Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!
S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň značně utrpěla domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce pasé. O problémech spojených s Putinovým Ruskem i ztracených milionech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.
„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.
Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.
„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.
Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.
Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.
V Rusku zůstaly miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.
„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl. Termín dalšího kola jednání by podle něj měl být stanoven poté, co američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví Moskvu a následně se v Dublinu setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zvláštní američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner ve čtvrtek odcestují do Moskvy, kde se setkají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po návštěvě ruské metropole se sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Dublinu. Kushner to podle tiskových agentur řekl novinářům po skončení třístranných jednání USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině.
Jednání byla velice produktivní, současně jsou však komplexní, přičemž nejtěžší bude otázka územních sporů, řekl dále Kushner. U jednacího stolu potřebujeme také Evropany, dodal. Zástupci evropských zemí, NATO a EU byli v Abú Zabí rovněž přítomni, třístranných jednání se však přímo nezúčastnili a diskutovali jen na okraj s americkou a ukrajinskou delegací.
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednal se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým o rozšíření těžby plynu ze strany českých firem na Ukrajině a možném zapojení českých firem do stavebních prací a technologických dodávek pro lvovskou nemocnici. Ministr to řekl novinářům během podnikatelské mise na Ukrajině, na které ho doprovází asi 50 českých firem.
Karel Havlíček bude dnes jednat s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Předmětem rozhovorů budou podle Havlíčka možné dodávky letounů L-39 SkyFox Kyjevu či povolení pro české firmy, aby mohly rozšířit těžbu zemního plynu na Ukrajině.
neumí respektovat historická fakta