Putin rozhodne o světovém hladomoru: Afrika bude bez jídla, když neobnoví dohodu o exportu obilí
Desítky milionů lidí v tuto chvíli čelí riziku hladomoru. Loňská dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně vývozu obilovin z okupované země vyprší příští měsíc a ruský prezident Vladimir Putin nyní rozhoduje, zda podepíše dohodu novou. Západní experti se obávají, že v souvislosti s podpisem dojde na četná vyjednávání, Rusko totiž vyjádřilo nespokojenost se sankcemi ovlivňujícími jeho vlastní potravinový export. Putin bude výměnou za podpis pravděpodobně vyžadovat zrušení právě těchto sankcí.
Z Ukrajiny se před propuknutím invaze vyváželo 18 milionů tun obilovin a dalších potravin ročně, země tak zaopatřuje desetinu celkových obilných zásob na světě, připomněl server DailyMail. Na problematiku upozornil ředitel Světového potravinového programu David Beasley. Hrozba se týká především států Afriky, které na černomořském vývozu závisí.
„Se všemi těmi krizemi, kterým na světě čelíme, včetně globálního oteplování, období sucha, záplav, si nemůžeme dovolit, aby propadla Černomořská obilná iniciativa,“ řekl Beasley na Mnichovské bezpečnostní konferenci. „Afrika je teď velmi křehká. Padesáti milionům lidí klepe hladomor na dveře. Ceny za potraviny, ceny za palivo, inflace a tři roky covidu… Lidem došla kapacita, a pokud nezasáhneme a ceny nesrazíme, pak by mohl rok 2024 být nejhorším rokem, který jsme za sto let viděli.“
V tuto chvíli okupanti nechávají ukrajinské exportní lodě bez přílišného rizika vyplouvat z černomořského zálivu, situace by se ovšem příští měsíc mohla s ukončením iniciativy dramaticky změnit. Putin se navíc zřejmě pokusí situace využít k vlastnímu prospěchu. Kremlin se v minulých měsících nechal slyšet, že některé aspekty dohody s Ukrajinou federaci nevyhovují, a žádal, aby Západ zrušil sankce na jeho zemědělský export.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
