Rusku selhala zkouška mezikontinentální balistické rakety, tvrdí v USA. Kreml to popírá
Rusko provedlo zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom v noci na dnešek server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje. Moskva informace CNN popřela.
Rusko Spojené státy předem upozornilo na chystaný odpal prostřednictvím komunikačních linek, které mají předejít konfliktu, uvedl jeden ze zdrojů. Druhý řekl, že test nepředstavoval hrozbu pro Spojené státy a že Washington zkoušku nevnímal jako anomálii nebo eskalaci.
Zkouška rakety Sarmat, na Západě přezdívané Satan II, zjevně selhala, shodují se oba činitelé. Raketa je přitom schopna nést několik jaderných hlavic. Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci uvedl, že Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, a v té souvislosti řekl, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes informace CNN o testu rakety nepřímo popřel. „Nemůžete věřit všemu, co se objeví v médiích, zvláště pokud je zdrojem CNN,“ citovala Rjabkova agentura Interfax.
Raketa Sarmat byla už dříve úspěšně otestována. Američtí představitelé se domnívají, že kdyby pondělní zkouška uspěla, Putin by se o ní býval zmínil v úterním proslovu o stavu země. Putin ale oznámil, že Rusko pozastavuje účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Putin v minulosti oznámil několik úspěšných testů mezikontinentálních balistických raket, včetně rakety Sarmat loni v dubnu, tedy nedlouho po únorovém vpádu Ruska na Ukrajinu. Raketu Sarmat Rusko poprvé odhalilo v roce 2016. Podle ruských médií má dolet přes 11 000 kilometrů a může nést jadernou hlavici o hmotnosti 100 tun. Nahradit má raketu R-36M Vojevoda.
Podle agentury Bloomberg s odvoláním na anonymní vrcholové manažery indického ropného rafinérského komplexu Indie prosazuje zákaz nákupu ropy od ruských společností Lukoil a Rosněfť, které minulý týden zasáhly americké sankce, ale nechtěla by se zcela vzdát dovozu ruské ropy.
Rafinerie zkoumají, kolik ropy mohou dovážet od jiných ruských dodavatelů, na které se nevztahují sankce, a za jakou cenu, informuje agentura Bloomberg. Snaží se také zjistit, jaká část ropy Rosněftu by mohla být dodána prostřednictvím jiných společností. Sankce byly dříve uvaleny na dva další ruské producenty: Surgutněftegaz a Gazpromněft. Podle údajů společnosti Kpler se tyto čtyři sankcionované společnosti v roce 2024 podílely na více než 80 % indického dovozu ropy z Ruska.
Podle zdrojů RBC-Ukrajina ruské vojenské údery poškodily zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Podle předsedy představenstva společnosti Naftogaz Ukrajiny Serhije Koreckého pracují na místě dopadu specialisté, kteří posuzují následky a zahajují sanační práce.
Podle něj se jedná již o sedmý cílený útok ruských vojenských sil na plynárenskou infrastrukturu od začátku října.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa.
Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz mezitím uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.
