Manželka exvelvyslance Perebyjnise: Rusko je jako Frankensteinův netvor. Je složené z mrtvol!
Bohemistka, překladatelka a manželka bývalého ukrajinského velvyslance v Česku Olga Perebyjnisová v rozhovoru pro Českou televizi promluvila k prvnímu výročí ukrajinsko-ruského konfliktu. To, že válka přijde, podle ní bylo jasné dávno před jejím propuknutím. A Ruskou federaci přirovnala k Frankensteinově příšeře z novely od spisovatelky Mary Shelleyové. „Západ by se měl vzpamatovat a přestat oživovat něco, co je složené z mrtvol.“
„Ta válka, jsem věděla, že přijde, to bylo očividné. Ale jakým způsobem zaútočí, to jsem předvídat nemohla, to se přiznám, že sáhnout prostě hned na Kyjev, to jsem si představit nemohla ani v nejhorším snu,“ popsala své první pocity z loňského února Perebyjnisová. To, zda se podaří Kyjev ubránit, podle jejích slov nebylo jasné až do poslední minuty. Vyhnat Rusy z metropole by se navíc dle diplomatky nepodařilo bez dobrovolníků v ulicích.
V rozhovoru Perebyjnisová popsala hlavní chybu okupantů. „Oni nás vůbec neznají. My je známe dobře. Naopak oni Ukrajince vždycky nedoceňují, zesměšňují a odlehčují tu sílu, která v Ukrajině je,“ konstatovala a zdůraznila odvahu ukrajinského národa.
Frankensteinovo monstrum má na svědomí Západ
Ruskou federaci v rozhovoru přirovnala k Frankensteinově příšeře, kterou ve slavné novele vědec složil z mrtvol a následně jí vdechl život. „Rusko je vlastně ten netvor, do kterého společný Západ po století vdechoval ten život uměle,“ uvedla.
„Oživoval mrtvolu už dávno předtím. Pro mě uznání Sovětského svazu v roce 1933 po strašidelném hladomoru v Ukrajině panem rezidentem Rooseveltem bylo vlastně vdechování do monstra, které ožívá a pokračuje v zabíjení,“ podotýká.
„Kdyby se někdo teď v Evropě odvážil říct, že to není jeho válka, tak si vlastně podepisuje svůj vlastní výrok smrti, protože ten netvor bude pronásledovat právě toho svého stvořitele,“ pokračovala s odkazem na příběh. „My jsme jenom překážka. My jsme taková šílená překážka, která se nevzdává a tím pádem dává Evropě a Západu šanci se vzpamatovat a vyčistit ty Augiášovy chlévy a přestat oživovat něco, co je složeno z mrtvol.“
Semknutější Ukrajina
Perebyjnisová na závěr popsala atmosféru v okupované zemi. Občané si od propuknutí války podle ní více pomáhají, navzájem se podporují, a dokonce konejší neznámé plačící lidi na ulici. Únava po roce válčení je na lidech znát, naznačila, národ ale ruské konání dále motivuje k boji.
„Stěží bych mohla mluvit o všech lidech, každý to prožívá jinak. Třeba si nějaká maminka vyčítá, že toho svého syna tam pustila,“ uvedla s odkazem na odchod mužů do války. „Někdo naopak říká, že tím, že tam šel, tak že asi jsem ho tak vychoval, takže on asi jinak nemohl. Proč bych vlastně odporoval jeho rozhodnutí dospělého člověka?“
Situace je dle diplomatky zvlášť nespravedlivá pro seniory. „Někdo třeba vidí perspektivu pro děti. Kdo má malé děti, tak pro tu perspektivu musí žít a musí bojovat, ale třeba lidem, řekla bych dospělejším, moc toho času nezbývá a oni přichází o možnost důstojné staroby a důstojného odchodu do jiného světa tím, že nejsou léky, nebo nejsou místa v nemocnici kvůli záplavě zraněných obránců,“ uvedla.
„Takže každý osud je jiný,“ uzavřela. „Ale celkem se mi zdá, že lidi jsou otevřenější. Proč si nedovolit ty emoce pustit ven?“
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
