Putin kvůli svému komplexu nakročil k „osudnému rozhodnutí“, varují experti. Použije jaderné zbraně?!

Nová zpráva publikovaná americkým think-tankem Heritage Foundation zdůraznila, že roste riziko, že ruský prezident „učiní jedno z nejosudovějších rozhodnutí století“. Nastiňuje také, jak se Kreml propracoval „do téměř hysterického stavu“.

Od doby, kdy Putin napadl Ukrajinu, jeho propagandisté ​​nadále vyhrožují Spojenému království jaderným holocaustem – a rétorika v posledních měsících stále eskaluje.

Studie nazvaná USA a jejich spojenci musí pochopit a reagovat na ruské jaderné hrozby zkoumá skutečnou pravděpodobnost, že Putin přejde k použití zbraní hromadného ničení.

Předpokládá se, že ruští generálové diskutovali o použití taktických jaderných zbraní v listopadu, ale údajně jsou opatrní ohledně použití zbraní dlouhého doletu.

Rusko však „stále častěji vykresluje Západ jako nepřítele a zdá se, že nyní uvažuje o taktických strategických jaderných zbraních jako o možnosti, jak zabránit další eskalaci bojů“.

Až 2000 jaderných zbraní

Předpokládá se, že země má mezi 1 000 a 2 000 jaderných zbraní různých velikostí.

Zpráva nastiňuje čtyři situace, ve kterých by Putin přistoupil k jaderným zbraním. Muselo by se schylovat k útoku na Rusko nebo dojít přímo k útoku na něj. Dále zpráva uvedla, že by se musel stát kybernetický útok na ruské systémy velení a řízení nebo by muselo dojít k existenčnímu ohrožení Ruska konvenčními nebo jadernými zbraněmi.

Dále zpráva zjistila, že pravděpodobnost, že Rusko použije jaderné nebo chemické zbraně, roste kvůli touze zaútočit na ukrajinskou morálku.

„Rusko nedokázalo porazit ukrajinskou armádu a nyní se zaměřuje na vynucení kapitulace civilního obyvatelstva útoky na dodávky elektřiny a vody. Je proto pravděpodobné, že Rusko nejen vyhrožuje, že použije, ale skutečně použije zbraň hromadného ničení k zacílení civilního odporu na Ukrajině,“ uvádí analýza.

Zatykač na Putina: Jak ho mohou chytit a předvést k soudu? „Klepeta“ mu hrozí ve 123 zemích

Navzdory pokračujícím hrozbám Moskvy Ukrajinci nadále vzdorují invazi, přičemž boje jsou stále intenzivnější.

Studie nicméně varovala, že riziko ponížení při vojenském selhání zvyšuje riziko, že Putin použije jaderné zbraně. 

Zpráva dodává: „Putinův koncept ‚velkého Ruska‘ s Ukrajinou a Běloruskem pod svým vlivem, je skutečně ohrožen, protože Ukrajinci se kolektivně chtějí osvobodit od ruské kontroly. Čím větší existuje hrozba ze strany Moskvy, tím větší existuje touha Ukrajiny po svobodě. S podporou Západu nebo bez ní budou Ukrajinci bojovat.“

„Putinův sen o Rusku jako protizápadním, kvazisovětském, neliberálním státě čelí ponížení a porážce. V Putinově mysli se tato krize mohla stát existenční – což by podle ruské doktríny ospravedlnilo použití všech zbraní,“ uvádí se dále ve zprávě.

USA a spojenci by měli jednat

V reakci na rostoucí hrozbu jaderných zbraní zpráva nastínila šest doporučení.

Navrhuje, aby USA a jejich spojenci odstrašili Rusko tím, že „zajistí, aby Kreml pochopil, že jakékoli použití vyvolá drtivou konvenční reakci, která by vážně snížila úroveň ruských sil a elit sloužících Putinovi“.

Země se také musí zapojit do diplomacie, aby zajistily, že spojenci Ruska budou také varovat před použitím jaderných zbraní.

Zpráva dodává, že musí být otevřeny komunikační kanály s Ruskem, i když Kreml nereaguje. 

Ruský voják popsal otřesné podmínky na frontě: Výhrůžky zastřelením, bití a směšný plat!

„Vyhrožovat použitím jaderných zbraní k rozdělení západní populace byla sovětská taktika, strašit západní veřejnost může být i nyní součástí stejné příručky,“ stojí v závěru zprávy.

„Ale Západ si být jistý nemůže a oficiální ruská prohlášení a doktrína prezentují ztrátu Ukrajiny jako ‚existenciální‘, což podle ruské doktríny umožňuje Rusku používat jaderné a chemické zbraně.“

„Putinovi se hroutí jeho sny o opětovném začlenění Ukrajiny do Ruska, o rozpadu NATO a o Rusku v čele globální protizápadní aliance.“

„V určitém momentu Ozbrojené síly Ukrajiny nejspíš ohrozí ruský pozemní koridor, který spojuje Krym s Donbasem. V tu chvíli Putin učiní jedno z nejosudovějších rozhodnutí století: zda použít jaderné nebo chemické zbraně. USA musí nyní jednat, aby minimalizovaly tuto hrozbu a zajistily ochranu americké veřejnosti a spojenců USA.“

„Přijdou další zatykače“

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal 17. března zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko jurisdikci ICC neuznává; Kreml uvedl, že zatykač nemá právní základ.

Wayne Jordash, mezinárodní právník v oblasti lidských práv sídlící v Kyjevě a řídící partner Global Rights Compliance, uvedl pro The Guardian, že zatykače na Putina a Lvovovou-Bělovovou budou pravděpodobně první z mnoha. „V průběhu několika příštích měsíců přijdou další,“ řekl Jordash.

„Myslím, že je dobré vidět, když se státní zástupce zaměřuje na práva dětí. Myslím, že to je to, co mezinárodní žalobci za posledních 20 let nedokázali, takže je dobré se na to zaměřit, protože je to jeden z nejhorších zločinů,“ uvedl Jordash.

„Je zřejmé, že jde o zločiny, které nikdy nezmizí. Budou Putinovi navždy viset nad hlavou a je velmi těžké je nechat odejít. Znovu a znovu jsme byli svědky toho, že kola mezinárodní spravedlnosti melou pomalu, ale melou mimořádně výborně,“ řekl Reed Brody, maďarsko-americký právník v oblasti lidských práv a známý jako „Lovec diktátorů“. 

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

17:27

Dnes

Charkovská televizní věž, kterou v pondělí těžce poškodil ruský útok, se bude patrně obnovovat až po skončení války, sdělil dnes šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Informovala o tom agentura Unian. V současné době se podle něj likvidují následky pondělního útoku a situaci bude možné plně zhodnotit až po odstranění všech sutin a po analýze stavu zařízení.

„Už máme opatrně optimistické prognózy. Pokud hovoříme o obnově konstrukce jako takové, tak to bude patrně po konci války vzhledem k tomu, že její výška je téměř 250 metrů,“ sdělil Syněhubov. Dodal, že v současnosti se hledají způsoby, jak nahradit funkce, které vysílač plnil. „Jde o problémy s digitálním televizním vysíláním. Ale alternativy existují,“ uvedl.

16:56

Dnes

Ruské ministerstvo hospodářství dnes zlepšilo odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruska na 2,8 procenta z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Zároveň však zvýšilo odhad letošní inflace a předpovědělo postupné oslabování domácí měny v nejbližších letech. Informovala o tom agentura Reuters.

Ruské ministerstvo hospodářství je ohledně letošního růstu ekonomiky navzdory zlepšení prognózy pesimističtější než ruský ministr financí Anton Siluanov. Ten minulý týden uvedl, že ruský HDP by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta.

16:41

Dnes

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP.

Británii podle Sunaka čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“ a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.

Zobrazit celý online