Putinův další cíl? Posílá k nám sabotéry, chystají násilné akce i únosy, varují v Moldavsku
Napětí v Moldavsku roste. Mnoho lidí podezírá Rusko ze snahy o vyvolání státního převratu a rozpoutání otevřeného konfliktu s Kremlem. Před možnými sabotážemi ze strany Ruska varovala již i moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hrozí snad, že by mohlo dojít na scénař podobný zabrání Krymu? O situaci v nestabilním regionu informoval zpravodajský server CNN.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Rusko, že využívá sabotéry převlečené za civilisty k rozdmýchání nepokojů v období politické nestability. Začátkem února dokonce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ukrajinská rozvědka zachytila ruský plán na prohloubení destabilizace v Moldavsku.
Před hrozbou ruského vlivu varoval i polský premiér Mateusz Morawiecki. „V Moldavsku vidím spoustu otisků prstů ruských sil, ruských služeb. Je to velmi slabá země a my všichni jim musíme pomoci,“ sdělil televizní stanici CBS.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím obvinil Kyjev z plánování útoku na Podněstří, kde má Moskva vojenskou oporu. Zvýšil tak obavy, že vytváří záminku pro anexi Moldavska ve stylu Krymu.
Malá nestabilní země
Nedávná rezignace předsedkyně vlády Natalie Gavrilitsaové následovala po období krize, kterému vévodil prudký růst cen plynu a vysoká inflace. Nový moldavský premiér Dorin Recean pokračuje v proevropském směřování vlády, v hlavním městě Kišiněvě se mezitím ale konaly proruské protesty podporované okrajovou promoskevskou politickou stranou.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v souvislosti s napětím přímo obvinila Rusko, že se snaží nepřehledné situace využít. Sanduová uvedla, že ruská vláda loni na podzim naplánovala „sérii akcí, do kterých budou zapojeni sabotéři, kteří prošli vojenským výcvikem určeném k provádění násilných akcí, útoků na vládní budovy a braní rukojmí“.
Sanduová rovněž tvrdila, že se osoby vydávající se za „takzvanou opozici“ pokusí vynutit si změnu mocenských pozic v Kišiněvě prostřednictvím „násilných akcí“. CNN nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit.
S válkou tlak zintenzivnil
„Je jasné, že ve spojení s těmito hrozbami ze strany Ruska je chuť eskalovat válku vůči nám velmi vysoká,“ řekl CNN Iulian Groza, bývalý náměstek moldavského ministra zahraničí a nyní ředitel Institutu pro evropskou politiku a reformy se sídlem v Kišiněvě.
„Moldavsko je po Ukrajině nejvíce (válkou) postiženou zemí,“ dodal. „Jsme stále malá země, která má ještě málo rozvinutou ekonomiku, a to vytváří velký tlak. Bylo tomu tak i dříve. Viděli jsme neustálé aktivity Ruska, které se snažilo prozkoumat a využít informační prostor v Moldavsku pomocí propagandy. S válkou se všechny tyto nástroje, které Rusko používalo dříve, znásobily a zintenzivnily,“ míní Goza. „To, co vidíme, je reaktivace skrytých ruských kontaktů v Moldavsku,“ dodal.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
