Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!

Video se připravuje ...
Aktualizováno -
22. února 2023
•
15:35
Autor: Tomáš Belica, simao - 
22. února 2023
•
14:50

S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň značně utrpěla domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce pasé. O problémech spojených s Putinovým Ruskem i ztracených milionech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.

„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.

Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.

„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.

Zívání, pospávání, ale také ovace vestoje: Ruská politická smetánka na Putinově projevu
Válka na Ukrajině Ruská politická smetánka na Putinově projevu: Zívání, pospávání i (nucené?) ovace

Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.

Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.

V Rusku zůstaly  miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.

„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.

11:06
Dnes

Evropská komise (EK) navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times (FT). Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.

O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze.

10:37
Dnes
!

Polská kontrarozvědka ABW zadržela tři mladé Poláky, spjaté s neonacisty a chystající teroristický útok s použitím podomácku vyrobených výbušnin, informovala dnes polská média s odvoláním na ministra pověřeného koordinací tajných služeb. Kromě toho policie zadržela v jedné z varšavských škol 16letého Rusa, který vyhrožoval, že povraždí spolužáky a učitele, uvedl server Onet s odvoláním na policejní komuniké.

„Agenti ABW zadrželi tři polské občany, 16letého a dva 17leté, spojené s mezinárodním neonacistickým prostředím. Dospívající nejen propagovali nacistickou a fašistickou ideologii, ale již podnikali kroky směřující ke spáchání trestných činů teroristického charakteru,“ napsal na sociální síti X ministr Tomasz Siemoniak.

9:21
Dnes

Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.

Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
dynaty ( 23. února 2023 09:04 )

neumí respektovat historická fakta

dynaty ( 23. února 2023 09:02 )

když skončila Varšavská smlouva, mělo skončit i NATO

fido2 ( 22. února 2023 15:13 )

Kdyby se alespoň Usa porvalo s Ruskem bez nás a evropu vynechali. Ale oni nastrčí EU - nejbližší státy rusku a budou čekat, jak to dopadne. Je to lumpárna. Největší státy by se měly rozdrobit na menší, aby neměly velikášské ambice.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa