Putinova nová hrozba Západu: Taktické jaderné zbraně rozmístí v Bělorusku
Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale "tak či onak" vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. "Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna," řekl.
„Není na tom nic neobvyklého. Spojené státy to dělají po desetiletí. Už před dlouhou dobou umístily své jaderné taktické zbraně na území spojeneckých zemí, států NATO, do šesti zemí v Evropě. Pokud mě paměť neklame, jde o Německo, Turecko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Řecko,“ řekl Putin.
Podle agentury RIA Novosti prezident v rozhovoru pro televizi Rossija 24 upřesnil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana. Putin také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale „tak či onak“ vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. „Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna,“ řekl.
