Nával u čínských dveří: Do Číny zamíří Lukašenko i Macron. Peking zvažuje dodání dronů Rusům?
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko příští týden pojede na státní návštěvu Číny. Na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bude v Pekingu od úterý do čtvrtka, sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Lukašenko je nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a v Číně bude jednat krátce poté, co Peking zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem. Vedle toho se objevily i spekulace, že Čína zvažuje dodání dronů Rusům.
Cesta Lukašenka přichází v době, kdy představitelé USA opakovaně varují Čínu, aby neposkytovala vojenskou podporu Moskvě, píše agentura AP.
Bělorusko je v konfliktu na Ukrajině důležitým hráčem - Moskvu podporuje, a i když do bojů nevyslalo své vojáky, poskytlo Rusko k útoku proti sousední zemi své území a letiště. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
Ukrajina se obává, že by se Bělorusko mohlo do války zapojit na straně Ruska ještě intenzivněji. Ve čtvrtek Lukašenko ale řekl, že se Bělorusko zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů jen v případě, že bude samo napadeno.
Macron také do Číny
Chystanou návštěvu Číny, která se má uskutečnit v dubnu, v sobotu oznámil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Chce prý vyzvat Peking, aby spojencům Ukrajiny pomohl „vyvinout tlak na Rusko, aby zastavilo agresi a vybudovalo mír“.
Macron však uvedl, že mír je „možný pouze tehdy, pokud zahrnuje zastavení ruské agrese, stažení vojsk a respektování územní suverenity a ukrajinského lidu“. Tyto myšlenky chce zopakovat na své návštěvě Číny.
Peking: Udržujeme kontakt se všemi stranami konfliktu
Čína udržuje kontakt se všemi stranami konfliktu na Ukrajině, včetně vlády v Kyjevě, řekla v pondělí dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Uvedla to v reakci na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by přivítal jednání s Pekingem poté, co Čína v pátek představila svůj plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem.
Podle mluvčí je „pozice Číny ke krizi na Ukrajině neměnná a velmi jasná“. „Jejím jádrem je výzva k míru a snaha o dialog a snaha o politické řešení krize. Vždy jsme udržovali kontakt s dotčenými stranami, včetně Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Peking prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči Spojeným státům. Čína odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Peking chce humanitární koridory
Peking představil svůj mírový plán v dokumentu nazvaném Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se Čína přihlásila k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.
Dvanáctibodový dokument vypracovaný čínskou diplomacií Kyjev odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
„Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Názory Pekingu sdílíme,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo. Dodalo, že to předpokládá uznání „nové územní reality“ na Ukrajině, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“.
„Pokud tvrdíte, že jste globální hráč, nenabízíte nereálný plán. Nesázíte na agresora, který porušil mezinárodní právo a válku prohraje. Není to prozíravé,“ okomentoval čínský plán na twitteru poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Čína zvažuje dodání dronů Rusku?
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí k čínskému plánu řekl, že je třeba ho podrobně zanalyzovat, ale že zatím nebyly splněny podmínky pro mírové řešení konfliktu, uvedla agentura AFP. „Speciální vojenská operace pokračuje,“ dodal. Peskov se zároveň odmítl vyjádřit ke zprávám zahraničních médií, podle kterých Čína uvažuje o dodání dronů Rusku, píše Reuters.
