Ruský prezident Vladimir Putin v minulých dnech ohlásil, že do července rozmístí na území spojeneckého Běloruska taktické jaderné zbraně. V dubnu podle něj začne patřičný výcvik běloruských vojáků, má se vybudovat i odpovídající sklad. Experti však nevidí velký vojenský přínos takového rozmístění. Spíš Putinovo oznámení čtou jako další vyhrožování - a možná také snahu si víc podřídit Bělorusko.
Expert na ruský jaderný arzenál Pavel Podzvih věří, že Putinova lhůta pro vybudování skladu je nereálná. „Nikdo tam ještě stavbu neviděl. Zařízení pro skladování jaderných zbraní, to je docela složitá stavebnická záležitost. Musíte postavit opevněný bunkr, vybudovat bezpečnostní perimetr, rozmístit stráže. Jen instalace dozoru a poplašných systémů zabere měsíce, až půl roku.“ Kdyby už takové práce někde začaly, někdo by si toho podle něj všiml.
„Dle mého mínění je celá tato idea primárně politická - demonstrovat sílící politický svazek mezi Běloruskem a Ruskem. Táž praxe existuje v NATO, je to primárně politický krok k předvádění jednoty,“ uvedl pro Rádio Svaboda (běloruskou verzi Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda). „Vážně pochybuji, že se jaderné zbraně v Bělorusku skutečně rozmístí. Z politického hlediska není ani nutné sklad budovat. Už jen možnost takového rozmístění má politický účinek,“ dodal.
„Tlačit jaderné zbraně blíže k hranicím NATO nemá smysl, neboť Rusko má Kaliningradskou oblast, tyto zbraně tam lze rozmístit i bez dalšího státu,“ upozorňuje historik Arkadij Mošes, programový ředitel Finského ústavu pro mezinárodní otázky. „Nevidím v tomto rozhodnutí velký vojenský význam. Ale skutečnost, že padlo, naznačuje, že je Kreml nervózní, pokud přímo nepanikaří,“ cituje ho Svobodná Evropa. Moskva si podle jeho názoru uvědomuje, že dřívější hrozby použití jaderných zbraní přestávají fungovat, snaží se tedy lidi na Západě dál strašit.
„Rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je vydírání cílící jak na NATO, tak na Ukrajinu. Chtějí, aby se Evropané báli a omezili pomoc Ukrajině,“ souhlasí Pavel Lužin, expert na zahraniční politiku hostující na Tuftsově univerzitě v Bostonu. Podle něj se Rusko snaží napodobit strategii Spojených států, jež sdílejí jaderné zbraně s blízkými spojenci - a tím vrazit klín mezi Evropu a USA.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle Lužina o ruské atomovky stojí. „Myslí si, že když je Rusko rozmístí, bude na něm Moskva záviset, jako on momentálně závisí na Moskvě. Nechápe, že když se v Bělorusku otevře sklad jaderných zbraní, rozmístí se tam i ruská vojska,“ řekl pro Rádio Svaboda. Zatím tam jsou ruští vojáci jen dočasně. Podobnou záminku má Moskva v Moldavsku, respektive v tamním separatistickém regionu Podněstří - ruská armáda tam od rozpadu SSSR má obrovské muniční sklady, a ty je samozřejmě nutné hlídat. Ruské jednotky tak jsou hrozbou pro zbytek Moldavska.
„Američané na své spojence v Evropě delegují odpovědnost, ale ruská politická a vojenská kultura nepočítá s takovou důvěrou ve spojence. Důsledkem uskladnění jaderných zbraní může být vznik několika permanentních ruských vojenských základen,“ argumentuje Lužin.
„Lukašenko dobře ví, jak vydělávat na různých službách, jež pro Rusko dělá. Předvádí svou loajalitu a kasíruje za to peníze. Jiný zisk v tom pro Lukašenka nevidím, v očích běloruské veřejnosti je to nepopulární krok,“ říká běloruský politolog Artjom Šrajbman pro ruskou službu Rádia Svoboda - a připomíná letní průzkum veřejného mínění, kde se 80 % Bělorusů vyjádřilo proti rozmístění ruských nukleárních hlavic.
„Americká reakce je, že Putinovy hry hrát nebudou - stejně jako reakce na zvýšení bojové pohotovosti ruských strategických sil v únoru 2022. Putin vnáší do války s Ukrajinou jaderný faktor s předpokladem, že upoutá pozornost Spojených států, ale nic se neděje,“ chválí chladné hlavy v Bílém domě a Pentagonu Maxim Starčak z Královniny univerzity v kanadském Kingstonu.
Snahou Kremlu podle něj může být i dotlačit Bílý dům k dalším jednáním o kontrole jaderných zbraní, zatímco kvůli invazi na Ukrajinu de facto končí dohoda START-3, jak řekl pro server Meduza.
9°C
