Putin je extrémně paranoidní, na výjezdy vyslal dvojníka. A šance na soud tu je, tvrdí expert
17. března byl Mezinárodním trestním soudem v Haagu vydán zatykač na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Ten se jen den poté rozhodl navštívit okupovaný ukrajinský Krym a o další den později Mariupol. Byl to však skutečný Putin? „Já si myslím, že se skutečně o jeho osobu nejednalo, nicméně stoprocentní jistotu nemáme,“ odpovídal analytik AMO Pavel Havlíček Blesk Zprávám. A kdo jsou ve skutečnosti lidé, kteří na videu zdraví Putina, či jeho dvojníka? A co znamená návštěva čínského prezidenta v Rusku? Co lze nyní od Číny očekávat? Dozvíte se v dnešním článku.
17. března letošního roku svět obletěla zpráva o vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatykač vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Blesk Zprávy zajímalo, jaké existují šance, že by k Putinově zatčení mohlo skutečně dojít.
„Myslím si, že šance určitě existuje,“ odpovídal Blesk Zprávám Pavel Havlíček, analytik AMO se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Teoreticky podle Havlíčka existují dvě možnosti, jak by k zatčení ruského prezidenta mohlo dojít. „Teoreticky by Vladimir Putin muset vyjet do jedné z více než 120 zemí světa, které uznávají jurisdikci mezinárodního soudního tribunálu, to je první varianta, a potom by ho ten daný stát vydal ke stíhání,“ zmínil analytik. Státy, které patří pod ICC, mají povinnost tak učinit, dodal.
„Ta druhá varianta, a to je takový scénář, který jsme viděli třeba v Jugoslávii, respektive potom v Srbsku, kde Slobodan Milošević byl vydán na základě vnitřních změn v zemi. Nová vláda premiéra Zorana Đinđiće vydala bývalého prezidenta Jugoslávie, později Srbska, Miloševiće do Haagu. Toto jsou takové dva typy situací, ve kterých se může skutečně stát, že on v Haagu skončí. Jinou si úplně nedokážu představit,“ vysvětlil Pavel Havlíček Blesk Zprávám.
„Já si myslím, že to Putin nebyl“
19. března pak ruský prezident nečekaně navštívil Mariupol, město, které se stalo symbolem ukrajinského odporu. Putinova návštěva Mariupolu a Krymu krátce poté, co na něj byl vydán zatykač, má podle analytika podobné důvody jako nedávná návštěva čínského prezidenta v Moskvě. Putin se tím snaží dát najevo, že má situaci pod kontrolou. „Návštěva Mariupolu a Krymu se hodně dávala do souvislosti právě s již proběhnutou návštěvou čínského prezidenta Si-Ťin Pchinga v Moskvě a určitou snahou Ruské federace ukázat, že Rusko bez Vladimira Putina má situaci pod kontrolou, že skutečně okupovaná území Rusku přináleží,“ řekl Havlíček.
„Je tam snaha samozřejmě ukázat, ať už to bylo fyzicky prostřednictvím jeho návštěvy nebo jakéhosi dvojníka, to nevíme, že Rusko tady má půdu pevně pod nohama,“ dodal.
Putinova návštěva však může mít více důvodů. „Tato věc se dávala do souvislostí i s dalšími věcmi, jako například potlačení vlivu těch aktérů, kteří dělali ruskému režimu, ruské armádě a oficiální struktuře problémy, jako jsou například Jevgenij Prigožin nebo prezident Čečenska Ramzan Kadyrov, jehož jednotky také působí na Ukrajině poměrně autonomně,“ sdělil expert Blesk Zprávám.
Dále se vyrojily spekulace, že Ukrajinu nenavštívil skutečný Putin. Havlíček také vyjádřil pochybnosti. „Já si myslím, že to Vladimir Putin nebyl právě kvůli všem těm bezpečnostním opatřením a všem těm věcem, které jsou zapotřebí zajistit pro takovou návštěvu, zejména pro extrémně paranoidního člověka, jako je Vladimir Putin, takže já si myslím, že se skutečně o jeho osobu nejednalo, nicméně stoprocentní jistotu nemáme,“ uvedl.
Během Putinovy návštěvy v Mariupolu se také objevilo video, jak ho Ukrajinci zdraví a děkují mu za osvobození. Blesk Zprávy zajímal expertův názor, zdali se jednalo o skutečné obyvatele. „Myslím, že bylo docela hodnověrně prokázáno, že lidé, kteří v některých těch situacích, fotkách a videích figurují v pozadí, jsou lidé, kteří jsou zapojeni v zásadě do ruských tajných služeb typu právě FSB, tedy následnické organizace KGB, Putinovy domovské organizace v tajných službách,“ vyjádřil se Havlíček.
„Já bych řekl, že tady o tom skutečně nemůže být pochyby, že tohle všechno bylo nafingované a ti lidé, kteří se měli pohybovat v přítomnosti Vladimira Putina, ať už toho skutečného nebo fiktivního, tak byli dobře prověřeni a rozhodně neměli s Ukrajinci nic společného,“ shrnul.
Ukrajinské ministerstvo obrany na twitteru napsalo, že se Putin přikradl do Mariupolu jako zloděj pod rouškou noci, neboť je to bezpečnější a temnota mu také umožňuje zvýraznit to, co chce ukázat. Město, zcela zničené jeho armádou, a několik přeživších obyvatel udržuje daleko od zvědavých očí, napsalo ukrajinské ministerstvo. „Rozhodně to bylo tak, že se o té návštěvě do poslední chvíle nemluvilo, a taky je pravdou, že skutečně ji v tomto gardu, na který právě upozornila ukrajinská strana, provázelo poměrně důkladné informační embargo, aby se o tom do poslední chvíle nevědělo,“ okomentoval analytik.
„Čína má být klíčovým sponzorem“
20. března pak přiletěl do Ruska čínský prezident Si Ťin-pching. V rámci jednání mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem se probírala také situace na Ukrajině, včetně čínského mírového plánu. „Čína, jakkoliv se snaží rétoricky vystupovat v zásadě neutrálně, respektive jako stát, který prosazuje mírové řešení, tak realita je hodně odlišná a od počátku vidíme, že tam podpora Ruské federace byla, a to v oblasti finanční, ekonomické i třeba technologické spolupráce, na druhou stranu tam byly některé limity, které až v poslední době začaly být zpochybňovány, jako teď například poskytování vojenských zbraní a systémů přímo pro Ruskou federaci atd. Zdá se, že toto bylo doprovodným efektem až nynější návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, a skutečně je vidět, že pouto, které bylo velmi dlouho poměrně silné, tak se touto návštěvou ještě více otužilo,“ řekl Pavel Havlíček Blesk Zprávám.
„Je vidět, že Čína se čím dál přibližuje k ruskému výkladu věcí a také podporuje pozici Ruska. To bylo například vidět i v případě tzv. čínského mírového plánu, který byl v poslední době představen a v zásadě jde velmi blízko k ruskému výkladu věcí, respektive ten plán je pro Rusko zásadním způsobem výhodný, ne pro Ukrajinu,“ dodal.
Spojení mezi Čínou a Ruskem je nyní ještě silnější, ruský prezident byl navíc do Číny pozván. „Propojení mezi Čínou a Ruskem se určitě otužilo Si Ťin-pchingovou návštěvou, zároveň tam byly i některé momenty, které byly zajímavé i z velkého geometrického pohledu, a to samozřejmě to, že Rusko se stává čím dál tím víc takovým juniorním partnerem. Je to skutečně země, která nějakým způsobem ekonomicky ztrácí, nemá dostatek prostředků na pokračování ve válce a Čína má být tím klíčovým sponzorem a také garantem toho, že Rusko nepadne a nějakým způsobem bude pokračovat ve válečných operacích, takže tady vidíme, že odvěká asymetrie ve vztahu těch území se ještě více prohloubila, a to na úkor ruského postavení, které je stále horší a horší,“ zakončil Pavel Havlíček.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
