Putin hraje o čas, na jeho porážku to ale bude chtít víc, než super moderní tanky, varuje explukovník
Ukrajina se konečně dočkala vytoužených moderních tanků, ať už je řeč o typech Leopard 2 nebo M1 Abrams či Challenger 2, dokonce po roce žádostí o stíhačky, Kyjev dostal i MiG-29. Jenže ani tyto zbraně, „fantastické stroje“, jak o nich mluví ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, nebudou stačit, aby Ukrajina dosáhla vítězství v plném rozsahu včetně osvobození a znovu získání Krymu. K výhře bude podle bývalého britského plukovníka Philipa Ingrama zapotřebí mnohem víc.
Ingram působil mimo jiné ve vojenské rozvědce a v současné době poskytuje odborné expertýzy a komentáře, jednu takovou analýzu sestavil i pro list Daily Mail. „Holá pravda? K ukrajinskému vítězství bude zapotřebí mnohem víc než skvělé britské tanky,“ podotkl expert. Zmínil, že ke znovudobytí Krymu by Kyjev potřeboval operaci na škále Dne D.
Na Ukrajinu už doputovaly první britské tanky Challenger 2, připojily se tak k zásilkám tanků Leopard 2 z Německa, Spojené státy slíbily poskytnout válkou zmítané zemi také své moderní tanky M1 Abrams. Ingram souhlasí s Reznikovovým prohlášením, že stroje Challenger 2 jsou „fantastické“. „V dějinách vojenské historie nemají obdoby,“ podotkl. Challenger je se svým 120milimetrovým drážkovaným kanónem s neuvěřitelnou přesností schopný zasáhnout obrněné vozidlo na vzdálenost větší než 3 kilometry.
A ačkoliv tyto zbraně s největší pravděpodobností změní chod války a pomůžou Ukrajině na cestě k úspěchu, nemůžou jí zajistit vítězství, a rozhodně ne v následujících týdnech a měsících, míní Ingram. „Pravdou je, že se jedná o ohromně komplexní konflikt, kde palná síla a nejšpičkovější zbraně a technika jsou jen dílkem na cestě k úspěchu,“ podotkl Ingram s odkazem na to, s jakým málem se Ukrajinci zvládlli bránit a ubránit v prvních dnech války.
„Jako bývalý příslušník britských vojenských zpravodajských služeb a plánovač při NATO jsem strávil 26 let přípravami na kontramanévry proti sovětskému stylu vedení boje za studené války. Jsem si moc dobře vědom toho, že to, jestli Ukrajina přežije jako svobodný národ, zavisí na tom, jak se obě strany poperou hned s několika faktory,“ uvedl expert.
Nástrahy východní fronty
„Jedním z takových faktorů, což si asi uvědomuje každý byť jen se základní znalostí evropské historie, je počasí na východní frontě,“ připomněl Ingram nezdar Napoleona i Adolfa Hitlera během východní zimy, tu mají obě strany už víceméně za sebou.
„Ruskem tak očekávaná jarní vlna nové ofenzívy zatím zklamala, jejich kalkulace za dalšími útoky byly očividně chybné. Zmrzlá půda rychle roztála a proměnila podstatnou část země v bažinu. Už minulý rok jsme viděli, jak to vypadá, když se těžké tanky snaží prodrat ukrajinským bahnem,“ navázal Ingram s tím, že ruské tanky T-72 zůstávaly doslova trčet v polích, kde se jich pak ujali ukrajinští farmáři.
„Pro Rusy to nyní znamená, že se jejich tanky a těžká technika musí držet cest, to z nich dělá snadný cíl. Samozřejmě to samé můžeme aplikovat na západní tanky, přece jen jsou ještě těžší než ty ruské,“ uvedl Ingram, domnívá se však, že Ukrajinci novou techniku nebudou riskovat a počkají si, až se terén zase zpevní, například na červen.
Operace: Krym
Prezident Zelenskyj požádal spojence o 300 tanků, vypadá to, že Západ a další země Ukrajině poskytnou 700 a možná i víc strojů. Ingram zdůraznil, že ukrajinští tankisté musí absolvovat potřebný výcvik.
„V míru to někdy zabere i dva roky, aby tanková brigáda byla připravena k boji. Ukrajinci se to všechno musí naučit v rámci několika málo měsíců,“ poznamenal expert. Zároveň vyzdvihl, že Rusko v současnosti stále okupuje kolem 17 procent ukrajinského území včetně Krymu. A tento týden se ukrajinský viceadmirál Oleksij Nejižpapa zapřísahl, že Krym získají zpátky.
„Osvobození Krymu je z dlouhodobého hlediska možné, ale zahrnovalo by to masivní akce včetně vyloďovací operace v takovém rozsahu, jaký jsme viděli v rámci druhé světové války během Dne D. Co se týče Krymu, i kdyby se vylodění povedlo a ustanovilo by se předmostí, Ukrajinci by museli postupovat kilometr za kilometrem… A mnoho tamních obyvatel jsou prorusky orientovaní,“ nastínil Ingram obtížnost případného osvobozování Krymu.
„Vítězství nejde garantovat, i kdyby byla zahájena kolosální operace,“ upozornil expert i s tím, že otázka Krymu musí zůstat stranou, dokud není vyřešen konflikt na pevninské Ukrajině.
„Bojová fronta se táhne na 1126 kilometrů, to je jako z Londýna do Barcelony. A Moskva do boje zapojila vlastně celou armádu, ani to nestačí na pokrytí celé fronty. Proto se Rusové soustřeďují na fokální body, jako je třeba Bachmut v Doněcké oblasti. Zelenskyj v tomto případě přijal Putinovu výzvu a i za cenu těžkých ztrát je odhodlaný Bachmut bránit, ví, že pokud zvládne vyhrát tam, zvládne vyhrát všude,“ komentoval situaci v tuto chvíli nejkrvavějšího střetu Kyjeva a Moskvy.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
Nejméně šest lidí ve věku od 38 po 69 let utrpělo zranění poté, co ruská letecká bomba včera večer zasáhla Slovjansk na východě Ukrajiny, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Jeden člověk podle úřadů utrpěl zranění při výbuchu v ruském městě Belgorod, na který podle médií spadla letecká puma vypuštěná z ruského letounu.
V Belgorodu byl zraněn civilista a ve městě a okolí pokračují výpadky proudu „v důsledku dopadu blíže neupřesněné munice“, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov s tím, že škody se odstraňují.
Poblíž rozvodny dopadla ruská letecká bomba - a právě proto před výbuchem nebyl ve městě vyhlášen letecký poplach a nezazněla varování před náletem dronů, uvedl belgorodský zpravodajský kanál Pepel a dodal, že před výbuchem obyvatelé města slyšeli hukot letounu letícího směrem k hranici s Ukrajinou. „Exploze byla tak silná, že na střechy domů pršely střepiny, hlína a kameny,“ napsal.
Co chybí Rusku?
„Šance Zelenského jsou dobré,“ míní Ingram a zmínil zprávy britské rozvědky, že nová ruská tanková armáda zaznamenala těžké ztráty a přišla o řadu svých tanků. „Ke střetu došlo u Avdijivky, u Rusů převládala nízká morálka a displína a podle některých zdrojů také opilost,“ dodal expert.
„Když se na to podíváme, Rusko mělo a má početní převahu, co se techniky a i mužů týče. To války ale nevyhrává. Co Rusku chybí, je jednotné vedení,“ řekl rovněž Ingram. „Jevgenij Prigožin, Valerij Gerasimov, Sergej Šojgu a další, jejich akce jsou často v rozporu jedna s druhou,“ upozornil.
„Putin nedovolí stažení svých vojsk, ne, zrovna teď hraje o čas, může dokonce čekat na volby – ve Spojených státech i u nás v Británii. Mohl by se do nich pokusit zasáhnout a zvrátit výsledky ve prospěch Ruska, kybernetické útoky a operace Ruska jsou známé,“ uzavřel Ingram.
