Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!
S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň značně utrpěla domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce pasé. O problémech spojených s Putinovým Ruskem i ztracených milionech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.
„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.
Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.
„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.
Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.
Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.
V Rusku zůstaly miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.
„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
neumí respektovat historická fakta