21°C
Zatčení Putina by bylo vyhlášením války, hřímá Medveděv. A hrozí zničením německého parlamentu
Mezinárodní soud v Haagu vydal minulý týden zatykač na Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Moskva na vydání zatykače odpověděla tím, že Mezinárodní soud neuznává a že zahájí vlastní vyšetřování této instituce. Místopředseda Bezpečností rady Ruské federace Dmitrij Medveděv navíc uvedl, že případné zatčení Putina by znamenalo vyhlášení války, píše Daily Mail.
Medveděvova ostrá slova o válce byla zejména reakcí na prohlášení německého ministra spravedlnosti Marca Buschmanna, který minulý týden potvrdil, že pokud by se Putin vydal do Německa, tak na základě vydaného zatykače by byl zadržen. „Představte si, že současná hlava jaderné velmoci by jela na území, řekněme Německa, a byla by zatčena. Co by to bylo? Bylo by to vyhlášení války Ruské federaci,“ uvedl Medveděv. „V takovém případě by veškerý náš arzenál letěl na Spolkový sněm, na úřad kancléře a tak dále,“ varoval.
K podobně ostrým vyhrůžkám se přidala Margarita Simonyan, vedoucí manažerka oficiálních prokremelských médií, která uvedla, že každá země, která by se odvážila zadržet Vladimira Putina, by čelila nukleárnímu útoku. Podle britského Daily Mail ale Medveděv ani Simonyanová neuvedli, jak by se v případě takového nukleárního útoku Rusko vyhnulo usmrcení Putina, který by byl v místě útoku zadržen.
Rusko vyhrožuje, ale do přímého konfliktu se nechystá
I přes tyto hrozby Medveděv uvedl, že Rusko se chce otevřenému konfliktu se Západem a NATO vyhnout a konec války chce vyjednat diplomaticky. Zároveň ale také uvedl, že v případě, že by se Ukrajinci pokusili zmocnit Krymu, který Rusové obsadili už v roce 2014, musí počítat s tím, že jako odpověď použije Rusko ‚jakoukoli zbraň‘ k útoku na Kyjev.
Podle Medveděva je Putinovo obvinění ze zapojení do únosů tisíců dětí z Ukrajiny právně neplatné a prázdné. Tento krok podle něj dále zhoršuje už tak špatné vztahy Ruska se Západem. „Naše vztahy jsou už teď horší než kdykoliv dřív v historii,“ řekl.
Na otázku, zda hrozba nukleárního konfliktu polevila, odpověděl, že naopak. „Každý den, kdy [Západ] dodává zbraně Ukrajině, se nukleární katastrofa přibližuje.“ Medveděv se již v minulosti nedržel zpátky a Spojené státy americké a jejich spojence v rámci NATO silně kritizoval za „snahy rozdělit a zničit Rusko“.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 61 ze 70 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. V Kyjevě je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, setká se mimo jiné s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tématem rozhovorů před blížící se zimou je hlavně pomoc bránící se zemi s jejími energetickými potřebami. V okolí Kyjeva hoří Úřady v Kyjevě dnes lidem doporučily, aby kvůli špatné kvalitě ovzduší nevětrali a omezili pobyt venku. V okolí ukrajinského hlavního města hoří lesní požáry, informuje Rádio Svoboda na svých internetových stránkách. Požáry jsou například v okolí města Vyšhorod sousedícího na severu s Kyjevem. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek informovalo, že v zemi v těchto dnech hoří 19 lesních požárů, z toho 16 velkých. Zasaženo je více než 2600 hektarů lesa. Ministerstvo podotklo, že v okolí Kyjeva požáry vznikly kvůli nedbalosti lidí. „Ve většině případů požáry způsobují běžní lidé, kteří vypalují suché porosty na zahradách, oheň se pak ale rozšíří do lesa,“ vysvětlil úřad.
Dříve liberální nadějí, dnes je Medveděv nejhlasitějším zastáncem ruského režimu
Medveděv byl historicky Západem považován za liberální naději, když vystupoval výrazně umírněněji než Vladimir Putin, kterého v letech 2008 až 2012 vystřídal na postu prezidenta Ruské federace. V té době vystupoval podle Chrise Jewerse velmi umírněně a očekávalo se, že díky svému liberálnímu vystupování obhájí i druhý mandát prezidentské funkce. Se začátkem války na Ukrajině se z něj stal jeden z nejhlasitějších podporovatelů Putina a agresivity Ruska na ukrajinském území.
Z jeho nedávných komentářů se dá částečně odhadnout, jaký status má v očích Ruska suverenita Ukrajiny. „Upřímně řečeno, Ukrajina je část Ruska. Ale kvůli geopolitickým důvodům a historickému vývoji jsme museli dlouho tolerovat, že žijeme na oddělených územích, a byli jsme donuceni přijmout tyto vymyšlené hranice,“ parafrázoval kremelskou argumentaci k loňskému vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny.
