Putin už neví, koho poslat na frontu: Nově do bojů na Ukrajině nasazuje i vězeňkyně
Ruský prezident Vladimir Putin už neví, koho by poslal válčit na Ukrajinu, že součástí jednotek – například v řadách Wagnerovců, jsou i vězni, se dobře ví, nicméně nově jsou na frontu posílány i vězeňkyně, uvedl list Daily Mail s odkazem na zprávu ukrajinské armády.
Putin podle všeho hledá alternativní způsoby, jak „zacelit rány“ ve své armádě. Aby také ne, ztráty ruských jednotek jsou obrovské a podle některých analytiků Rusko denně přijde zhruba o 1000 vojáků, totéž tvrdí i ukrajinská armáda. Putinovi nepomohla ani částečná mobilizace v září 2022, z několika zdrojů tak nyní zaznívá, že na Ukrajinu jsou posílány i trestankyně.
Podle dostupných informací minulý týden z Ruska směrem do Doněcké oblasti dorazil vlak s vagony určenými pro přepravu vězňů, jeden z nich byl pro ženy. Počátkem týdne se objevily další zprávy o přesunech trestankyň, a to do Kuševky v Kranodarské oblasti, tedy blížeji k frontě. Právě zde vězeňkyně – propuštěné na svobodu v návaznosti na válku – vykonávají farmářské práce, podle ukrajinských analytiků mohou posílat zásoby vojákům.
Záležitostí se zabývá Olga Romanovová z nadace Rusové za mřížemi, ta se domnívá, že kolem stovky žen bylo posláno na Ukrajinu. To muži jsou z vězení rekrutováni po deseti tisících, na frontu jdou pod dohodou, že stát zruší jejich trest za službu v armádě na alespoň půlroku. Na Ukrajině se tak v řadách ruských vojáků pohybují vrazi a násilníci.
Wagnerovci už vězně ve svých řadách nechtějí
Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin oznámil, že už nebude přijímat vězně, nedodal vysvětlení proč. Existují však i důkazy, že ruské ministerstvo obrany přímo verbuje ve věznicích. A minulý měsíc ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko se aktivně „snaží naverbovat odsouzené ženy k účasti na nepřátelských akcích“. Šlo podle nich o „kompenzaci personálních ztrát“. Rekrutovalo se například ve věznici Sněžnoje v okupované Doněcké oblasti. „Rovněž se ví, že je poslali na výcvik do Ruska,“ pokračuje zpráva ukrajinského generálního štábu.
A podle všeho několik stovek vězeňkyní ze Sverdlovské oblasti na Uralu vyzvalo místního poslance Vjačeslava Wegnera, aby je poslal na frontu. Prigožin se nechal slyšet, že ruské úřady nejsou úplně pro posílání žen do válečné zóny. Nicméně zdroje i zmiňovaný report ukrajinské armády mluví o tom, že vězeňkyně jsou v současnosti na frontu posílány, jejich přesná role však není známá.
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.
Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.
