Putin rozhodne o světovém hladomoru: Afrika bude bez jídla, když neobnoví dohodu o exportu obilí
Desítky milionů lidí v tuto chvíli čelí riziku hladomoru. Loňská dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně vývozu obilovin z okupované země vyprší příští měsíc a ruský prezident Vladimir Putin nyní rozhoduje, zda podepíše dohodu novou. Západní experti se obávají, že v souvislosti s podpisem dojde na četná vyjednávání, Rusko totiž vyjádřilo nespokojenost se sankcemi ovlivňujícími jeho vlastní potravinový export. Putin bude výměnou za podpis pravděpodobně vyžadovat zrušení právě těchto sankcí.
Z Ukrajiny se před propuknutím invaze vyváželo 18 milionů tun obilovin a dalších potravin ročně, země tak zaopatřuje desetinu celkových obilných zásob na světě, připomněl server DailyMail. Na problematiku upozornil ředitel Světového potravinového programu David Beasley. Hrozba se týká především států Afriky, které na černomořském vývozu závisí.
„Se všemi těmi krizemi, kterým na světě čelíme, včetně globálního oteplování, období sucha, záplav, si nemůžeme dovolit, aby propadla Černomořská obilná iniciativa,“ řekl Beasley na Mnichovské bezpečnostní konferenci. „Afrika je teď velmi křehká. Padesáti milionům lidí klepe hladomor na dveře. Ceny za potraviny, ceny za palivo, inflace a tři roky covidu… Lidem došla kapacita, a pokud nezasáhneme a ceny nesrazíme, pak by mohl rok 2024 být nejhorším rokem, který jsme za sto let viděli.“
V tuto chvíli okupanti nechávají ukrajinské exportní lodě bez přílišného rizika vyplouvat z černomořského zálivu, situace by se ovšem příští měsíc mohla s ukončením iniciativy dramaticky změnit. Putin se navíc zřejmě pokusí situace využít k vlastnímu prospěchu. Kremlin se v minulých měsících nechal slyšet, že některé aspekty dohody s Ukrajinou federaci nevyhovují, a žádal, aby Západ zrušil sankce na jeho zemědělský export.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.
