Fiala s Bidenem ve Varšavě: Prezident USA řekl, že má Česko rád. A premiér odhalil cenu zbraní
Polský prezident Andrzej Duda dnes ve Varšavě uvítal účastníky schůzky představitelů takzvané bukurešťské devítky (B9) s americkým prezidentem Joem Bidenem. Za Českou republiku na jednání dorazil premiér Petr Fiala. Lídři po skončení schůzky ve společné deklaraci uvedli, že volají po zvýšeném nasazení NATO na jeho východním křídle. Fiala večer popsal, že mu Biden řekl, že má Česko rád, načež premiér zveřejnil, kolik již stála česká pomoc pro Ukrajinu.
Biden na úvodu jednání označil za velkou chybu, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Ocenil lídry východního křídla NATO včetně Česka. „Víte lépe než kdokoli jiný, co je v tomhle konfliktu v sázce, nejen pro Ukrajinu,“ řekl Biden. „Věci se radikálně změnily a my musíme zajistit, abychom je změnili zpátky,“ dodal americký prezident na veřejné části jednání.
Jeho prohlášení o Putinově velké chybě reagovalo na vývoj z úterý, kdy ruský prezident Vladimir Putin oznámil odklon Ruska od poslední dohody s Washingtonem o jaderném odzbrojování. Smlouva Nový START podepsaná v roce 2010 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost. Ruská diplomacie několik hodin po Putinově oznámení uvedla, že Moskva bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat.
Polský prezident na úvod summitu řekl, že loňská ruská invaze změnila bezpečnostní situaci v Evropě a že Severoatlantická aliance musí plánovat další kroky v přípravě na summit NATO naplánovaný na červenec. Litevský prezident Gitanas Nauséda, jehož země bude summit hostit, dnes volal po větší angažovanosti USA na východě Evropy.
Zbraně za 10 miliard
„Dnešní jednání s Bidenem ukázalo jednotu spojenců a velké odhodlání. Jeho hlavním motivem byla bezpečnost v EU,“ okomentoval Fiala summit na večerním tiskovém brífinku. „Prezident Biden a další členové B9 se shodli, že jsou ochotni bránit každý centimetr aliančního území. Jednoznačně jsme se také shodli na pokračující podpoře Ukrajině,“ dodal premiér s tím, že americký prezident potvrdil spojenecké závazky.
„Velmi také oceňuji, že Spojené státy přislíbily další pomoc Ukrajině,“ pokračoval Fiala, který zdůraznil, že Ukrajina potřebuje naši finanční a humanitární pomoc.
Premiér na jednání připomněl, že Česko již Ukrajině věnovalo mnoho vojenského materiálu. „Česko patří mezi největší dodavatele a dárce Ukrajině. Byli jsme první, kdo dali vrtulníky, tanky, obranná vozidla a další munici (…) první námi organizovaná dodávka pomoci na Ukrajinu přišla už 14 dní po začátku invaze,“ řekl Fiala.
Následně vyjmenoval, co všechno Česko již poslalo - 89 tanků, 226 BVP, 38 houfnic, 4 vrtulníky a 900 metrů mostních konstrukcí. Celkem šlo o pomoc za deset miliard korun. Obranný průmysl věnoval 33 raketometů a 1,5 milionů kusů munice za 30 miliard korun.
„Já jsem také na setkání států B9 připomněl, že naší ambicí je na území Česka vycvičit 9000 ukrajinských vojáků,“ uvedl dále český premiér. „Byla pro mě čest reprezentovat Českou republiku na tomto setkání ve Varšavě,“ uzavřel a prozradil, že když si potřásal rukou s Bidenem, americký prezident mu řekl, že má Česko rád.
Manévry v centru Varšavy
Americký prezident Joe Biden přicestoval do Polska v pondělí večer. V úterý se ve Varšavě sešel s Dudou, který cestu amerického prezidenta označil za důležitou známku závazku Spojených států vůči bezpečnosti v Evropě.
V odpoledním projevu Biden řekl, že podpora Ukrajiny nepoleví a Rusko tam nikdy nezvítězí.
Kolem návštěvy prezidenta USA přitom probíhaly v polské metropoli velké manévry. U varšavského hotelu, kde Biden nocoval, dokonce zasahovali hasiči. Ukázalo se však, že jde o planý poplach, informovala agentura Reuters.
V Polsku dnes rovněž demontrovalo, sešli se aktivisté dovolávající se, aby Západ Ukrajině poskytl stíhačky. Konkrétně pak stroje F-16, jak hlásal vzkaz jednoho z transparentů.
Dnešního jednání lídrů zemí bukurešťského formátu s Bidenem se účastnil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Členy B9 jsou kromě Česka také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Uskupení vzniklo v roce 2015 v reakci na agresivní kroky Ruska na Ukrajině.
Za Česko dostal pozvánku končící prezident Miloš Zeman, kterého však zastoupil Fiala. „Při jednání s prezidentem Bidenem chci zdůraznit naši aktivní roli v rámci východního křídla NATO a připomenu i některá konkrétní čísla,“ řekl dopoledne.
Zatímco se Fiala a jeho kolegové v čele s Biden chystali na jednání, v Moskvě probíhala schůzka Putina a vysoce postaveného představitele čínské diplomacie Wang Ie. Čína je podle něj připravena prohloubit partnerství s Ruskem. Před jejich spojenectvím varoval v pondělí na společné tiskové konferenci s Bidenem ukrajinský prezident Zelenskyj.
Bidenově cestě do Polska předcházela právě pondělní neohlášená návštěva Kyjeva, kde strávil asi pět hodin a oznámil zde nový balík vojenské pomoci. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla tato návštěva „mimořádně důležitým projevem podpory všem Ukrajincům“. Právě během Bidenovy návštěvy na Ukrajiny, Rusko podniklo patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom v noci na dnešek server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje. Moskva informace CNN popřela.
S bezprecedentní cestou do válkou rozvrácené země se pojila nejrůznější bezpečnostní opatření, k poplachu ovšem došlo, až když byl Biden zpátky na území NATO, totiž v Polsku. U varšavského hotelu, kde nocoval, ve středu ráno zasahovali hasiči. Podle agentury Reuters nakonec šlo o planý poplach.
Fiala se dnes ve Varšavě sešel i se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. V rámci strategické spolupráce jednali o společné dálnici D11, propojovacím plynovodu Stork II či o polských terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), jejichž kapacitu si chce Česká republika pronajmout.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
z cizího krev neteče