Uniklý plán Rusů na rozvrat Moldavska: Poškození vztahů se Západem, hrozby plynem a podpora proruských sil
Zahraniční média odhalila a zveřejnila údajný pětistránkový plán Ruské federace na destabilizaci Moldavska. V zemi, jež byla dříve součástí Sovětského svazu, chce Kreml podporovat vznik proruských aktivistických skupin, zamezit prohloubení kladných vztahů se Severoatlantickou aliancí (NATO) a hrozit odstřižením státu od dodávek plynu. K uniklému dokumentu se veřejně vyjádřil kremelský tiskový mluvčí Dmitrij Peskov, který existenci plánu popírá.
Dokument s oficiálním názvem Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice obsahuje krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé plány, které mají v průběhu deseti let zajistit nadvládu Ruska nad zemí. Kreml chce na základě dokumentu zabránit připojení Moldavska k NATO a eliminovat jeho vztahy se Západem, informoval server CNN.
Mezi prvními položkami na seznamu úkolů je „podporovat moldavské politické síly bojující za konstruktivní vztahy s Ruskou federací“, dále „stavět se proti spolupráci mezi Moldavskou republikou a NATO“, dlouhodobým cílem je pak „vytvořit stabilní proruské vlivné skupiny mezi moldavskými politickými a ekonomickými elitami“ a „vyvolat negativní postoj k NATO“.
Peskov existenci plánu popírá
K dokumentu se negativně vyjádřil tiskový mluvčí Peskov. „O existenci takového plánu nic nevíme,“ prohlásil. „Nevylučuji, že je to další falešná zpráva. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené k vytváření přátelských, sousedských, pro obě strany výhodných vztahů, a to i s Moldavskem. Velmi nás mrzí, že současné vedení Moldavska má vůči Moskvě tyto zcela neopodstatněné a nepodložené předsudky.“
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc zrušil dekret z roku 2012, jenž zajišťoval suverenitu Moldavska. Jako důvod uvedl nutnost „zajistit národní zájmy Ruska v souvislosti s výraznými změnami v mezinárodních vztazích“. Moldavsko mezitím v posledních týdnech zatklo několik proruských aktivistů i údajného člena ruské Wagnerovy skupiny, která se měla pokusit proniknout do země.
Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich. Naopak Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska.
Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. „Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili,“ sdělily úřady v prohlášení.
„Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti,“ doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
Nejméně šest lidí ve věku od 38 po 69 let utrpělo zranění poté, co ruská letecká bomba včera večer zasáhla Slovjansk na východě Ukrajiny, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Jeden člověk podle úřadů utrpěl zranění při výbuchu v ruském městě Belgorod, na který podle médií spadla letecká puma vypuštěná z ruského letounu.
V Belgorodu byl zraněn civilista a ve městě a okolí pokračují výpadky proudu „v důsledku dopadu blíže neupřesněné munice“, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov s tím, že škody se odstraňují.
Poblíž rozvodny dopadla ruská letecká bomba - a právě proto před výbuchem nebyl ve městě vyhlášen letecký poplach a nezazněla varování před náletem dronů, uvedl belgorodský zpravodajský kanál Pepel a dodal, že před výbuchem obyvatelé města slyšeli hukot letounu letícího směrem k hranici s Ukrajinou. „Exploze byla tak silná, že na střechy domů pršely střepiny, hlína a kameny,“ napsal.
