Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!
S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň značně utrpěla domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce pasé. O problémech spojených s Putinovým Ruskem i ztracených milionech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.
„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.
Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.
„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.
Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.
Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.
V Rusku zůstaly miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.
„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.
Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým omezováním satelitního systému Starshield, upozornil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině to zásadně komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, napsal na sociální síti X. Starshield je vojenskou verzí satelitního systému Starlink. Oba provozuje společnost SpaceX miliardáře Elona Muska.
„Naše jednotky bohužel už několik dní zaznamenávají zásadní narušování provozu Starshieldu nad územím Ukrajiny podél celé frontové linie a nad dočasně okupovaným územím Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj.
Výrobce letadel Aero dnes potvrdil zájem Ukrajiny o skyfoxy, využít by mohla cvičnou i bojovou konfiguraci strojů, řekl ČTK mluvčí Aera Lukáš Hora. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve středu při podnikatelské misi na Ukrajině oznámil možnost dodání 16 skyfoxů. Zmínil též, že čtyři skyfoxy už byly dříve potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších 12 strojů.
Evropa chce mít své místo u mírových jednání s Ruskem, nemusí to být jedna konkrétní osoba, ale je potřeba jasné vedení. Dnes to při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Dublinu prohlásil irský premiér Micheál Martin, který vrcholnou schůzku pěti desítek šéfů států a vlád a také zástupců mezinárodních institucí hostí.
Mírové rozhovory se snaží zprostředkovat Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve středu skončila dvoudenní trojstranná mírová jednání v Abú Zabí mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, která byla první od letošního února. Vyjednavači dohodli další rozsáhlou výměnu válečných zajatců. Všechny tři strany po jednání také hovořily o určitém pokroku, řada otázek, především územních, ale zůstává otevřených.
neumí respektovat historická fakta