Putinův další cíl? Posílá k nám sabotéry, chystají násilné akce i únosy, varují v Moldavsku
Napětí v Moldavsku roste. Mnoho lidí podezírá Rusko ze snahy o vyvolání státního převratu a rozpoutání otevřeného konfliktu s Kremlem. Před možnými sabotážemi ze strany Ruska varovala již i moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hrozí snad, že by mohlo dojít na scénař podobný zabrání Krymu? O situaci v nestabilním regionu informoval zpravodajský server CNN.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Rusko, že využívá sabotéry převlečené za civilisty k rozdmýchání nepokojů v období politické nestability. Začátkem února dokonce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ukrajinská rozvědka zachytila ruský plán na prohloubení destabilizace v Moldavsku.
Před hrozbou ruského vlivu varoval i polský premiér Mateusz Morawiecki. „V Moldavsku vidím spoustu otisků prstů ruských sil, ruských služeb. Je to velmi slabá země a my všichni jim musíme pomoci,“ sdělil televizní stanici CBS.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím obvinil Kyjev z plánování útoku na Podněstří, kde má Moskva vojenskou oporu. Zvýšil tak obavy, že vytváří záminku pro anexi Moldavska ve stylu Krymu.
Malá nestabilní země
Nedávná rezignace předsedkyně vlády Natalie Gavrilitsaové následovala po období krize, kterému vévodil prudký růst cen plynu a vysoká inflace. Nový moldavský premiér Dorin Recean pokračuje v proevropském směřování vlády, v hlavním městě Kišiněvě se mezitím ale konaly proruské protesty podporované okrajovou promoskevskou politickou stranou.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v souvislosti s napětím přímo obvinila Rusko, že se snaží nepřehledné situace využít. Sanduová uvedla, že ruská vláda loni na podzim naplánovala „sérii akcí, do kterých budou zapojeni sabotéři, kteří prošli vojenským výcvikem určeném k provádění násilných akcí, útoků na vládní budovy a braní rukojmí“.
Sanduová rovněž tvrdila, že se osoby vydávající se za „takzvanou opozici“ pokusí vynutit si změnu mocenských pozic v Kišiněvě prostřednictvím „násilných akcí“. CNN nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit.
S válkou tlak zintenzivnil
„Je jasné, že ve spojení s těmito hrozbami ze strany Ruska je chuť eskalovat válku vůči nám velmi vysoká,“ řekl CNN Iulian Groza, bývalý náměstek moldavského ministra zahraničí a nyní ředitel Institutu pro evropskou politiku a reformy se sídlem v Kišiněvě.
„Moldavsko je po Ukrajině nejvíce (válkou) postiženou zemí,“ dodal. „Jsme stále malá země, která má ještě málo rozvinutou ekonomiku, a to vytváří velký tlak. Bylo tomu tak i dříve. Viděli jsme neustálé aktivity Ruska, které se snažilo prozkoumat a využít informační prostor v Moldavsku pomocí propagandy. S válkou se všechny tyto nástroje, které Rusko používalo dříve, znásobily a zintenzivnily,“ míní Goza. „To, co vidíme, je reaktivace skrytých ruských kontaktů v Moldavsku,“ dodal.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
