Bělorusko jako jaderné rukojmí Kremlu. Rozmístěním zbraní získává Putin větší kontrolu, tvrdí experti
Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země. Uvedl to dnes tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov, podle nějž se Bělorusko stalo rukojmím ruského prezidenta Vladimira Putina.
Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
„Putinovo prohlášení o rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je krok k vnitřní destabilizaci země. Maximalizuje míru negativního vnímání a veřejného odmítání Ruska a Putina v běloruské společnosti,“ napsal na twitteru Danilov. „Kreml si vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ dodal.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině označil Putinovo prohlášení za informační operaci s cílem vyvolat obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj je krok „irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké“.
Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku již od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. Připomínají také, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní už v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice východoevropská země nevyslala, ale poskytla Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
