Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!
S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň značně utrpěla domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce pasé. O problémech spojených s Putinovým Ruskem i ztracených milionech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.
„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.
Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.
„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.
Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.
Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.
V Rusku zůstaly miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.
„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.
Ruští sportovci se nebudou moci účastnit sportovních soutěží ve Finsku ani v Norsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Vlády obou zemí rozhodly o zpřísnění vízových pravidel. Norsko opatření rozšíří také na běloruské sportovce a jejich doprovod. Finský zákaz začne platit 16. listopadu, norská opatření mají vstoupit v platnost v nejbližší době.
Ruský soud poslal na 12 let do vězení advokátku Mariji Bonclerovou, která obhajovala lidi v politických kauzách. Šestašedesátiletou právničku uznal vinnou z vlastizrady kvůli údajnému předávání informací ukrajinské tajné službě SBU, uvedl server RBK. Podle ochránců lidských práv přitom šlo o údaje veřejně dostupné v soudních záznamech. Bonclerová už dříve dostala pokutu za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Rozsudek zatím není pravomocný.
Summit Evropského politického společenství v Dublinu jasně podpořil Ukrajinu a zdůraznil potřebu společného postupu proti hybridním hrozbám. Na závěrečné tiskové konferenci to uvedl irský premiér Micheál Martin. Předseda Evropské rady António Costa zároveň představil hlavní priority mírových jednání: dosažení příměří, obnovení plavby v Černém moři a vytvoření podmínek pro mírovou dohodu.
neumí respektovat historická fakta