Mnichov den druhý: Pavel na roztrhání, blýsknul se diplomacií i jazyky. A na ulici pobíhal kostlivec

Zvolený prezident Petr Pavel byl na roztrhání. Už během prvního dne se setkal s několika důležitými politiky. Například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či s litevským prezidentem Gitanasem Nausedou, který jej dokonce pozval do Litvy, jak sdělil Pavel na twitteru. 

A druhý den ráno nezahálel a vyrazil posnídat společně s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a polským prezidentem Andrzejem Dudou. „Vztahy s polskými přáteli mají velkou váhu, o to víc v dnešních těžkých časech, kdy společně musíme pomoci i s řešením problémů za našimi hranicemi,“ poznamenal prezident, který přislíbil, že jeho druhá zahraniční cesta povede právě do Polska. A to i kvůli nešťastnému výroku jeho soka Andreje Babiše (ANO), který prohlásil v televizní debatě, že by do Polska neposlal vojáky, kdyby je někdo napadnul. 

I Nausedu den předtím ujišťoval, že v případě potřeby Česká republika naplní svoje závazky k dalším členům NATO přes článek 5. 

Mnichovská bezpečnostní konference: Zvolený prezident Petr Pavel s polským prezidentem Andrzejem Dudou (18.2.2023) | Twitter/Petr Pavel

Střípky z Mnichova: Luxusní hotel, bifteky, trika se stíhačkou i Pavel mezi mocnými. Čím okouzlil Macrona?

Pavel neskončil jen u setkávání s polským protějškem. Během druhého dne v Mnichově poseděl také s prezidentkou, premiérem, ale také s princem -  sešel se s Aloisem z Lichtenštejna (54), který je dědičným princem ve své zemi. 

Bilaterární jednání jej čekalo i s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem, který jej označil za „velkého přítele Ukrajiny“. Na instagramu se Pavel pochlubil také setkáním s poslancem Evropského parlamentu Manfredem Weberem. Mezi dalšími je i ministryně zahraničí Kanady Melanie Jolyová, či prezidentka Moldavska Maia Sanduová a bavorský premiér Markus Söder. 

Se Söderem se dokonce dohodnul, že do Bavorska vyrazí v květnu na bavorsko-české dny. „Pozvání do Bavorska jsem dostal zatím bez termínu, budeme na tom pracovat,“ uvedl Pavel.

Jeho třetí zahraniční cesta pak povede do německého Berlína, a to 21. března. „V prvním týdnu po inauguraci pojedu na Slovensko a do Polska a hned v tom dalším, 21. března, do Berlína. To jsou první tři cesty,“ odpověděl Pavel na otázku ČTK na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. 

Zvolený prezident Pavel se na konferenci v Mnichově dostal i mezi řečníky, a to na panelu pořádaném Nadací Viktora Pinčuka, která se konala už o po šesté. Letos v podstatě v předvečer ročního výročí počátku války, kdy Rusko pod velením Putina vpadlo na Ukrajinu. Panelu pod názvem: O rok později: Ukrajinský boj za svobodu. Co bude dál? se mimo Pavla účastnili ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, estonská premiérka Kala Kallasová, finská premiérka Sanna Marinová, exšéf CIA David H. Petraeus či historička Anne Applebaumová. Diskuzi moderovala editorka listu The Economist Zanny Mintonová Beddoesová.

Diskuze, kde vystoupil Pavel:

Pavel dostal příležitost ukázat nejen své vojenské a diplomatické schopnosti, ale také jazykové. Vytáhl se s angličtinou, to v pátek u setkání s Macronem se zase blýsknul francouzštinou. Když dostal Pavel slovo, zdůraznl potřebu a důležitost nadále poskytovat Ukrajině zbraně a vyzdvihl zvláště protivzdušnou obranu. „Rusové zřejmě ztrácí schopnost boje na zemi a je nejpravděpodobnější, že se přesunou k leteckým operacím. Čím více protivzdušné obrany tedy doručíme na Ukrajinu právě teď, tím lépe,“ nechal se slyšet Pavel.

Pavel v Mnichově: Jednal s „Babišovým přítelem“ Macronem, ten ocenil Pavlovo hrdinství

K rychlému konci války ještě letos byl skeptický. „Můžeme skončit v situaci, kdy osvobození některých částí ukrajinského území může mít za následek více ztrát na životech, než je pro společnost únosné. Ukrajinci se tak mohou dostat i do bodu, kdy by mohli začít přemýšlet i o jiném výsledku. I na tuto možnost bychom měli být eventuálně připravení. Nejde o to očekávat to nejlepší, ale být připraven na to nejhorší,“ nabídl svůj pohled na věc.

Na panelu byl mimo jiné i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, se kterým český zvolený prezident rovněž v sobotu jednal. Nechyběl ani třeba kyjevský starosta Vitalij Kličko, polský exprezident Aleksander Kwaśniewski a další.

Společně s Petrem Pavlem se většiny jednání účastnil také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ten doplnil po jednání s Dudou, že Česko jednalo s Polskem o vzájemné spolupráci, včetně dopravní infrastruktury i v rámci Visegrádské skupiny. Účastnil se také setkání se Stefančukem a jednal také s jordánským ministrem zahraničí Aymanem Safadi, s členem evropského parlamentu Reinhardem Bütikoferem či s politiky z Lotyšska. 

Lipavský řekl českým novinářům, že z konference vyplývá, že Západ je jednotný. „Máme samozřejmě různé debaty, jak Ukrajině pomáhat a co udělat. Někdy je diskuse až příliš teoretická o budoucích scénářích, ale ta hlavní zpráva z Mnichova je, že Evropa zůstává jednotná,“ řekl Lipavský. „Evropa je jednotná. My jsme jednotní. Západ je jednotný,“ dodal.

Jednotu podle Lipavského nenarušují ani různé debaty o rozsahu podpory Ukrajině, protože v Mnichově zaznívala jasná slova podpory Kyjevu v jeho boji proti ruské invazi.

Pavlova „krasojízda“ v Mnichově pokračuje: Posnídal s prezidentem Dudou a dostal i pozvánku do Litvy

A co bylo předmětem projevů vysoko postavených politiků? Hlavním tématem byla válka na Ukrajině a slova o jednotě, spravedlnosti a o zbraních. Britský premiér Rishi Sunak řekl, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit. Ukrajina podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. 

O zbraních mluvil předchozí den i německý kancléř Olaf Scholz, který dokonce vyzval ostatní státy, aby na Ukrajinu poslali tanky. A to co nejrychleji. 

Komisařka Ursula von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že společný zájem sedmadvacítky získat více munice pro Ukrajinu převáží nad národními zájmy jednotlivých zemí. „Nemyslím si, že Ukrajina je nyní v takové pozici, aby to mohla financovat. Proto bychom to měli financovat my,“ poznamenala také.

Mnichovská bezpečnostní konference: Finská premiérka Sanna Marinová s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou (18.2.2023) | ČTK / Peter Kneffel

Americká vicepremiérka Kamala Harrisová zase připomněla, jaké zločiny proti lidskosti se vlastně na Ukrajině dějí.  „A já říkám, že všichni, kdo se těchto zločinů dopouští, a jejich nadřízení, kteří nesou spoluvinu, se budou zodpovídat,“ řekla Harrisová. „Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala.

Stoltenberg: NATO je bezpečnost Evropy

Řešilo se i NATO. Respektive důležitost aliance pro členské státy.  „Bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí. Je proto čas alianci rozšířit a posílit,“ řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. 

Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. „Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost,“ dodal. Hovořil také o tom, jak důležité je, aby Rusko válku prohrálo, protože jeho výhra by byla katastrofou a ohrožením Evropy. 

Tajemník je také velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO. Ratifikaci rozšíření aliance ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. „Je to na Turecku,“ poznamenal. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. 

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V bavorské metropoli to prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. 

Zeman podepsal vstup Finska a Švédska do NATO. Na ratifikací už kývli poslanci i senátoři

Zatímco v luxusním mnichovském hotelu jednali politické špičky o tom, jak budou státy spolupracovat, co se pošle na Ukrajinu za zbraně a jak by se mělo Rusko za vyvolanou agresi zodpovídat, venku na ulicích se konaly demonstrace. 

Několik desítek různých aktivistických spolků protestovalo proti válce a její podpoře, a některé byly dokonce označeny jako proruské. 

Mnichovská bezpečnostní konference: Protesty proti válce (18.2.2023) | Reuters