Rusové se chystají na bitvu o ukradený Krym. Budují opevnění, hrabou zákopy
Okupanti se na Krymu anektovaném Ruskou federací v roce 2014 připravují na ukrajinskou ofenzivu, staví zákopy, posilují obranné linie a přistavují více a více vojenské techniky. Dle západních úřadů a samotného ukrajinského velení Ukrajina ovšem zatím boj o poloostrov neplánuje, jelikož by takový krok mohl vést k další eskalaci konfliktu, a to nikoli ve prospěch okupované země. Rusové přesto zaměstnávají nové pracovníky i tamní občany v přípravách příštího potenciálního bojiště.
Dle satelitních snímků Rusové tráví poslední týdny posilováním obranných linií Krymu, nové zákopy staví i poblíž poloostrova, například nedaleko města Armjansk. Ruskem dosazená hlava Krymu Sergej Aksjonov tento měsíc uvedla, že práce na posílení obranných pozic na poloostrově povedou k záruce jeho bezpečnosti.
Posilování obranné linie Krymu potvrdil i ukrajinský funkcionář Denys Čystikov, dle jeho informací se pracovníci soustředí mimo jiné na pobřeží poblíž hranice Krymu s pevninou i hlouběji uvnitř poloostrova. „Dělají to s cílem ukázat místní populaci, že se poloostrov připravuje na odražení útoku,“ prohlásil.
Ruské vedení Krymu v souvislosti s posilováním pozic zveřejnilo nabídky práce online. Potenciálním pracovníkům nabízejí až 7000 rublů (necelé dva tisíce korun) za den a možnost ubytování, píše server CNN. „Hledáme pracovníky na opevňování, 3000 až 7000 rublů za dokončenou práci v Krasnoperekopsku,“ píše se na jednom z inzerátů s odkazem na krymské město.
Vyhnat Rusy je téměř nemožné
Ukrajina zatím otevřený útok na Krym odmítá, strategickým cílem v rámci plánované jarní protiofenzivy by ale mohlo být odstřihnutí okupovaného koridoru mezi Krymem a Ruskem podél Azovského moře, uvádí členové ukrajinské rozvědky. Takový krok by znamenal zásah na okupovaný Melitopol a části Chersonské oblasti.
Západní autority se k útoku na Krym zatím staví negativně. Dle amerického generála Marka Milleyho by takový útok vyústil v nepředvídatelnou eskalaci konfliktu. „Bylo by velmi, velmi těžké vojensky vystrnadit ruské síly ze všech koutů Ruskem okupované Ukrajiny,“ uvedl na začátku letošního roku. S generálem souhlasí bruselská sloupkařka Anchal Vohraová. „Izolace Krymu je jedna věc. Vniknutí dovnitř, útok a udržení takto opevněného regionu, stráženého ruskou námořní flotilou, je věc druhá,“ napsala pro magazín Foreign Policy.
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv tento týden apeloval, že pokud se Ukrajina pokusí získat zpět Krym, Rusko „použije naprosto jakoukoli zbraň“.
Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině. Půjde o dvoustrannou schůzku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes novinářům řekla, že o osobní setkání s Trumpem požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro Trumpa představuje „cvičení v naslouchání", jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, uvedla mluvčí s tím, že šéf Bílého domu doufá v přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na dalším takovém summitu.
Rusko vyhrálo válku na Ukrajině a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Podle agentury Reuters to dnes řekl maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi navzdory tři a půl roku trvající ruské invazi na Ukrajinu. Maďarsko se v pondělí odmítlo připojit k prohlášení představitelů 26 evropských zemí o tom, že Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout se o své budoucnosti.
„Teď o tom mluvíme, jako by šlo o otevřenou válečnou situaci, ale není tomu tak. Ukrajinci válku prohráli. Rusko tuto válku vyhrálo. Jedinou otázkou je, kdy a za jakých okolností Západ stojící za Ukrajinci přizná, že se tak stalo a co z toho všeho vyplyne,“ řekl Orbán v rozhovoru pro youtubový kanál Patriot.
