20°C
Nečekaná věc, co dokáže zlomit Putina: Válka může skončit i díky obyčejnému zelí?
Nedostatek zbraní a munice, mezinárodní zatykač, převrat v Kremlu… nejen experti od začátku války na Ukrajině spekulují, co by se muselo stát, aby panování ruského prezidenta Vladimira Putina a tím i jím nařízené vraždění skončilo. Server The Daily Beast přišel s novou teorií, která je sice překvapivá, ale podle něj nejvíce odpovídá realitě – Putinovi může zlomit vaz obyčejné zelí.
Server to uvádí s odkazem na mezinárodní vyšetřovatele, kteří poslední rok strávili zkoumáním skrytého majetku Putina. Ruský vládce své nemovitosti a jmění často ukrývá skrze složitá schémata, která ovládají ruští oligarchové a s těmi se vyšetřovatelé dostali do kontaktu. „Slýcháme různé věci,“ popsali pro The Daily Beast.
Jednou z věcí, kterou se doslechli, že má rezonovat mezi ruskou elitou, jsou Putinovy obavy z nedostatku jídla. Nejsou zcela neopodstatněné, což vychází z ruské historie.
Bolševická revoluce v roce 1917 zafungovala mimo jiné proto, že hospodářství ruského carství bylo naprosto v troskách. Lidé neměli co jíst, za obyčejný chléb v ulicích pořádali masové demonstrace. Bolševici slibovali, že ho lidem vrátí – odtud známé heslo Mír, chléb a půda - a carství padlo (velmi zjednodušený popis vývoje).
Jenže pro bolševický režim se hlad opět ukázal jako největší hrozba. Dělníci v továrnách, největší chlouba režimu, hladověli a chtěli se vracet na venkov, kde potraviny dostupné byly. Ani vojáci s potravinovou hojností nebyli spokojení a hrozilo, že režim nepodrží. Bolševici tak eventuálně začali přebytek potravin venkovu brát a nakonec i veškeré potraviny. Vše vyústilo ve velký hladomor a hrozilo, že bolševický režim padne. Odhadem mezi lety 1920-1922 zemřelo hlady 5,1 milionů občanů sovětského svazu.
Zkušenost s hladem tedy v ruském společenství existuje a Putin si uvědomuje, že jsou na to lidé citliví. Dostatek potravin přitom v Rusku nevyjadřuje ani tak chleba na pultech obchodů, ale zelí a kaše (z různých surovin, hlavně pohanková) – zelná polévka je po dlouhá století tradičním pokrmem pro široké vrstvy Rusů.
Zelí a kaše jsou dokonce součástí propagandy. Ruská média v posledním roce několikrát zveřejnila záběry, jak rodiny vojáků padlých na Ukrajině dostávají na oslavu „hrdinství“ těchto mužů kaši, klobásy a ryby. Podle serveru The Moscow Times se pak ruské ministerstvo obrany snažilo během mobilizace motivovat rodiny, aby poslaly své syny do války, pomocí slibu 50 kilogramů mouky, jedné živé ovce, dvou pytlů brambor a zelí v neomezeném množství.
Když Putin minulý měsíc v Moskvě oslavoval první výročí „speciální vojenské operace“, jak válku na Ukrajině nazývá, divákům na stadionu servíroval bezplatné nakládané okurky, kaši, klobásy a zelnou polévku.
Nacionalismus prochází žaludkem
Rusové jsou s touto dietou více méně smíření. The Daily Beast cituje bývalého ruského politika, podle kterého lidé ani nepočítají, že by dostali něco lepšího. „Rusové jí různé druhy sra*ek, protože příliš mnoho z nás kdysi hladovělo. Cokoliv, co bylo alespoň trochu jedlé, bylo považováno za poklad,“ uvedl politik.
Podle potravinového historika Johna Marianiho se Putin skutečně skrze tyto obyčejné potraviny snaží v lidech vyvolat nacionalismus, aby mohl pokračovat ve své válce. Dalo by se to popsat jako – já vám zajistím dostatek zelí, vy budete podporovat ruské zájmy na Ukrajině.
Mariani tvrdí, nápad může v Rusku zafungovat, je to ale velmi specifická regionální záležitost. Jako příklad dává, kdyby americký prezident Joe Biden nařídil lidem, aby jedli jen mac'n'cheese, chudinské jídlo složené z těstovin a sýra. Podle historika by v USA vypukly nepokoje, to se ale v Rusku nestane. „Rusové bezpochyby zvládnout žít jen ze zelí a kaše. To je jídlo vlasti,“ říká.
Prohraje válku, až Rusové dostanou hlad
Putin si tak velmi pozorně hlídá, aby v Rusku náhodou nedostatek zelí nenastal a aby lidé nezačali být k režimu kritičtí. Podle zpravodajských služeb země v tomto ohledu zatím problémy nemá, je třetím největším pěstitelem zeleniny na světě.
Přesto se chce Putin pojistit a hledá další půdu – na Ukrajině. Podle deníku The Wall Street Journal tři obrovské ukrajinské zemědělské plochy na Donbase (180 tisíc hektarů) krátce po startu invaze padly do rukou bývalého ruského ministra zemědělství a Putinova loajálního přítele Alexandra Tkačova.
Právě v tento moment se o význam potravin v očích Putina začali zajímat mezinárodní vyšetřovatelé. To, jak Rusko se zabranou půdou hospodaří, začal prověřovat i program Harvest, na kterém se podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Satelitní data ukázala, že Putinovy jednotky obsadily zhruba 22 procent ukrajinské zemědělské půdy. A je zcela jisté, že sklizeň nekončí na Ukrajině, ale v Rusku.
„Putin válku prohraje tehdy, kdy Rusko dostane hlad,“ cituje server The Daily Beast nejmenovaného příslušníka amerických tajných služeb. „Putin má teď dostatečné zásoby a ještě je exportuje. Rozhodně však není pochyb o tom, že nedostatek základních potravin, jako je zelí a kaše, mu v hlavě vrtá“ souhlasí analytik z ukrajinské banky Ukreximbank Dominique Menu.
12:18
Dnes
„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.
11:31
Dnes
Kauza lidí zabitých, jelikož se při poplachu nedostali do zavřeného krytu, vedla k rychlé reakci. K dnešnímu dni bylo v celé Ukrajině zkontrolováno více než 4800 krytů.
„252 objektů civilní obrany bylo shledáno uzavřenými, 893 bylo nezpůsobilých k použití. Všechna porušení byla zaznamenána. Sepsané akty byly předány odpovědným orgánům k odstranění nedostatků,“ uvedl šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko. Kryty kontroluje více než 5 300 záchranářů, policistů a zástupců místních samospráv. Tyto kontroly budou pokračovat i nadále.
10:58
Dnes
Ukrajinská média kritizují video zveřejněné na youtubovém kanálu maďarské vlády, v němž se objevila mapa zobrazující Ukrajinu bez poloostrova Krym. Video kromě toho vyzývá k ukončení války a k řešení konfliktu cestou mírových jednání. Kyjev ale opakovaně upozorňoval, že mírová jednání s Moskvou ve chvíli, kdy ruské síly okupují část ukrajinského území a dál podnikají na Ukrajinu útoky, nejsou z jeho pohledu možná.
„Nastal čas na mír! Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů jsou zničené, přes deset milionů lidí muselo opustit domovy, ale válka pokračuje a snadno se z ní může stát světová. Už bylo dost války, konec devastace může přinést jen klid zbraní, jen mírová jednání mohou zachránit životy,“ říká ve videu hlas, jehož naléhavost dokreslují sirény, dramatická hudba a znepokojivé záběry zničených měst, jedoucího tanku nebo psychicky zlomených lidí.
Ve videu ale není ani zmínka o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, upozorňují ukrajinská média. Když se v něm na několik vteřin objeví mapa s červeně vyznačenou Ukrajinou, poloostrov Krym je zašedivělý. Oficiálně přitom maďarská vláda anexi Krymu Ruskem neuznala. Rusko poloostrov anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, svou ozbrojenou agresi vůči Ukrajině Moskva naplno rozpoutala loni v únoru.
Video Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
