7°C
Putin už neví, koho poslat na frontu: Nově do bojů na Ukrajině nasazuje i vězeňkyně
Ruský prezident Vladimir Putin už neví, koho by poslal válčit na Ukrajinu, že součástí jednotek – například v řadách Wagnerovců, jsou i vězni, se dobře ví, nicméně nově jsou na frontu posílány i vězeňkyně, uvedl list Daily Mail s odkazem na zprávu ukrajinské armády.
Putin podle všeho hledá alternativní způsoby, jak „zacelit rány“ ve své armádě. Aby také ne, ztráty ruských jednotek jsou obrovské a podle některých analytiků Rusko denně přijde zhruba o 1000 vojáků, totéž tvrdí i ukrajinská armáda. Putinovi nepomohla ani částečná mobilizace v září 2022, z několika zdrojů tak nyní zaznívá, že na Ukrajinu jsou posílány i trestankyně.
Podle dostupných informací minulý týden z Ruska směrem do Doněcké oblasti dorazil vlak s vagony určenými pro přepravu vězňů, jeden z nich byl pro ženy. Počátkem týdne se objevily další zprávy o přesunech trestankyň, a to do Kuševky v Kranodarské oblasti, tedy blížeji k frontě. Právě zde vězeňkyně – propuštěné na svobodu v návaznosti na válku – vykonávají farmářské práce, podle ukrajinských analytiků mohou posílat zásoby vojákům.
Záležitostí se zabývá Olga Romanovová z nadace Rusové za mřížemi, ta se domnívá, že kolem stovky žen bylo posláno na Ukrajinu. To muži jsou z vězení rekrutováni po deseti tisících, na frontu jdou pod dohodou, že stát zruší jejich trest za službu v armádě na alespoň půlroku. Na Ukrajině se tak v řadách ruských vojáků pohybují vrazi a násilníci.
Wagnerovci už vězně ve svých řadách nechtějí
Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin oznámil, že už nebude přijímat vězně, nedodal vysvětlení proč. Existují však i důkazy, že ruské ministerstvo obrany přímo verbuje ve věznicích. A minulý měsíc ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko se aktivně „snaží naverbovat odsouzené ženy k účasti na nepřátelských akcích“. Šlo podle nich o „kompenzaci personálních ztrát“. Rekrutovalo se například ve věznici Sněžnoje v okupované Doněcké oblasti. „Rovněž se ví, že je poslali na výcvik do Ruska,“ pokračuje zpráva ukrajinského generálního štábu.
A podle všeho několik stovek vězeňkyní ze Sverdlovské oblasti na Uralu vyzvalo místního poslance Vjačeslava Wegnera, aby je poslal na frontu. Prigožin se nechal slyšet, že ruské úřady nejsou úplně pro posílání žen do válečné zóny. Nicméně zdroje i zmiňovaný report ukrajinské armády mluví o tom, že vězeňkyně jsou v současnosti na frontu posílány, jejich přesná role však není známá.
14:49
Dnes
Německý kancléř Olaf Scholz ani přes novou americkou podporu Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus Kyjevu neposkytne, společně s britským premiérem Rishim Sunakem dnes ale zemi napadené Ruskem slíbili další zbrojní podporu. Oba šéfové vlád se dnes v Berlíně rovněž shodli na tom, že Evropa musí výrazně investovat do své obrany.
„Co se týká tohoto zbraňového systému, moje rozhodnutí se nemění,“ řekl Scholz na dotaz, zda Německo nyní poskytne Ukrajině taurusy, když Spojené státy dodávají tamním ozbrojeným silám střely ATACMS. Scholz v této souvislosti připomněl, že Německo poskytuje Ukrajině po USA druhou největší zbrojní pomoc včetně protileteckých systému Patriot či Iris-T. Zároveň vyzval další státy, které by systémy Patriot mohly Ukrajině dodat, aby tak učinily.
14:10
Dnes
Česko si uvědomuje výtky, které mu kvůli nenávistným projevům vůči ukrajinským uprchlíkům adresovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Problém předsudečného násilí stejně jako další výzvy se snaží řešit. ČTK to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na výroční zprávu AI. Ta poukazovala na to, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti, nenarovnala se práva lidí ze sexuálních menšin a pokračuje segregování romských školáků.
„Zpráva popisuje výzvy, kterých jsme si vědomi... Uvědomujeme si důležitost problematiky předsudečného násilí z nenávisti, jehož terčem byli ukrajinští uprchlíci. Je to téma, na kterém pracujeme,“ uvedla zmocněnkyně.
13:45
Dnes
Evropská komise dnes uvolnila dalších 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Témata:
Související
