Putinův další cíl? Posílá k nám sabotéry, chystají násilné akce i únosy, varují v Moldavsku
Napětí v Moldavsku roste. Mnoho lidí podezírá Rusko ze snahy o vyvolání státního převratu a rozpoutání otevřeného konfliktu s Kremlem. Před možnými sabotážemi ze strany Ruska varovala již i moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hrozí snad, že by mohlo dojít na scénař podobný zabrání Krymu? O situaci v nestabilním regionu informoval zpravodajský server CNN.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Rusko, že využívá sabotéry převlečené za civilisty k rozdmýchání nepokojů v období politické nestability. Začátkem února dokonce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ukrajinská rozvědka zachytila ruský plán na prohloubení destabilizace v Moldavsku.
Před hrozbou ruského vlivu varoval i polský premiér Mateusz Morawiecki. „V Moldavsku vidím spoustu otisků prstů ruských sil, ruských služeb. Je to velmi slabá země a my všichni jim musíme pomoci,“ sdělil televizní stanici CBS.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím obvinil Kyjev z plánování útoku na Podněstří, kde má Moskva vojenskou oporu. Zvýšil tak obavy, že vytváří záminku pro anexi Moldavska ve stylu Krymu.
Malá nestabilní země
Nedávná rezignace předsedkyně vlády Natalie Gavrilitsaové následovala po období krize, kterému vévodil prudký růst cen plynu a vysoká inflace. Nový moldavský premiér Dorin Recean pokračuje v proevropském směřování vlády, v hlavním městě Kišiněvě se mezitím ale konaly proruské protesty podporované okrajovou promoskevskou politickou stranou.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v souvislosti s napětím přímo obvinila Rusko, že se snaží nepřehledné situace využít. Sanduová uvedla, že ruská vláda loni na podzim naplánovala „sérii akcí, do kterých budou zapojeni sabotéři, kteří prošli vojenským výcvikem určeném k provádění násilných akcí, útoků na vládní budovy a braní rukojmí“.
Sanduová rovněž tvrdila, že se osoby vydávající se za „takzvanou opozici“ pokusí vynutit si změnu mocenských pozic v Kišiněvě prostřednictvím „násilných akcí“. CNN nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit.
S válkou tlak zintenzivnil
„Je jasné, že ve spojení s těmito hrozbami ze strany Ruska je chuť eskalovat válku vůči nám velmi vysoká,“ řekl CNN Iulian Groza, bývalý náměstek moldavského ministra zahraničí a nyní ředitel Institutu pro evropskou politiku a reformy se sídlem v Kišiněvě.
„Moldavsko je po Ukrajině nejvíce (válkou) postiženou zemí,“ dodal. „Jsme stále malá země, která má ještě málo rozvinutou ekonomiku, a to vytváří velký tlak. Bylo tomu tak i dříve. Viděli jsme neustálé aktivity Ruska, které se snažilo prozkoumat a využít informační prostor v Moldavsku pomocí propagandy. S válkou se všechny tyto nástroje, které Rusko používalo dříve, znásobily a zintenzivnily,“ míní Goza. „To, co vidíme, je reaktivace skrytých ruských kontaktů v Moldavsku,“ dodal.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.
Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou ve středu na svém zasedání v Bruselu řešit zejména navyšování obranných výdajů a pokračující pomoc Ukrajině. Do sídla NATO nedorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupovat by ho měl jeho náměstek Christopher Landau. Podle šéfa NATO Marka Rutteho má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Česko bude reprezentovat odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Slovenští politici po úterním jednáním s Okamurou dali najevo, že s nástupem nové české vlády, kterou formují hnutí ANO spolu s SPD a Motoristy, věří ve zlepšení politických vztahů mezi Českem a Slovenskem. Ty poznamenalo loňské rozhodnutí kabinetu Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.
Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica například zastavil po svém předloňském nástupu do úřadu vojenskou pomoc ze státních zásob poskytovanou Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Fico opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, ale také sankce EU proti Rusku za jeho agresi vůči sousední zemi.
