Putinův další cíl? Posílá k nám sabotéry, chystají násilné akce i únosy, varují v Moldavsku
Napětí v Moldavsku roste. Mnoho lidí podezírá Rusko ze snahy o vyvolání státního převratu a rozpoutání otevřeného konfliktu s Kremlem. Před možnými sabotážemi ze strany Ruska varovala již i moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hrozí snad, že by mohlo dojít na scénař podobný zabrání Krymu? O situaci v nestabilním regionu informoval zpravodajský server CNN.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Rusko, že využívá sabotéry převlečené za civilisty k rozdmýchání nepokojů v období politické nestability. Začátkem února dokonce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ukrajinská rozvědka zachytila ruský plán na prohloubení destabilizace v Moldavsku.
Před hrozbou ruského vlivu varoval i polský premiér Mateusz Morawiecki. „V Moldavsku vidím spoustu otisků prstů ruských sil, ruských služeb. Je to velmi slabá země a my všichni jim musíme pomoci,“ sdělil televizní stanici CBS.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím obvinil Kyjev z plánování útoku na Podněstří, kde má Moskva vojenskou oporu. Zvýšil tak obavy, že vytváří záminku pro anexi Moldavska ve stylu Krymu.
Malá nestabilní země
Nedávná rezignace předsedkyně vlády Natalie Gavrilitsaové následovala po období krize, kterému vévodil prudký růst cen plynu a vysoká inflace. Nový moldavský premiér Dorin Recean pokračuje v proevropském směřování vlády, v hlavním městě Kišiněvě se mezitím ale konaly proruské protesty podporované okrajovou promoskevskou politickou stranou.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v souvislosti s napětím přímo obvinila Rusko, že se snaží nepřehledné situace využít. Sanduová uvedla, že ruská vláda loni na podzim naplánovala „sérii akcí, do kterých budou zapojeni sabotéři, kteří prošli vojenským výcvikem určeném k provádění násilných akcí, útoků na vládní budovy a braní rukojmí“.
Sanduová rovněž tvrdila, že se osoby vydávající se za „takzvanou opozici“ pokusí vynutit si změnu mocenských pozic v Kišiněvě prostřednictvím „násilných akcí“. CNN nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit.
S válkou tlak zintenzivnil
„Je jasné, že ve spojení s těmito hrozbami ze strany Ruska je chuť eskalovat válku vůči nám velmi vysoká,“ řekl CNN Iulian Groza, bývalý náměstek moldavského ministra zahraničí a nyní ředitel Institutu pro evropskou politiku a reformy se sídlem v Kišiněvě.
„Moldavsko je po Ukrajině nejvíce (válkou) postiženou zemí,“ dodal. „Jsme stále malá země, která má ještě málo rozvinutou ekonomiku, a to vytváří velký tlak. Bylo tomu tak i dříve. Viděli jsme neustálé aktivity Ruska, které se snažilo prozkoumat a využít informační prostor v Moldavsku pomocí propagandy. S válkou se všechny tyto nástroje, které Rusko používalo dříve, znásobily a zintenzivnily,“ míní Goza. „To, co vidíme, je reaktivace skrytých ruských kontaktů v Moldavsku,“ dodal.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
