Pavel v Mnichově: Jednal s „Babišovým přítelem“ Macronem, ten ocenil Pavlovo hrdinství

S Macronem se Pavel sešel v mnichovském hotelu Bayerischer Hof, kde se konference koná. Na jednání ho doprovázel mimo jiné český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Na schůzce nebyl prostor pro otázky novinářů, ale zvolený prezident ještě před odjezdem do Mnichova řekl, že tuto významnou bezpečnostní akci chce využít k navázání kontaktů pro svou budoucí roli hlavy státu.

„(Macrona) zajímaly vize mého prezidentství, k nimž patří i snaha překonávat konflikty, spojovat společnost či posílit prestiž Česka v zahraničí,“ napsal na twitteru Pavel. Na krátkém videu sdíleném na twitteru je slyšet i to, že se zvolený prezident Pavel „blýsknul“ svou francouzštinou.

Macron na svém twitteru sdílel fotografii ze setkání s Pavlem a v komentáři ocenil Pavlovo „hrdinství při záchraně 53 francouzských vojáků v Jugoslávii v roce 1993“. Pavel tehdy stál v čele 29členné skupiny dobrovolníků, jež dostala do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvázli pod minometnou palbou ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

S francouzským prezidentem se před prvním kolem českých prezidentských voleb na začátku ledna krátce sešel Pavlův protikandidát a bývalý premiér Andrej Babiš. Francouzská média to tehdy spojila s Babišovou předvolební kampaní, předseda hnutí ANO pak Macrona často zmiňoval v předvolebních debatách.

Po odpoledním zahájení konference se Pavel zúčastnil několika bilaterálních schůzek. Jednal mimo jiné s litevským prezidentem Nausédou, který ocenil „pevný postoj Česka v otázce ruské války a podpory Ukrajiny“, sešel serovněž s běloruskou opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou. „Rozumím obavám z rostoucího vlivu Ruska a jeho přítomnosti v Bělorusku, o kterých jsme se s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou dnes v Mnichově bavili. Proto je důležité připomínat si význam lidských práv, demokracie a vlády práva,“ uvedl Pavel na twitteru. Cichanouskou ujistil, že chce podporovat demokratické Bělorusko, které lídryně opozice reprezentuje.

Nebudou chybět zástupci Ukrajiny

Jedním z hlavních témat konference bude ruská invaze na Ukrajinu. Akce se zúčastní vedle německého kancléře Olafa Scholze třeba i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo vysoce postavený čínský diplomat Wang I.

Do mnichovského hotelu Bayerischer Hof, tradičního dějiště konference, zamíří i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, americká viceprezidentka Kamala Harrisová a z válkou zmítané Ukrajiny jsou očekáváni ministři zahraničí a obrany Dmytro Kuleba a Oleksij Reznikov.

Pavel s manželkou na prvním výjezdu: Záplava kytic, ale i letící vejce a pískot na hokeji

Pomoc Zelenskému a ruská protiofenziva

Setkání na okraj konference považuje Pavel spíše za seznamovací. Chce ale zdůraznit, že vstřícnost, se kterou byl minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijat v Británii, ve Francii či v Bruselu, by neměla zůstat pouze v rovině slov či emocí, ale měla by být proměněna do velice rychlé a konkrétní vojenské pomoci.

„Z různých zdrojů vyplývá, že Ruská federace připravuje protiofenzivu. Může být poměrně zásadní. Pokud nebude Ukrajina dostatečně vybavená k tomu, aby mohla ofenzivě čelit, mohlo by dojít i k poměrně zásadnímu zvratu ve vývoji konfliktu,“ varoval tento týden Pavel.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

6:20

Dnes

Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:

Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.

Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.

Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.

6:10

Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři,

nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.

Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.

Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.

Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.

22:00

8. 5. 2024

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Zobrazit celý online

Pořadatel Christoph Heusgen uvedl, že vedle Ukrajiny se státníci chtějí věnovat i takzvanému globálnímu Jihu, pozvánku do Mnichova dostali představitelé jihoamerických, afrických, jihoasijských a tichomořských zemí.

Konferenci budou kvůli účasti vysokých politických představitelů doprovázet přísná bezpečnostní opatření. Na místě bude okolo 4500 policistů.

Omezení i protesty Putinových stoupenců

Oblast kolem hotelu Bayerischer Hof bude uzavřena, týkat se to bude i přilehlého náměstí Promenadeplatz, kde pro obyvatele a zákazníky obchodů vzniknou zvláštní koridory. Lidé musí počítat i s prohlídkami tašek. Omezení se dotknou také některých linek městské hromadné dopravy.

Souběžně s konferencí se stejně jako v minulosti budou konat demonstrace, kterých je nahlášeno okolo dvou desítek s celkovými asi 10 000 účastníky. Protestovat zde chtějí odpůrci NATO, mírové spolky žádající odzbrojení nebo hnutí Querdenker. Toto kontroverzní hnutí, jehož název znamená „jinak smýšlející“, sdružuje mimo jiné odpůrce karanténních opatření či politického uspořádání Německa, zastánce Vladimira Putina nebo příznivce konspiračních teorií.

Problémem se mohou stát i páteční stávky na letištích v Mnichově a v dalších německých městech, což by mohlo podle pořadatelů narušit příjezd některých hostů. Stávka se bude týkat běžných komerčních letů, vládní stroje podle odborové organizace Verdi budou moci pro přistání a vzlety využívat nouzovou letištní službu.

Dojde i na čínské špionážní balony?

Dojít v průběhu konference může i na setkání amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s čínským diplomatem Wangem I. Pozornost to přitom přitahuje kvůli incidentu s čínským špionážním balonem ve vzdušném prostoru USA, který vyvolal diplomatickou roztržku mezi USA a Čínou.

Pozvánku do Mnichova nedostalo Rusko, jež loni 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu. Rusové se nezúčastnili ani loňské konference, která se konala těsně před napadením Ukrajiny.