Ruská invaze měla podle původních plánů zabrat jen několik dní nebo týdnů, z očekávaného krátkého boje se ovšem vyklubal roční konflikt. Rusko se za dobu války stáhlo z několika velkých ukrajinských měst a hlavní boj se v tuto chvíli odehrává na východě okupované země, federace denně přichází o stovky vojáků a využívá zastaralého a mnohdy nefunkčního vojenského vybavení. Co patří mezi hlavní milníky války?
5 milníků šílené ruské války: Kde Putin selhal a co mu přineslo ostudu? Ztrácí zisky, vojáky i reputaci
1.Selhání u Kyjeva
Ruská strana začala selhávat v okamžiku, kdy se okupantům v prvních dnech války nepodařilo svrhnout Kyjev a zatknout nebo zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Když se zpětně podíváte na těch prvních 30 dní, kdyby Rusové takticky převzali moc nad Kyjevem a zajali nebo zavraždili Zelenského, mohli bychom být ve velmi odlišné pozici,“ řekl pro server Newsweek Dale Buckner, výkonný ředitel mezinárodní bezpečnostní firmy Global Guardian.
„Myslím si, že lidé výrazně podceňují jeho důležitost,“ pokračoval s odkazem na hlavu Ukrajiny. „Výrazně podceňují jeho symbolickou moc, jeho tématiky a zprávy a důležitost toho, že je sám spojkou se Západem, NATO a Spojenými státy.“
Rusové zprvu osídlili města severozápadně od Kyjeva, a to Buču a Irpiň, kde se po stažení okupantských vojsk našla těla stovek zabitých civilistů. Ukrajinští vojáci mezitím přerušili ruské zásobovací trasy, zablokovali veškeré mosty vedoucí do metropole a zničili ruská obrněná vozidla, čímž zmařili veškeré pokusy o dobytí města.
2.Potopení Moskvy
Další velkou ránu pro Rusko znamenalo potopení křižníku Moskva. Válečnou loď dle informací poskytnutých ukrajinskou armádou zasáhly obranné jednotky podzvukovou protilodní střelou Neptun, Kreml ovšem prohlásil, že se křižník potopil následkem exploze munice na palubě.
Rusko dále uvedlo, že během události loni 14. dubna zemřel jeden námořník a dalších 27 se pohřešuje, ovšem neověřené zdroje hlásí stovky mrtvých. Na internetu se navíc krátce poté objevily videozáznamy, na kterých se ze slavného křižníku valí černý dým, což vedlo k dalšímu ponížení ruských vojsk.
3.Zničení Krymského mostu
Jeden den poté, co ruský prezident Vladimir Putin slavil své 70. narozeniny, došlo 8. října k odpálení části Krymského mostu, jenž spojuje anektovaný poloostrov Krym s Ruskou federací. Okupanti most hojně využívali při zásobování vojenských základen.
Podle Zelenského si ovšem útok na Krymský most Kyjev „neobjednal“. Ruský přežitek sovětské KGB Federální služba bezpečnosti (FSB) později prohlásila, že bylo v souvislosti s odpálením zadrženo osm lidí včetně pěti Rusů.
„Je symbolické ukázat, že jste vstoupili do ukrajinského vzdušného prostoru a na ukrajinské území,“ komentoval Buckner zničení mostu. „Chtějí demonstrovat, že Ukrajinci mají tyto schopnosti.“
4.Přibývající oběti
Odhady pravidelně zveřejňované Ozbrojenými silami Ukrajiny naznačují, že Rusko v posledních měsících přichází o násobně více vojáků než doposud. Tento měsíc Kyjev již třikrát hlásil tisíc mrtvých okupantů za jeden den. Nejvíce Rusů má podle dostupných informací umírat kolem okupovaného Bachmutu na východě Ukrajiny.
Rusko veřejně přiznalo smrt necelých šesti tisíc vojáků, zatímco Ukrajina napočítala kolem 147 tisíc zabitých okupantů. Kromě řadových vojáků přišla federace i o značný počet vysoce postavených velitelů, dle japonské zpravodajské služby mělo ve válce zemřít dvacet generálů.
„Vedení ukrajinské armády se svým ministrem obrany a prezidentem je mnohem efektivnější,“ řekl novinářům bývalý americký viceadmirál Robert Murrett. „Rusko má v této oblasti neustále se měnící soubor velitelů, což naznačuje nedostatek operačního a taktického vedení.“
5.Stažení z Chersonu
Po měsících soubojů se ruské jednotky v listopadu stáhly z jediného oblastního hlavního města, které se jim od propuknutí invaze podařilo dobýt, a to z Chersonu. Podle prohlášení tehdejšího ruského velitele, generála Sergeje Surovikina, již nebylo možné město zásobovat, jeho vojáci proto museli opustit západní břeh řeky Dněpr.
„Kdyby byli schopní se zásobovat jídlem, vodou, municí a palivem a kdyby hlavně převáželi své zraněné a zabité vojáky zpět na své území a efektivně místo nich vysílali čerstvé vojáky, mohli by si město udržet,“ konstatoval Buckner. „Ale jelikož to nedokázali, tak přišli o všechny své hlavní zisky z prvních tří měsíců války.“
Kreml dle původem ruského politického ekonoma z chicagské univerzity Konstantina Sonina od začátku špatně odhaduje dopady svých rozhodnutí. „Tyto chyby v kalkulaci jsou očividné od dubna. Bylo jasné, že to nebude postupovat podle Putinových plánů, a přesto Putin setrvává,“ uvedl. „Navzdory očividným důkazům, že by to mělo skončit, Putin pokračuje dál.“
Kompletní online
12:1114. 9. 2025Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
11:5214. 9. 2025Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
10:4714. 9. 2025Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Video Redaktorka Blesku v Chersonu: Schovaní lidé i poplach a ruské ostřelováníVideo se připravuje ...- Související
Témata:
