Nečekaná věc, co dokáže zlomit Putina: Válka může skončit i díky obyčejnému zelí?
Nedostatek zbraní a munice, mezinárodní zatykač, převrat v Kremlu… nejen experti od začátku války na Ukrajině spekulují, co by se muselo stát, aby panování ruského prezidenta Vladimira Putina a tím i jím nařízené vraždění skončilo. Server The Daily Beast přišel s novou teorií, která je sice překvapivá, ale podle něj nejvíce odpovídá realitě – Putinovi může zlomit vaz obyčejné zelí.
Server to uvádí s odkazem na mezinárodní vyšetřovatele, kteří poslední rok strávili zkoumáním skrytého majetku Putina. Ruský vládce své nemovitosti a jmění často ukrývá skrze složitá schémata, která ovládají ruští oligarchové a s těmi se vyšetřovatelé dostali do kontaktu. „Slýcháme různé věci,“ popsali pro The Daily Beast.
Jednou z věcí, kterou se doslechli, že má rezonovat mezi ruskou elitou, jsou Putinovy obavy z nedostatku jídla. Nejsou zcela neopodstatněné, což vychází z ruské historie.
Bolševická revoluce v roce 1917 zafungovala mimo jiné proto, že hospodářství ruského carství bylo naprosto v troskách. Lidé neměli co jíst, za obyčejný chléb v ulicích pořádali masové demonstrace. Bolševici slibovali, že ho lidem vrátí – odtud známé heslo Mír, chléb a půda - a carství padlo (velmi zjednodušený popis vývoje).
Jenže pro bolševický režim se hlad opět ukázal jako největší hrozba. Dělníci v továrnách, největší chlouba režimu, hladověli a chtěli se vracet na venkov, kde potraviny dostupné byly. Ani vojáci s potravinovou hojností nebyli spokojení a hrozilo, že režim nepodrží. Bolševici tak eventuálně začali přebytek potravin venkovu brát a nakonec i veškeré potraviny. Vše vyústilo ve velký hladomor a hrozilo, že bolševický režim padne. Odhadem mezi lety 1920-1922 zemřelo hlady 5,1 milionů občanů sovětského svazu.
Zkušenost s hladem tedy v ruském společenství existuje a Putin si uvědomuje, že jsou na to lidé citliví. Dostatek potravin přitom v Rusku nevyjadřuje ani tak chleba na pultech obchodů, ale zelí a kaše (z různých surovin, hlavně pohanková) – zelná polévka je po dlouhá století tradičním pokrmem pro široké vrstvy Rusů.
Zelí a kaše jsou dokonce součástí propagandy. Ruská média v posledním roce několikrát zveřejnila záběry, jak rodiny vojáků padlých na Ukrajině dostávají na oslavu „hrdinství“ těchto mužů kaši, klobásy a ryby. Podle serveru The Moscow Times se pak ruské ministerstvo obrany snažilo během mobilizace motivovat rodiny, aby poslaly své syny do války, pomocí slibu 50 kilogramů mouky, jedné živé ovce, dvou pytlů brambor a zelí v neomezeném množství.
Když Putin minulý měsíc v Moskvě oslavoval první výročí „speciální vojenské operace“, jak válku na Ukrajině nazývá, divákům na stadionu servíroval bezplatné nakládané okurky, kaši, klobásy a zelnou polévku.
Nacionalismus prochází žaludkem
Rusové jsou s touto dietou více méně smíření. The Daily Beast cituje bývalého ruského politika, podle kterého lidé ani nepočítají, že by dostali něco lepšího. „Rusové jí různé druhy sra*ek, protože příliš mnoho z nás kdysi hladovělo. Cokoliv, co bylo alespoň trochu jedlé, bylo považováno za poklad,“ uvedl politik.
Podle potravinového historika Johna Marianiho se Putin skutečně skrze tyto obyčejné potraviny snaží v lidech vyvolat nacionalismus, aby mohl pokračovat ve své válce. Dalo by se to popsat jako – já vám zajistím dostatek zelí, vy budete podporovat ruské zájmy na Ukrajině.
Mariani tvrdí, nápad může v Rusku zafungovat, je to ale velmi specifická regionální záležitost. Jako příklad dává, kdyby americký prezident Joe Biden nařídil lidem, aby jedli jen mac'n'cheese, chudinské jídlo složené z těstovin a sýra. Podle historika by v USA vypukly nepokoje, to se ale v Rusku nestane. „Rusové bezpochyby zvládnout žít jen ze zelí a kaše. To je jídlo vlasti,“ říká.
Prohraje válku, až Rusové dostanou hlad
Putin si tak velmi pozorně hlídá, aby v Rusku náhodou nedostatek zelí nenastal a aby lidé nezačali být k režimu kritičtí. Podle zpravodajských služeb země v tomto ohledu zatím problémy nemá, je třetím největším pěstitelem zeleniny na světě.
Přesto se chce Putin pojistit a hledá další půdu – na Ukrajině. Podle deníku The Wall Street Journal tři obrovské ukrajinské zemědělské plochy na Donbase (180 tisíc hektarů) krátce po startu invaze padly do rukou bývalého ruského ministra zemědělství a Putinova loajálního přítele Alexandra Tkačova.
Právě v tento moment se o význam potravin v očích Putina začali zajímat mezinárodní vyšetřovatelé. To, jak Rusko se zabranou půdou hospodaří, začal prověřovat i program Harvest, na kterém se podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Satelitní data ukázala, že Putinovy jednotky obsadily zhruba 22 procent ukrajinské zemědělské půdy. A je zcela jisté, že sklizeň nekončí na Ukrajině, ale v Rusku.
„Putin válku prohraje tehdy, kdy Rusko dostane hlad,“ cituje server The Daily Beast nejmenovaného příslušníka amerických tajných služeb. „Putin má teď dostatečné zásoby a ještě je exportuje. Rozhodně však není pochyb o tom, že nedostatek základních potravin, jako je zelí a kaše, mu v hlavě vrtá“ souhlasí analytik z ukrajinské banky Ukreximbank Dominique Menu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
