Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!
S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň značně utrpěla domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce pasé. O problémech spojených s Putinovým Ruskem i ztracených milionech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.
„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.
Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.
„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.
Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.
Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.
V Rusku zůstaly miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.
„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
neumí respektovat historická fakta