Putinova nová hrozba Západu: Taktické jaderné zbraně rozmístí v Bělorusku
Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale "tak či onak" vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. "Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna," řekl.
„Není na tom nic neobvyklého. Spojené státy to dělají po desetiletí. Už před dlouhou dobou umístily své jaderné taktické zbraně na území spojeneckých zemí, států NATO, do šesti zemí v Evropě. Pokud mě paměť neklame, jde o Německo, Turecko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Řecko,“ řekl Putin.
Podle agentury RIA Novosti prezident v rozhovoru pro televizi Rossija 24 upřesnil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana. Putin také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale „tak či onak“ vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.
Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. „Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna,“ řekl.
