Pavel: Na Ukrajině se musíme připravit i na horší varianty. A Zelenskyj nemá jinou možnost
Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem NATO, uvedl také v rozhovoru Pavel.
Pavel v rozhovoru uvedl, že většina debat na toto téma na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kterých se v polovině února zúčastnil, se mu zdála příliš optimistická. „Určitým způsobem se přehlížely možné negativní dopady. Souhlasím s tím, že je třeba mít dobré naděje. Ale je mnohem lepší myslet na možné horší důsledky. Proto jsem řekl: udělejme vše pro to, aby Ukrajina letos zvítězila, ale buďme připraveni i na jiné možné výsledky,“ uvedl Pavel.
Jedním z nich by podle něj mohl být vleklý nebo zamrzlý konflikt. Spojenci by proto podle Pavla měli být připraveni pomáhat Ukrajině dlouhodobě a umět tuto podporu vysvětlit svému obyvatelstvu. Kyjev by ale neměli tlačit k ústupkům, například co se týká znovuzískání celého území, dokud ještě existuje reálná šance na vítězství.
„Takové rozhodnutí může učinit pouze Ukrajina, protože tam neumírají naši lidé. Nejsou to naše města, která jsou ničena. Mnohem jednodušší je říci vám: musíte se držet svých zásad do poslední kapky krve. Zní to dobře, ale není to naše krev, ale vaše. Takže říkám, že je to na vás,“ uvedl Pavel.
Zelenskyj nemá jinou možnost
Stejně se Pavel vyjádřil i na dotaz, jaký je jeho názor na obnovení územní celistvosti Ukrajiny, což je cíl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Prezident Zelenskyj nemá jinou možnost. Dovedete si představit, že by vůdce země, která byla napadena, řekl: ‘Dobrá, akceptujme ztrátu území’. Je tedy přirozené, že si klade za cíl osvobodit celé území,“ řekl Pavel. „Ale pak samozřejmě, když se ukáže, že realita je jiná, než bychom si přáli, může dojít k určitým korekcím. Ale ty může provést pouze ukrajinský lid a váš vůdce, ne my,“ dodal.
Pavel podpořil vstup Ukrajiny do NATO
Až válka skončí a bude obnovena suverenita Ukrajiny, pak podle Pavla vyvstane otázka členství v NATO. „Pokud jde o technickou kompatibilitu, Ukrajina splnila svůj domácí úkol. Pokud jde o hodnoty a dlouhodobé strategické zájmy, opět máme plnou kompatibilitu,“ řekl Pavel. „Jedinou zbývající podmínkou tedy je, aby neprobíhal žádný konflikt nebo územní spor,“ dodal zvolený český prezident.
Po ukončení konfliktu by Pavel vstup Ukrajiny do NATO podpořil, protože si to podle něj zaslouží za „dodržování standardů a obranu hodnot, které jsou důležité pro nás všechny“. „Také ukrajinská armáda bude pravděpodobně nejzkušenější ze všech a byla by pro země NATO velkým přínosem. Existují tedy všechny důvody, proč bychom měli uvažovat o členství Ukrajiny v NATO ihned po válce,“ uvedl Pavel.
Opotřebovávací konflikt
Pavel se k příležitosti prvního výročí rusko-ukrajinského konfliktu rozhovořil i v sobotu v živém vysílání na facebooku. Ruská federace nesmí v zájmu Západu vyhrát, upozornil. Pokud by se tak stalo, čelily by hrozbě všechny státy bývalého Sovětského svazu. Pavel dále uvedl, jaký výsledek by Ukrajině měla přinést potenciální budoucí mírová jednání.
„Válka se dostala do stádia opotřebovávacího konfliktu, kdy ani jedna ze stran v tuto chvíli není schopná dosáhnout nějakého výraznějšího úspěchu. Fronta se posouvá v řádu maximálně jednotek kilometrů, vedou se urputné boje o městečka, vesnice, pokračuje množství úderů na civilní infrastrukturu, především na cíle energetické,“ řekl Pavel.
„Ukrajina nijak nepolevila ve své odolnosti, ani Západ nepolevil v podpoře Ukrajiny, naopak došlo k dalšímu posílení podpory ze strany západních zemí,“ upozornil.
Hrozba pro Moldavsko a další země
Pavel se v živém vysílání dotkl nejnovějších kroků Polska, které Ukrajině dodá čtyři moderní tanky. Techniku okupované zemi přislíbily i Spojené státy a Velká Británie. „Česko patří k nejvýznamnějším dodavatelům vojenské techniky,“ uvedl.
„Je to naprosto v našem zájmu, aby Ukrajina v této válce uspěla. Pokud by došlo k opačnému výsledku, pak bychom dříve či později čelili tlaku ze strany Ruské federace, konkrétně by se ta hrozba týkala Moldavska a další by byly pravděpodobně bývalé republiky Sovětského svazu ze střední Asie,“ varoval Pavel.
„Rusko si za celý rok nepřipustilo, že by válka z jejich strany byla nespravedlivá, že by způsobovala obrovské množství utrpení a ztrát,“ konstatoval Pavel. „Ruská veřejnost si nepřipustila, že by na tom měli nějakou vinu, veškerá vina padá podle jejich názoru na Západ, který tu válku rozpoutal a nese za ní podle nich plnou odpovědnost,“ upozorňuje Pavel.
Největší páku má Čína
Mírová jednání podle Pavla stagnují primárně proto, že Rusko žádá radikální řešení na úkor Ukrajiny. Není ovšem možné Rusku poskytovat garance v době, kdy okupuje velkou část vedlejšího státu, dodal generál. Mírová jednání by dle prezidentových slov měla vyústit v teritoriální integritu Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích, přičemž by byla obnovena kontrola nad celým územím Ukrajiny před rokem 2014, a to včetně Donbasu, Krymu a dalších oblastí, které Rusko na základě neuznaných referend považuje za svoje.
Pavel v živém vysílání upozornil na rostoucí snahy Číny konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem ukončit. Důkazem jsou podle něj například právě návrhy mírového jednání. „Čína je významnou pákou na Rusko, asi nejsilnější, která dnes existuje,“ konstatoval v reakci na dotaz uživatele sociální sítě.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
