Rusko kývlo na prodloužení dohody o vývozu obilí na 60 dní. Podle OSN se však stále jedná
Rusko dohodu o vývozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře prodlužuje o 60 dnů, řekla dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dohoda podepsaná loni v červenci byla o 120 dní prodloužena už v listopadu a její platnost vyprší v sobotu.
„Dohoda byla prodloužena o 60 dnů,“ řekla Zacharovová. Podle agentury DPA mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric nicméně řekl, že jednání pokračují, žádné další podrobnosti k tomu ale neuvedl.
Podle textu úmluvy se její platnost prodlužuje o dalších 120 dnů, pokud proti tomu žádná ze stran nevznese námitky. DPA upozorňuje, že jeho změnu, tedy zkrácenou délku platnosti, by musely odsouhlasit všechny strany.
Dohoda uzavřená loni v létě umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin z ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře, které zablokovalo Rusko po začátku své invaze na Ukrajinu. Na jejím dojednání se podílelo Turecko a OSN.
Moskva se snaží prosadit, aby smlouva platila jen dalších 60 dnů a aby byly splněny i její další požadavky. Ačkoliv se na ruský zemědělský export výslovně nevztahují sankce, které Západ na Rusko uvalil kvůli jeho invazi na Ukrajinu, Moskva tvrdí, že omezení jejího finančnictví, pojišťovnictví a logistiky jsou překážkou, aby mohla produkty vyvážet. Rusko také chce, aby mohlo znovu používat potrubí na čpavek, které vede přes území Ukrajiny.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
