Zatčení Putina by bylo vyhlášením války, hřímá Medveděv. A hrozí zničením německého parlamentu
Mezinárodní soud v Haagu vydal minulý týden zatykač na Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Moskva na vydání zatykače odpověděla tím, že Mezinárodní soud neuznává a že zahájí vlastní vyšetřování této instituce. Místopředseda Bezpečností rady Ruské federace Dmitrij Medveděv navíc uvedl, že případné zatčení Putina by znamenalo vyhlášení války, píše Daily Mail.
Medveděvova ostrá slova o válce byla zejména reakcí na prohlášení německého ministra spravedlnosti Marca Buschmanna, který minulý týden potvrdil, že pokud by se Putin vydal do Německa, tak na základě vydaného zatykače by byl zadržen. „Představte si, že současná hlava jaderné velmoci by jela na území, řekněme Německa, a byla by zatčena. Co by to bylo? Bylo by to vyhlášení války Ruské federaci,“ uvedl Medveděv. „V takovém případě by veškerý náš arzenál letěl na Spolkový sněm, na úřad kancléře a tak dále,“ varoval.
K podobně ostrým vyhrůžkám se přidala Margarita Simonyan, vedoucí manažerka oficiálních prokremelských médií, která uvedla, že každá země, která by se odvážila zadržet Vladimira Putina, by čelila nukleárnímu útoku. Podle britského Daily Mail ale Medveděv ani Simonyanová neuvedli, jak by se v případě takového nukleárního útoku Rusko vyhnulo usmrcení Putina, který by byl v místě útoku zadržen.
Rusko vyhrožuje, ale do přímého konfliktu se nechystá
I přes tyto hrozby Medveděv uvedl, že Rusko se chce otevřenému konfliktu se Západem a NATO vyhnout a konec války chce vyjednat diplomaticky. Zároveň ale také uvedl, že v případě, že by se Ukrajinci pokusili zmocnit Krymu, který Rusové obsadili už v roce 2014, musí počítat s tím, že jako odpověď použije Rusko ‚jakoukoli zbraň‘ k útoku na Kyjev.
Podle Medveděva je Putinovo obvinění ze zapojení do únosů tisíců dětí z Ukrajiny právně neplatné a prázdné. Tento krok podle něj dále zhoršuje už tak špatné vztahy Ruska se Západem. „Naše vztahy jsou už teď horší než kdykoliv dřív v historii,“ řekl.
Na otázku, zda hrozba nukleárního konfliktu polevila, odpověděl, že naopak. „Každý den, kdy [Západ] dodává zbraně Ukrajině, se nukleární katastrofa přibližuje.“ Medveděv se již v minulosti nedržel zpátky a Spojené státy americké a jejich spojence v rámci NATO silně kritizoval za „snahy rozdělit a zničit Rusko“.
Nyní je více než kdy jindy šance ukončit válku, uvedl dnes při návštěvě Irska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Na svou první návštěvu Irska zavítal ukrajinský státník ve stejný den, kdy americká delegace jedná v Rusku s prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP uvedl, že očekává zprávy od zástupců Spojených států ihned po skončení jednání. „Musíme válku zastavit tak, aby se Rusko za rok nevrátilo se třetí invazí,“ uvedl Zelenskyj po setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle ukrajinského prezidenta jsou v současných mírových rozhovorech nejdůležitější otázky území, bezpečnostních záruk a ruských aktiv. Na adresu Irska uvedl, že je to sice neutrální země, ale není lhostejná vůči Ukrajině. Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff dnes dorazil do Kremlu, kde bude jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mimo jiné o amerických návrzích ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině, které zástupci USA projednali s ukrajinskými představiteli. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti. Jednání se podle mluvčího Kremlu zúčastní také zeť šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který je zároveň jeho poradcem, Jared Kushner. Ruský deník Izvestija zveřejnil záběry, na kterých Witkoff vchází do areálu Kremlu v doprovodu výkonného ředitele Ruského fondu přímých investic (RFPI) a jednoho z ruských vyjednávačů Kirilla Dmitrijeva. Agentura Interfax v této souvislosti poznamenala, že Witkoff s Dmitrijevem nepřijeli do Kremlu autem, ale šli pěšky jako běžní návštěvníci. Turecké úřady informovaly o novém útoku proti nákladní lodi v Černém moři. Loď, plující pod ruskou vlajkou s nákladem slunečnicového oleje do Gruzie, ohlásila, že byla napadena 80 námořních mil (asi 150 kilometrů) od tureckého pobřeží, nepožádala však o pomoc a její posádka čítající 13 námořníků je v pořádku. Uvedla to dnes agentura AFP. Kyjev popřel, že by s útokem měl cokoliv do činění. Server Marine Traffic i turecké úřady označují loď Midvolga 2 za tanker.
Dříve liberální nadějí, dnes je Medveděv nejhlasitějším zastáncem ruského režimu
Medveděv byl historicky Západem považován za liberální naději, když vystupoval výrazně umírněněji než Vladimir Putin, kterého v letech 2008 až 2012 vystřídal na postu prezidenta Ruské federace. V té době vystupoval podle Chrise Jewerse velmi umírněně a očekávalo se, že díky svému liberálnímu vystupování obhájí i druhý mandát prezidentské funkce. Se začátkem války na Ukrajině se z něj stal jeden z nejhlasitějších podporovatelů Putina a agresivity Ruska na ukrajinském území.
Z jeho nedávných komentářů se dá částečně odhadnout, jaký status má v očích Ruska suverenita Ukrajiny. „Upřímně řečeno, Ukrajina je část Ruska. Ale kvůli geopolitickým důvodům a historickému vývoji jsme museli dlouho tolerovat, že žijeme na oddělených územích, a byli jsme donuceni přijmout tyto vymyšlené hranice,“ parafrázoval kremelskou argumentaci k loňskému vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny.
