Nával u čínských dveří: Do Číny zamíří Lukašenko i Macron. Peking zvažuje dodání dronů Rusům?
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko příští týden pojede na státní návštěvu Číny. Na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bude v Pekingu od úterý do čtvrtka, sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Lukašenko je nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a v Číně bude jednat krátce poté, co Peking zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem. Vedle toho se objevily i spekulace, že Čína zvažuje dodání dronů Rusům.
Cesta Lukašenka přichází v době, kdy představitelé USA opakovaně varují Čínu, aby neposkytovala vojenskou podporu Moskvě, píše agentura AP.
Bělorusko je v konfliktu na Ukrajině důležitým hráčem - Moskvu podporuje, a i když do bojů nevyslalo své vojáky, poskytlo Rusko k útoku proti sousední zemi své území a letiště. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
Ukrajina se obává, že by se Bělorusko mohlo do války zapojit na straně Ruska ještě intenzivněji. Ve čtvrtek Lukašenko ale řekl, že se Bělorusko zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů jen v případě, že bude samo napadeno.
Macron také do Číny
Chystanou návštěvu Číny, která se má uskutečnit v dubnu, v sobotu oznámil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Chce prý vyzvat Peking, aby spojencům Ukrajiny pomohl „vyvinout tlak na Rusko, aby zastavilo agresi a vybudovalo mír“.
Macron však uvedl, že mír je „možný pouze tehdy, pokud zahrnuje zastavení ruské agrese, stažení vojsk a respektování územní suverenity a ukrajinského lidu“. Tyto myšlenky chce zopakovat na své návštěvě Číny.
Peking: Udržujeme kontakt se všemi stranami konfliktu
Čína udržuje kontakt se všemi stranami konfliktu na Ukrajině, včetně vlády v Kyjevě, řekla v pondělí dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Uvedla to v reakci na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by přivítal jednání s Pekingem poté, co Čína v pátek představila svůj plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem.
Podle mluvčí je „pozice Číny ke krizi na Ukrajině neměnná a velmi jasná“. „Jejím jádrem je výzva k míru a snaha o dialog a snaha o politické řešení krize. Vždy jsme udržovali kontakt s dotčenými stranami, včetně Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Peking prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči Spojeným státům. Čína odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Peking chce humanitární koridory
Peking představil svůj mírový plán v dokumentu nazvaném Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se Čína přihlásila k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.
Dvanáctibodový dokument vypracovaný čínskou diplomacií Kyjev odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu. Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák. Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje. Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění. Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR. „Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
„Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Názory Pekingu sdílíme,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo. Dodalo, že to předpokládá uznání „nové územní reality“ na Ukrajině, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“.
„Pokud tvrdíte, že jste globální hráč, nenabízíte nereálný plán. Nesázíte na agresora, který porušil mezinárodní právo a válku prohraje. Není to prozíravé,“ okomentoval čínský plán na twitteru poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Čína zvažuje dodání dronů Rusku?
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí k čínskému plánu řekl, že je třeba ho podrobně zanalyzovat, ale že zatím nebyly splněny podmínky pro mírové řešení konfliktu, uvedla agentura AFP. „Speciální vojenská operace pokračuje,“ dodal. Peskov se zároveň odmítl vyjádřit ke zprávám zahraničních médií, podle kterých Čína uvažuje o dodání dronů Rusku, píše Reuters.
