Zelenskyj v Bruselu šokoval: Rusko chce zničit Moldavsko! Proč premiérka rezignovala?
Vladimir Putin plánuje zničit Moldavsko, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina zachytila zprávy, které se nebezpečně shodují se zprávami zaznamenanými před ruskou invazí na Ukrajinu. Moldavská rozvědka později potvrdila slova prezidenta Zelenského, informuje deník Daily Mail. Navíc se objevily zprávy o ruské řízené střele, která dnes v ranních hodinách narušila moldavský vzdušný prostor. O pár hodin později také rezignovala premiérka Moldavska Natalia Gavrilitsaová, informovala ČTK.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jeho země zachytila zprávy ruských tajných služeb ohledně zničení Moldavska.
Zelenskyj v rozhovoru s vedoucími představiteli Evropské unie v Bruselu informoval, že nedávno o údajném plánu řekl moldavské prezidentce Sanduové. „Informoval jsem ji, že jsme zachytili plán ohledně zničení Moldavska z ruské rozvědky,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím překladatele.
Uvedl, že dokumenty ukazují plán „kdo, kdy a jak rozbije demokracii Moldavska a nastolí kontrolu nad Moldavskem“. Přitom premiérka země Natalia Gavrilitsaová dnes rezignovala a s ní celý kabinet, informovala ČTK.
Pád vlády v zemi sousedící s Ukrajinou následuje po sérii krizí. Jako důvod premiérka uvedla nedostatek podpory vládě, která se snažila urychlit reformy v zemi, která aspiruje na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters tak končí turbulentních 18 měsíců vlády provázené ekonomickými otřesy a následky ruské invaze na Ukrajinu. „Kdyby se vláda těšila stejné důvěře doma jako v zahraničí, s našimi partnery, byli bychom schopni vládnout déle,“ řekla Gavrilitsaová, jak napsala Nexta.
„Věřím v moldavský lid. Věřím v Moldavsko," řekla Gavrilitsaová na tiskové konferenci. „Věřím, že se nám podaří překonat všechny výzvy a těžkosti," dodala. Podle Gavrilitsaové je Moldavsko v EU očekáváno s otevřenou náručí. „Moldavsko má přátele. Ale kdyby měla vláda stejnou podporu i doma, pak bychom dokázali postoupit dál kupředu a rychleji," uvedla odstupující premiérka.
Stejné plány jako s Ukrajinou?
Zelenskyj dále řekl, že plán je velmi podobný plánu, který navrhlo Rusko na obsazení Ukrajiny.
Moldavská zpravodajská služba ve čtvrtek uvedla, že Rusko se pokouší destabilizovat zemi.
Zelenskyj řekl, že neví, zda Moskva nakonec nařídila, aby byl plán uskutečněn.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden prohlásil, že Západ uvažuje o přeměně Moldavska na „další Ukrajinu“.
Uvedl, že Západ podpořil v roce 2020 prozápadní prezidentku Sanduovou a prohlásil, že prezidentka touží po přijetí země do NATO, sloučení Moldavska s Rumunskem a „prakticky je připravena na všechno“.
Moldavská zpravodajská a bezpečnostní služba dnes reagovala na předchozí komentáře Zelenského a dodala: „SIS potvrzuje, jak z informací předložených naším ukrajinským partnerem, tak i z naší operativní činnosti, že byly zaznamenány podvratné činnosti s cílem podkopat Moldavskou republiku, destabilizovat ji a narušit veřejný pořádek.“
Od začátku války na Ukrajině se Moldavsko dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo Podněstří.
V prosinci moldavská národní zpravodajská agentura uvedla, že Rusko by letos mohlo zahájit novou ofenzívu s cílem vytvořit pozemní koridor přes jižní Ukrajinu do moldavské Moskvou podporované separatistické oblasti Podněstří.
Podněstří se odtrhlo po občanské válce v roce 1992, ale většina zemí jej neuznává. Rozkládá se zhruba 250 mil od východního břehu řeky Dněstr k hranici země s Ukrajinou. Rusko má v odtržené oblasti zhruba 1500 vojáků jako „dozorce míru“.
Na moldavskou ekonomiku také tvrdě dopadla energetická krize, protože byla země dlouho závislá na ruských zdrojích. Během posledního roku zemi trápí rostoucí inflace a zátěž pro ni představuje i příliv ukrajinských uprchlíků.
Ruské střely v Moldavsku
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj tvrdí, že dvě ruské řízené střely Kalibr mířící na Ukrajinu přeletěly přes vzdušný prostor Rumunska a Moldavska. Zatímco Moldavsko potvrdilo narušení svého vzdušného prostoru a jeho ministerstvo zahraničí si na protest předvolalo ruského velvyslance, Rumunsko informaci ukrajinského velitele odmítlo. Ruská střela se podle rumunského ministerstva obrany přiblížila rumunskému vzdušnému prostoru asi na 35 kilometrů. Uvedla to dnes agentura Reuters. Rumunsko je členem NATO.
„Dnes 10. února v 10:18 překročily dvě ruské řízené střely Kalibr státní hranici Ukrajiny s Moldavskou republikou. Přibližně v 10:33 překročily rumunský vzdušný prostor. Poté opět vstoupily do ukrajinského vzdušného prostoru v místě, kde se hranice tří zemí protínají. Rakety byly odpáleny z Černého moře,“ napsal Zalužnyj na telegramu. Stalo se tak podle něj během dnešního velkého vzdušného útoku ruských sil na Ukrajinu.
Sousední Moldavsko zanedlouho uvedlo, že ruská řízená střela narušila jeho vzdušný prostor. „Ministerstvo obrany ve spolupráci s odpovědnými strukturami země pozorně sleduje situaci v regionu a důrazně odsuzuje narušení vzdušného prostoru Moldavska,“ uvedlo moldavské ministerstvo obrany.
Rumunské ministerstvo obrany podle Reuters uvedlo, že pravděpodobně ruská střela odpálená z lodi poblíž poloostrova Krym dnes překročila moldavský vzdušný prostor a poté dopadla na Ukrajinu, asi 35 km severovýchodně od rumunských hranic. Střela se podle úřadu přiblížila nejvíce rumunskému vzdušnému prostoru asi na 35 kilometrů.
Moskva se zatím k těmto informacím nevyjádřila. Rusko dnes podniklo další velký vzdušný útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, informovaly už dříve místní úřady. Několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě Ukrajiny zasáhly ruské střely a bezpilotní letouny, uvedla ráno ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Zvuky explozí byly podle médií hlášeny mimo jiné z Kyjeva, Kryvého Rihu, Charkovské, Poltavské nebo Kirovohradské oblasti.
Zelenskyj po jednání s papežem prohlásil, že oceňuje veškerou podporu Ukrajině, i tu duchovní. Jednání o míru ve Vatikánu jsou podle něj stále možné. „Pouze Moskva to odmítá, tak jako odmítá i další návrhy na mír,“ uvedl Zelenskyj, který se dnes odpoledne setkal i s italským prezidentem Mattarellou.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16. Půjde o 150 hodin leteckého výcviku v hodnotě zhruba 32 milionů korun, který v letošním roce obstará státní podnik LOM Praha. Materiál o výcviku dnes projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo obrany. Jde o součást podpory, kterou Česko poskytuje Ukrajině a jejím ozbrojeným silám v obraně proti ruské agresi.
Piloti se budou cvičit na letouny F-16, které sice česká armáda ve své výzbroji nemá, ukrajinská strana ale projevila zájem i o výcvik na simulátorech a podzvukových letounech L-39. „Pokud se má Ukrajina dál a účinně bránit ruské agresi, potřebuje nejen vojenskou techniku, ale i dobře vycvičené ozbrojené síly včetně těch vzdušných,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podpora Ukrajiny je podle ní ve strategickém zájmu.
Jednání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní vztahy Česka a Německa. Na závěr své dnešní návštěvy Berlína to řekl český prezident Petr Pavel. Prezidenti se podle něj shodli na většině aktuálních témat, včetně pohledu na Evropskou unii, NATO, válku na Ukrajině, ale třeba i na vztah k Číně. Z Německa zamíří Pavel do Itálie, kde bude ve čtvrtek na konferenci jednat o poválečné obnově Ukrajiny. Hodlá vyzvat k vytvoření obdoby Marshallova plánu.
Pavel se dnes se svým německým protějškem setkal ve Steinmeierově sídle, berlínském zámku Bellevue. Jednání podle českého státníka potvrdilo „nadstandardní úroveň vztahů“ Česka a Německa. „Ale zároveň také shodu ve většině základních témat dneška,“ dodal. Prezidenti mimo jiné společně ocenili výherce studentské soutěže, jejímž tématem bylo 80. výročí konce druhé světové války.
