Příslib úkrytu a dohoda o nevydání do Haagu: Co slíbil Si Ťin-pching Putinovi?
Ukrajina věří, že ruský prezident Vladimir Putin vyjednával se svým čínským protějskem Si Ťin-pchingem minulý týden v Moskvě o záruce své bezpečnosti v případě, že přijde o moc. Součástí vyjednávání měl údajně být i příslib úkrytu v Číně a dohoda o nevydání Putina, píše britský deník Daily Mail.
Podle Ukrajiny vyjednal Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingemzáruky za svou bezpečnost v případě, že by přišel o moc.
Existuje podezření, že pokud by byl sesazen, ruský vůdce by se ukryl v Číně s uzavřenou dohodou o nevydávání, což znamená, že by ho Čína neposlala do zahraničí, aby čelil soudu kvůli obviněním z válečných zločinů spáchaných během jeho invaze.
Si Ťin-pching navštívil Moskvu minulý týden a státníci se dohodli na užší spolupráci mezi oběma zeměmi.
Úplné podrobnosti o jejich rozhovorech nebyly zveřejněny, ale Čína nabídla Putinovi svou podporu, když se západní národy - jako USA, Velká Británie, Německo a další spojenci NATO - sjednotily a podpořily Ukrajinu.
Někteří analytici interpretovali setkání jako demonstraci toho, že Si Ťin-pching má v tomto vztahu větší moc, přičemž Peking pomohl vymanit Rusko ze západních sankcí, které byly uvaleny na moskevskou ekonomiku po invazi na Ukrajině.
Putinova bezpečnost v ohrožení
Nyní se podle ministerského poradce na Ukrajině věří, že jedním z témat rozhovorů během summitu bylo, že je Putinova bezpečnost v ohrožení.
Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra, na twitteru uvedl, že je pravděpodobné, že to bylo jedno z „hlavních témat vyjednávání“ mezi Putinem a Si Ťin-pchingem během jejich setkání v minulém týdnu.
Pokud by byl Putin sesazen, řekl Geraščenko, dohoda povede k útěku ruského vůdce do Číny s uzavřenou dohodou o nevydávání.
Tato informace přichází v době, co byl Putin začátkem tohoto měsíce Mezinárodním trestním soudem obviněn z nezákonného deportování ukrajinských dětí do Ruska.
Navzdory tomu, že veřejný nesouhlas je v Rusku vzácný kvůli přísným zákonům proti svobodě slova, objevují se zprávy o nespokojenosti s Putinovým vedením.
Velkolepé vojenské neúspěchy Ruska na Ukrajině vedly k nespokojenosti opozice – zejména mezi proválečnými skupinami v zemi.
Zatímco jejich hněv směřuje spíše k selhávajícím ruským generálům, jiní vojenští vůdci – jako vůdce nechvalně proslulé Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a čečenský diktátor Ramzan Kadyrov – dávali o své nespokojenosti s průběhem války hlasitě vědět.
Pokud přijdou další neúspěchy a nespokojenost mezi ruskými elitami dosáhne bodu varu, mohou se lidé okolo Kremlu vzbouřit. To by mohlo vést k odstranění Putina z pozice nejvyšší autority. Koordinované spiknutí by pravděpodobně vzešlo z oficiální ruské mocenské struktury.
Putin by se pokusil utéct
Pokud by byl Putin sesazen a byl by schopný utéct, pravděpodobně by se pokusil uprchnout do bezpečí do zahraničí, aby se vyhnul trestu doma.
Taková dohoda se Si Ťin-pchingem by pro Putina udělala z Číny ideální destinaci.
Z Geraščenkova tweetu nebylo jasné, co Si Ťin-pching z takového obchodu přinese, a nespekuloval ani o tom, co Putin Si Ťin-pchingovi nabídl na oplátku.
Pokud by Putin ztratil moc, byl by pravděpodobně pro Peking považován za neužitečného a za hledaného muže.
Mezinárodní trestní soud vydal začátkem tohoto měsíce zatykač, v němž obvinil Putina z válečného zločinu nezákonné deportace stovek dětí z Ukrajiny. Soud uvedl, že existují rozumné důvody se domnívat, že Putin nese individuální trestní odpovědnost.
Ruští představitelé varovali, že jakýkoli pokus zatknout Putina by se rovnal vyhlášení války největší světové jaderné mocnosti.
Velké mocnosti jako Rusko, Spojené státy a Čína nejsou členy Mezinárodního trestního soudu, ačkoli 123 zemí jsou stranami Římského statutu, který zřídil Mezinárodní trestní tribunál, včetně Velké Británie, Francie, Německa a některých bývalých sovětských republik, jako je Tádžikistán.
Po vydání zatykače jeden expert navrhl, že obvinění by mohlo urychlit Putinovu ztrátu moci.
Právník Sir Geoffrey Nice, který byl hlavním žalobcem v procesu s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševićem, řekl, že je „extrémně důležité“, že Mezinárodní trestní soud vydal na Putina zatykač.
Naznačil, že „označení Putina a zacházení s ním jako se zločincem“ by mohlo inspirovat ke změně režimu. „Prosakuje dost informací, které naznačují, že jsou někteří nespokojeni s jeho vedením,“ řekl Sir Geoffrey v pátek pro Sky News.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
