Expert o hrobech českých veteránů a potížích s Putinovým Ruskem: Přišli jsme o miliony!

„Válečné hroby jsou zajímavé a velmi důležité zahraničně politické téma jak pro ministra, tak pro zemi,“ uvádí Speychal s tím, že padlí jsou důležití jak pro naši zemi, tak pro zemi, v níž hroby leží.

Na začátku nového tisíciletí šlo přitom o velkou událost. Památníky padlých československých legionářů v Rusku se začaly obnovovat, a to mj. díky penězům, které Česko do země posílalo. Jenže pak přišel útlum.

„Ono se to začalo projevovat už před napadením Ukrajiny. Ta spolupráce zejména s Ruskou federací byl vždycky taková jak kdy, jak na koho naše mezinárodní komise v Rusku narazila, ale nějakým způsobem to fungovalo. už po roce 2000 se začaly obnovovat památníky, plynuly do Ruska peníze a poměrně dobře se to zpočátku rozvíjelo, hlavně legionářské hroby se opravoval. Ty nejznámější jsou ve Vladivostoku, Jekatěrinburgu, kde jsem byl ještě v roce 2009 i osobně ještě tehdy,“ poznamenává Speychal.

Válka na Ukrajině Ruská politická smetánka na Putinově projevu: Zívání, pospávání i (nucené?) ovace

Situace se však začala zhoršovat a v roce 2014 přišla ruská anexe Krymu. „Po okupaci Krymu to ještě pořád šlo, ale po aféře se sochou Koněva to více méně skončilo,“ poznamenává Speychal.

Dnes, kdy Rusko už rok útočí na Ukrajinu, jsou jakékoliv kontakty ohledně péče o památníky padlých samozřejmě pasé. „Teď to skončilo vlastně úplně a nemáme žádnou šanci s tím něco dělat,“ poznamenal Speychal pro Blesk. „Dokonce do do Ruska jsme investovali svoje peníze na naše památníky,“ uvedl.

V Rusku zůstaly  miliony, ke kterým nyní není možné se dostat. Financován z nich měl být např. památník v Samaře. „Nám tam zůstalo v přepočtu 3,5 milionu korun, ke kterým se nemůžeme dostat,“ pokračuje odborník. Obnova mnohých památníků se tak zasekla, a v některých městech - po odstranění sochy Koněva v roce 2020 – byly některé z nich i i poškozeny, případně zakryty fotkami kontroverzního maršála. Speychal však tvrdí, že navzdory současným vztahům s Ruskem Česko svým závazkům dostojí.

„Za posledních několik let jsme investovali 130 milionů korun do opravy hrobů sovětských vojáků na našem území. Nikdo tedy nemůže říct, že zapomínáme na historii,“ uzavírá.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

15:40

Dnes

Ukrajinská armáda tvrdí, že od 30. října zasáhla pět největších ropných rafinérií v Rusku. Podle generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil jde o rafinérie v Omsku, Kiriši, Rjazani, Nižním Novgorodu a Jaroslavli. Útoky mířily také na menší rafinérie v Novokujbyševsku a Saratově. Kyjev se tak podle svých slov snaží omezit dodávky paliva ruské armádě a připravit Moskvu o příjmy, z nichž financuje válku.

15:10

Dnes

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil obnovením války, pokud by evropské země po uzavření míru vyslaly na Ukrajinu své vojáky. „Byli by pro nás legitimním cílem, což znamená, že válka by okamžitě vypukla znovu,“ prohlásil podle agentury TASS při dnešním jednání s americkými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu. Přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině označil za nepřijatelnou. Američtí vyjednavači podle agentury AFP zároveň Putina vyzvali, aby souhlasil se zapojením evropských zástupců do mírových rozhovorů.

Příspěvek na X

15:10

Dnes

Německý kancléř Friedrich Merz vidí v mírových jednáních Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí pozitivní signály. Podle něj má Evropa příležitost vytvořit ve spolupráci se Spojenými státy nové bezpečnostní uspořádání. Za důležité nyní považuje, aby Rusko souhlasilo s přímou účastí Evropy na jednáních.

Předseda Evropské rady António Costa na summitu v Dublinu uvedl, že se v příštích dnech ukáže, zda Moskva skutečně chce válku ukončit. Podle něj se Rusko dosud soustředilo především na eskalaci konfliktu a útoky na ukrajinské civilisty.

Zobrazit celý online