Rusy nezastavil ani nápis „děti“. V Mariupolu zabili stovky lidí. „Doženeme viníky,“ slíbil po roce Zelenskyj

Strategicky významný přístav u Azovského moře Mariupol čelil útokům od prvních dnů invaze a do rukou ruských vojáků padl po dlouhém obléhání na konci května. Ukrajinští představitelé později odhadli, že při útocích zahynulo asi 25.000 civilistů. OSN uvedla, že se jí podařilo ověřit úmrtí 1348 civilistů, ale dodala, že skutečný počet zabitých bude pravděpodobně o několik tisíc vyšší. Ukrajinské úřady také odhadují, že ruské bombardování zanechalo v troskách až 90 procent z městské infrastruktury.

Ruské oddíly uzavřely město 2. března a Ukrajina několikrát odmítla nabídku na kapitulaci výměnou za ušetření životů obránců města. Evropská unie nazvala blokádu Mariupolu „masivním válečným zločinem“. Velké pobouření ve světě vyvolalo například bombardování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu 9. března, při kterém přišli o život tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších 17 osob utrpělo zranění.

Rusové bombardovali na divadlo v Mariupolu. Pod troskami jsou těhotné ženy i děti

Mezinárodní rozhořčení vyvolalo zejména bombardování divadla, které civilisté využívali jako kryt. Ruský nálet zasáhl 16. března 2022 v centru města budovu Doněckého akademického oblastního činoherního divadla, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Agentura AP později informovala až o přibližně 600 obětech.

Divadlo zničily dvě půltunové bomby, které na něj shodily letouny. Nebe nad Mariupolem v tu dobu kontrolovalo Rusko a žádné ukrajinské letouny se ve vzdušném prostoru nenacházely. Organizace s experty konzultovala i možnost kterou se hájila Moskva, tedy že dva výbuchy způsobili ukrajinští provokatéři, kteří nálože odpálili na zemi. Satelitní snímky pořízené před a po explozích ukázaly, že Ukrajina neměla v okolí divadla vojenské jednotky. Zhruba týden před útokem napsal divadelní scénograf na venkovní dlažbu u předního i zadního vchodu bílou barvou slovo „děti“. Nápisy v azbuce byly tak velké, že byly čitelné i ze satelitů.

Vzpomínku na hrůzu spáchanou Rusy sdílel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko před rokem úmyslně shodilo bombu na Činoherní divadlo v Mariupolu. Vedle byl nápis „Děti“, který nešlo přehlédnout. Ukrývaly se tam stovky lidí. Pracujeme na tom, abychom pohnali teroristický stát k odpovědnosti za to, co udělal,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích. K příspěvku připojil video s animací, jak bezprecedentní ruský útok zřejmě vypadal.

A year ago, Russia deliberately dropped a bomb on the Drama Theater in Mariupol. Next to it was the inscription "Children", which was impossible to overlook. Hundreds of people were hiding there. We are working to hold the terrorist state to account for what it has done. pic.twitter.com/iZICS5Q5J0

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 16, 2023

Americký prezident Joe Biden krátce po útoku na divadlo nazval svého ruského protějška Vladimira Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné.

Budova divadla pocházela z konce 19. století a měla velké jeviště, oddělené orchestřiště a hlediště s kapacitou 800 míst. Město vzhledem k velikosti divadla, neobvykle pevným zdem a velkému suterénu brzy po ruské invazi na Ukrajinu nařídilo otevřít celou budovu jako úkryt před leteckými útoky a bombardováním. Divadlo se stalo místem, kde mohl kdokoliv získat potraviny a vodu dodávané Červeným křížem a také zprávy o případných evakuacích. Lidé kulturní zařízení zároveň považovali za nejpravděpodobnější výchozí bod pro evakuace.

„Nechci umřít!“ křičelo dítě (5) v troskách. Přeživší popsali útok na divadlo v Mariupolu

V polovině března začala evakuace obyvatel města pomocí humanitárního koridoru. Předchozí pokusy o evakuaci selhaly. Ještě počátkem května ve městě zůstávalo zhruba 100.000 civilistů, tedy čtvrtina počtu, který tam žil před ruskou invazí na Ukrajinu. K hlavním složkám obrany města patřila 36. brigáda ukrajinského námořnictva a pluk Azov.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu 21. dubna oznámil, že Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a separatistických jednotek. Poslední baštou ukrajinského odporu se stal metalurgický komplex Azovstal, do kterého se uchýlily zbývající ukrajinské síly bránící město společně se stovkami civilistů. Počátkem května se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechtěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů. Šojgu poté 20. května podal Putinovi hlášení o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Stalo se tak poté, co se poslední obránci této východoukrajinské bašty převážně z pluku Azov vzdali. Od té doby je Mariupol pod kontrolou ruských vojáků. Do ruského zajetí upadlo přes 6000 ukrajinských vojáků, podle odhadů tisku z toho tvoří 2500 členové Azova, zbytek je z 36. brigády námořní pěchoty.

Jak se změnily tváře ukrajinských vojáků pluku Azov od začátku války? Přibyly vousy a vrásky, ale úsměvy zůstávají

Kolem ruin mariupolského divadla podle satelitních snímků z konce loňského roku stojí velká ochranná clona. Snímky také ukázaly, že Rusko upevňuje svou vojenskou přítomnost ve městě výstavbou velké armádní základny.

Přístav Mariupol na severním pobřeží Azovského moře je významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Mariupol se nachází v Doněcké oblasti asi 55 kilometrů západně od ruských hranic a 85 kilometrů od separatistického Doněcku. Před válkou měl asi 440.000 obyvatel.