Černochová pro Blesk: Ukrajina jako brutální budíček! A co Putinovy hrozby jadernými zbraněmi?
Každodenně vidíme hrůzostrašné zprávy, „kdy jsou atakovány, bombardovány bytové domy, umírají nevinní civilisté a Rusko se bez jakéhokoliv sentimentu i třeba ke zraněným nezdráhá bombardovat nemocnice, školy, školky“, upozorňovala ve studiu Blesku ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V Epicentru promluvila o vojenské pomoci Ukrajině, výcviku Ukrajinců i momentu, který pro ni byl během konfliktu zvlášť vypjatý. Souvisel s Putinovými jadernými hrozbami.
„Umírají tam lidé, kteří pomáhají v rámci Červeného kříže jako dobrovolníci a ani ten červený kříž na jejich oblečení pro ně není tím symbolem, kterým byl vždycky za obou těch dvou světových válek, které jsme zažili v minulém století, kdy je to něco, co je nedotknutelné, tak tady prostě pro Putina to dotknutelné je, bohužel,“ pokračovala v Epicentru na Blesk.cz Černochová a přiznává: „Nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století.“
Připouští, že po ruské anexi Krymu či proruských akcích v Doněcké a Luhanské oblasti přišla vůči Putinovu Rusku slabá odezva. „Trošku na tom neseme vinu my všichni, že jsme mlčeli, když jsme měli křičet,“ míní ministryně. „Ten budíček byl velmi brutální, rychlý a tvrdý,“ poznamenala.
Putinovy jaderné hrozby
Byl moment, kdy se obávala o bezpečnost ČR? „Takový moment nebyl, ale byla celá řada vypjatých momentů, kdy opět samozřejmě po tom způsobu Putina, jak to vždycky dělá, když začal vyhrožovat jadernými zbraněmi, kdy to stavěl do té polohy, že ano, nebude se zdráhat je použít, tak to byl určitě moment, kdy jsem zvažovala to, jak máme připravené některé naše krizové plány i pro tento typ útoků,“ odpověděla ve studiu Černochová.
Ujišťovala občany ČR, že se nemusí ničeho obávat, Putin se dle ní snaží vyhrožovat zbraněmi včetně jaderných. „Pokud by k něčemu takovému mělo docházet, tak si myslím, že odveta Západu bude velice silná a jasná a on ví, že by tím překročil zcela Rubikon a že tam už není cesty zpátky a byl to opravdu ten konflikt, který nebude mít ani vítěze, ani poražené,“ míní Černochová.
Černochová: Ukrajinci obohacují i nás
Česko pomáhá Ukrajině i v rámci poskytování vojenského materiálu. „Polsko a ČR byly prvními zeměmi, které s tou pomocí neváhaly, teprve po nás to byl Západ, který tam začal jim poskytovat tu pomoc. A to se nezapomíná,“ podotýká ministryně obrany s tím, že naše pomoc byla nezištná.
„Lhala bych, kdybych řekla, že zbrojaři na válce nevydělají, samozřejmě že na ní vydělají, na druhou stranu jsou to firmy, které zaměstnávají lidi, které mají i ty své výrobní závody v ČR, takže na tom vydělá i náš stát, ať už v podobě daní, nebo v podobě finančních prostředků z výplat těch lidí, které zaměstnávají a v neposlední řadě je to i nějaká prestiž pro ČR,“ míní Černochová.
Černochová dnes odtajnila, že z Česka zamířilo na Ukrajinu mj. 38 tanků, 55 obrněných vozidel, 4 kusy letecké techniky či samohybné kanónové houfnice a další pomoc.
„My jsme slibovali české veřejnosti, že zveřejníme ty seznamy ve chvíli, kdy budeme mít jistotu, že to bude bezpečné je zveřejnit a vlastně to se stalo,“ podotkla Černochová a připomněla, že Česko má negativní zkušenost s Ruskem i ne tak dávnou – v podobě „teroristického činu“ a výbuchů ve Vrběticích. „Tady i z nějaké obavy, msty i dodávání nějakých přesných seznamů vojenského materiálu, jsme v tomto byli zdrženliví,“ přiznává Černochová s tím, že spojenci věděli a ví, jaký materiál na Ukrajinu zasíláme.
Ještě před rokem žili jako my...
Česko pomáhá i s výcvikem Ukrajinců v Libavé. „Ti lidé žili ještě před rokem stejně jako my, chodili do kina, na víno, jezdili na dovolené. Teď opustili svoje civilní povolání a stali se mobilizovanými proto, aby se naučili se zbraní, naučili některým dovednostem, které je tam naše armáda vycvičí. Klobouk dolů. A opravdu jsou velmi snaživí, jde jim to. Jsou tam v těch bojových jednotkách ženy, bylo tam na 20 žen a nejsou to pouze zdravotnice,“ podotkla Černochová.
„Já musím říct, že si toho opravdu hrozně moc vážím a oni si váží toho, že ČR k tomu přistupuje takhle. Mimochodem tím, že jim pomáháme, jsou samozřejmě obohaceni Ukrajinci o naši pomoc, ale oni obohacují nás v těch svých zkušenostech. Jestli někdo bude nejlepší vycvičenou a zkušenou armádou světa, tak to bude právě Ukrajina díky tomu čerstvému konfliktu, který tam je,“ upozornila ministryně na to, že Ukrajinci poskytují cenné informace a zkušenosti. „Teď je druhý turnus, ještě by měly být zpravidla tři turnusy. Teď jsme v počtu 1200 – 1300 a máme mandát do 4 tisíc,“ vypočítává Černochová. „Naše dva národy se sblížily, jako nikdy,“ doplnila.
Pomáhat Ukrajině a Ukrajincům je však třeba i nadále, upozorňuje Černochová. „Jsou to lidé, kteří jsou sužování válkou. Oni neutekli jako ekonomičtí migranti za něčím lepším, aby si tady mohli koupit lepší kabelku, nebo lepší boty, ale oni prostě utíkají před válkou. Častokrát pouze s doklady, někdy ani s těmi ne. A tady si myslím, že je naše morální povinnost jim pomáhat,“ dodává Černochová.
Na válku se nabaluje „celá řada populistů, kteří lidi straší, děsí“, upozornila Černochová. Šíří se proto dezinformace, fake news. Lidem je třeba vysvětlovat, že se neděje nic nepatřičného, apeluje Černochová. A to i co se týče pomoci Ukrajincům.
„Nejsou to lidé, kteří by do chtěli být do budoucna zátěží toho systému, ale rozumím i těm obavám lidí,“ říká Černochová.
„Oni nám pomáhají i v rámci nedostatku některých profesí, platí tady také nějaké odvody, ti lidé se zapojili, naučili se jazyk, řada z nich se bude chtít určitě na Ukrajinu vrátit zpátky, někteří možná tady budou chtít zůstat. Myslím si, že si tím i vlastně může ČR vyřešit v některých případech nedostatek lékařů, zdravotního personálu, pracovníků v sociálních službách a to si myslím, že je dobře, protože tyto profese nám tady chybí. Já bych se nebála toho, že by se z Ukrajinců stávaly nějaké hladové krky, které budou brát z našeho systému. Naopak já si myslím, že oni ten systém obohatí o svoje schopnosti a o to, že tady budou opravdu pracovat,“ dodává Černochová.
V Kanadě začne summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Zabývat se bude světovým obchodem i konflikty, které pokračují na více místech. Účast oznámili americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Do Kananaskis, kde se dummit koná, se chystá rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doufá, že získá Trumpův souhlas s dalšími sankcemi proti Rusku.
Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v neděli ráno.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury.
ukrajina NENÍ naše válka, válčí tam amerika s ruskem.
proč nás do toho zatahuješ?
kolik jsi ty poslala na ukrajinu, můžeš to zveřejnit na twitteru?
co ten tank co nosíš v kabelce, kde jsi ho vzala? proč nosíš v kabelce tank?
vyjádři se nádhero k ukrajinské raketě co zabila v Polsku 2 lidi, zda je zelenskyj omluvil a poskytl odškodnění pozůstalým, kdy a kolik. Do poslední chvíle lhal i když všichni se už přiznali že to byla ukrajinská raketa.
Ty jsi tehdy pomalu svolávala třetí světovou, nyní se ukazuje, že NORD Stream zlikvidovali ukrajinci a prsty v tom mohli mít poláci. Co děláš pro to, aby nám lidem daly státy útočníků odškodnění? Aby třeba za lidi platili drahé energie - tu část, která je dražší proti minulým letem?