chystaný odpal prostřednictvím komunikačních linek, které mají předejít konfliktu, uvedl jeden ze zdrojů. Druhý řekl, že test nepředstavoval hrozbu pro Spojené státy a že Washington zkoušku nevnímal jako anomálii nebo eskalaci.
Zkouška rakety Sarmat, na Západě přezdívané Satan II, zjevně selhala, shodují se oba činitelé. Raketa je přitom schopna nést několik jaderných hlavic. Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci uvedl, že Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, a v té souvislosti řekl, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes informace CNN o testu rakety nepřímo popřel. „Nemůžete věřit všemu, co se objeví v médiích, zvláště pokud je zdrojem CNN,“ citovala Rjabkova agentura Interfax.
Raketa Sarmat byla už dříve úspěšně otestována. Američtí představitelé se domnívají, že kdyby pondělní zkouška uspěla, Putin by se o ní býval zmínil v úterním proslovu o stavu země. Putin ale oznámil, že Rusko pozastavuje účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Putin v minulosti oznámil několik úspěšných testů mezikontinentálních balistických raket, včetně rakety Sarmat loni v dubnu, tedy nedlouho po únorovém vpádu Ruska na Ukrajinu. Raketu Sarmat Rusko poprvé odhalilo v roce 2016. Podle ruských médií má dolet přes 11 000 kilometrů a může nést jadernou hlavici o hmotnosti 100 tun. Nahradit má raketu R-36M Vojevoda.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16. Půjde o 150 hodin leteckého výcviku v hodnotě zhruba 32 milionů korun, který v letošním roce obstará státní podnik LOM Praha. Materiál o výcviku dnes projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo obrany. Jde o součást podpory, kterou Česko poskytuje Ukrajině a jejím ozbrojeným silám v obraně proti ruské agresi.
Piloti se budou cvičit na letouny F-16, které sice česká armáda ve své výzbroji nemá, ukrajinská strana ale projevila zájem i o výcvik na simulátorech a podzvukových letounech L-39. „Pokud se má Ukrajina dál a účinně bránit ruské agresi, potřebuje nejen vojenskou techniku, ale i dobře vycvičené ozbrojené síly včetně těch vzdušných,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podpora Ukrajiny je podle ní ve strategickém zájmu.
Jednání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní vztahy Česka a Německa. Na závěr své dnešní návštěvy Berlína to řekl český prezident Petr Pavel. Prezidenti se podle něj shodli na většině aktuálních témat, včetně pohledu na Evropskou unii, NATO, válku na Ukrajině, ale třeba i na vztah k Číně. Z Německa zamíří Pavel do Itálie, kde bude ve čtvrtek na konferenci jednat o poválečné obnově Ukrajiny. Hodlá vyzvat k vytvoření obdoby Marshallova plánu.
Pavel se dnes se svým německým protějškem setkal ve Steinmeierově sídle, berlínském zámku Bellevue. Jednání podle českého státníka potvrdilo „nadstandardní úroveň vztahů“ Česka a Německa. „Ale zároveň také shodu ve většině základních témat dneška,“ dodal. Prezidenti mimo jiné společně ocenili výherce studentské soutěže, jejímž tématem bylo 80. výročí konce druhé světové války.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dnes dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Informují o tom agentury AFP a AP. Verdikt je ovšem především symbolický, neboť Moskva verdikty ESLP neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.
Je to rovněž poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze 17 soudců. Rusko sice 16. září 2022 opustilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, z pohledu soudu však zůstává odpovědné za porušování základních práv spáchané před tímto datem.
