Čtvrtek 23. května 2024
Svátek slaví Vladimír, zítra Jana
Oblačno, déšť 21°C

Pavlova „krasojízda“ v Mnichově pokračuje: Posnídal s prezidentem Dudou a dostal i pozvánku do Litvy

Aktualizováno -
18. února 2023
18:59
Autor: Nikola Forejtová, ČTK - 
18. února 2023
10:12

V Německu běží druhý den Mnichovské bezpečnostní konference. Politici a experti z téměř stovky zemí mají pořádně napilno. Vedle panelových diskuzí se dočkali projevů k účastníkům konference a stovky bilaterálních jednání. Akční je i česká delegace v čele s prezidentem Petrem Pavlem a šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Snídali s polským prezidentem, setkali se s ukrajinským šéfem parlamentu a s dalšími politiky z celé Evropy. 

Druhým dnem pokračuje Mnichovská bezpečnostní konference v luxusním hotelu Bayerischer Hof. Pro zvoleného prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) to znamenalo snídani s polským prezidentem Andrzejem Dudou. 

Pavel po setkání zmínil, že se těší na setkání ve Varšavě. „Vztahy s polskými přáteli mají velkou váhu, o to víc v dnešních těžkých časech, kdy společně musíme pomoci i s řešením problémů za našimi hranicemi,“ poznamenal prezident, který přislíbil, že jeho druhá zahraniční cesta povede právě do Polska.

Lipavský na twitteru zmínil, že se bavili o vzájemné spolupráci, včetně dopravní infrastruktury i v rámci Visegrádské skupiny. 

Neviditelná přítomnost Babiše

Po snídani měl Pavel i Lipavský nabitý program. Účastnili se konference Ženy, Život, Svoboda: Vize pro Írán, následně je čekalo bilaterální jednání s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. „Společně s velkým přítelem Ukrajiny! Děkuji, pane prezidente, že podporujete Ukrajinu,“ napsal na twitteru Stefančuk po společném jednání. 

Po jednání s Dudou se Pavel dopoledne sešel s bavorským premiérem Markusem Söderem. Tato schůzka se uskutečnila na Söderovu žádost. „Další rozvoj bavorsko-českého pohraničí je pro nás obzvláště důležitý,“ napsal bavorský premiér na twitteru. Tweet doplnil fotografií, na které si s Pavlem podává ruku. Dohodli se také na tom, že kolem května Pavel dorazí do Německa na zahraniční cestu. 

Po obědě pak vystoupil prezident v jedné z mnoha panelových diskuzí, které se v Mnichově odehrají. Tam, kde zazněl hlas Pavla, ale také třeba premiérů Finska, Dánska či Estonska, se řešil První rok války na Ukrajině. 

Pavel na twitteru sdílel mimo jiné také fotografii s litevským prezidentem, se kterým se sešel už v pátek. „Děkuji za pozvání do Vilniusu i za diskuzi nad tématy, která nás čekají na summitu NATO už letos v červenci,“ uvedl. „Sdílíme mnohem víc než pohled na bezpečnostní rizika. I proto jsem Gitanase Nauseda ujistil, že náš závazek k článku 5 Severoatlantické smlouvy je nezpochybnitelný,“ uvádí také Pavel, čímž si i mohl trošku rýpnout do svého oponenta v prezidentské volbě Andreje Babiše. Babiš se totiž během jedné z diskuzí nechal slyšet, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky, což je právě porušení článku 5. Později se bránil, že chtěl jen mluvit o míru. 

Babiš dostal na dálku „za uši“ od Pavla víckrát. Včera si média povšimla i setkání Pavla s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterého expremiér označuje za svého přítele a se kterým se během volební kampaně zvěčnil po schůzce ve Francii. Na rozdíl od tohoto přátelského setkání si Macron fotku s Pavlem ale na svých sítích také vystavil. A ještě prezidenta ocenil za hrdinství při záchraně francouzských vojáků. 

PavelMusíme aktivovat obranný průmysl

Českým novinářům řekl, že Západ by měl kvůli tenčícím se zásobám zbrojních skladů aktivovat obranný průmysl, aby tak pomohl Ukrajině a zároveň posílil svou vlastní bezpečnost. Řekl také, že investovat do obrany je nezbytné a že je otázkou, zda v NATO dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu budou v budoucnu stačit.

„Musím říct, že právě opak je pravdou,“ odpověděl Pavel na dotaz, zda dosavadní jednota není v ohrožení. „Pokud některé země zastávaly po nějakou dobu zdrženlivější postoje, tak i tyto země volají, že Ukrajině je třeba poskytnout, co potřebuje a v co nejkratším čase. Příkladem je Německo, které v době, kdy my už jsme dodávali třeba i těžkou techniku, tak stále bylo zdrženlivé právě při dodávkách těžké techniky, protože to považovalo za riziko eskalace konfliktu,“ uvedl.

Lipavský má také nabitý program. Stihl mimo jiné nejedno setkání a účast na panelové diskuzi o dezinformacích. Na spolupráci s Pavlem se pak velmi těší, jak poznamenal na twitteru. „Těším se na nový přístup Hradu a spolupráci v oblasti zahraniční politiky. Jednotný postup Česka je v době krize klíčový.“

Setkal se také s jordánským ministrem zahraničí, se kterým hovořil i o humanitární pomoci v Turecku a v Sýrii. 

A napilno měl i před odjezdem do Mnichova, kdy jednal s novým americkým velvyslancem v ČR Bijanem Sabetem.

„Čína si přeje bezpečnější svět. Musíme předejít jadernému střetu.“

Vedle celodenního programu, který pojede do devíti do večera, jsou naplánovány i řeči jednotlivých politiků a stovky bilaterálních jednání. Dopoledne k účastníkům konference promluvil čínský diplomat Wang I, který zdůraznil, že Čína si přeje „bezpečnější svět“. 

„Lidstvo tři roky bojovalo s covidem, ale svět není bezpečnější. Nedůvěra mezi velkými státy roste,“ řekl Wang. „Objevují se nové druhy hrozeb, jako jsou energetické a potravinové krize,“ uvedl.

Podle diplomata Čína stojí na straně míru a u války na Ukrajině podporuje hlavně dialog. Podle Wanga je potřeba vzájemná důvěra, respekt a spolupráce a varoval před vyostřením konfliktu. „Jadernému střetu musíme předejít,“ řekl.

USA a Velká Británie opět o zbraních

Později vystoupila také americká viceprezidentkaKamala Harrisová a slovo si již vzal i britský premiér Rishi Sunak

Harrisová uvedla, že Rusko na Ukrajině páchá zločiny proti lidskosti.  „A já říkám, že všichni, kdo se těchto zločinů dopouští, a jejich nadřízení, kteří nesou spoluvinu, se budou zodpovídat,“ řekla Harrisová. „Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala. „Spojené státy budou vždy stát na straně spravedlnosti. A až se budoucí generace ohlédnout zpět, tak uvidí, že jsme dostáli úkolům, které jsou před námi,“ uvedla.

V projevu Harrisová hovořila o tom, že když byla v Mnichově na konferenci před rokem, varovala před blížící se ruskou invazí. „Nyní je rok poté a Ukrajina stále existuje, transatlantické partnerství je silnější než kdy dříve. A co je nejdůležitější, ukrajinský lid obstál,“ řekla. Zmínila, že USA stojí za svými spojeneckými závazky a že budou podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné.

„Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva,“ řekl Sunak a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit. Ukrajina podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. 

Marinová: Finsko půjde do NATO jen se Švédskem

Řešil se i vstup Finska a Švédska do NATO. Finská premiérka Sanna Marinová prohlásila, že Finsko svůj postup do aliance nezměnilo, a podotkla, že její země vstoupí do NATO jen společně se Švédskem.  Rozhodnutí nyní závisí jen na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová dnes v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.

„Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné,“ řekla Marinová. Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy. Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. „Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci,“ řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.

Panelových diskuzí se pak zúčastní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Stoltenber prohlásil, že bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí. 

JaNat ( 19. února 2023 12:28 )

To určitě.😏

Manowar ( 19. února 2023 02:45 )

Komunistický rozvědčík v Německu na oficiální návštěvě.

viho ( 18. února 2023 23:59 )

Takže vrchní dodržovač demokratických pravidel a hodnot Petr Pavel nedodržuje základní demokratické pravidlo, a sice funkční období... A všichni ti údajně demokratičtí světoví státníci tam jednají se soukromou osobou Petrem Pavlem? To je tedy pořádný diplomatický skandál.

viho ( 18. února 2023 23:54 )

Chtěl tím říct, že Petr Pavel je stále soukromá civilní osoba, která dosud nenastoupila do úřadu, neslíbila věrnost ČR, Ústavě, atd. Takže není jasné, čí zájmy na takové vrcholné konferenci vyhrazené pouze nejvyšším politikům ve funkci vlastně reprezentuje. Před volbami měl Pavel plná ústa o dodržování demokratických pravidel, a teď je exemplárně porušuje... A funkční období demokraticky voleného politika je to nejzákladnější pravidlo. U prezidenta Zemana se rozčiluje, že chtěl obsadit předsedu Ústavního soudu, který by nastoupil až po skončení Zemanova funkčního období. A teď Petr Pavel jako soukromá osoba, která ještě vůbec nesplnila formální požadavky pro nástup do úřadu a nezačalo jí funkční období jedná na nejvyšší politické konferenci? To je skandální...

punisherr ( 18. února 2023 22:27 )

Dej se léčit.🤮

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa