Uniklý plán Rusů na rozvrat Moldavska: Poškození vztahů se Západem, hrozby plynem a podpora proruských sil
Zahraniční média odhalila a zveřejnila údajný pětistránkový plán Ruské federace na destabilizaci Moldavska. V zemi, jež byla dříve součástí Sovětského svazu, chce Kreml podporovat vznik proruských aktivistických skupin, zamezit prohloubení kladných vztahů se Severoatlantickou aliancí (NATO) a hrozit odstřižením státu od dodávek plynu. K uniklému dokumentu se veřejně vyjádřil kremelský tiskový mluvčí Dmitrij Peskov, který existenci plánu popírá.
Dokument s oficiálním názvem Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice obsahuje krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé plány, které mají v průběhu deseti let zajistit nadvládu Ruska nad zemí. Kreml chce na základě dokumentu zabránit připojení Moldavska k NATO a eliminovat jeho vztahy se Západem, informoval server CNN.
Mezi prvními položkami na seznamu úkolů je „podporovat moldavské politické síly bojující za konstruktivní vztahy s Ruskou federací“, dále „stavět se proti spolupráci mezi Moldavskou republikou a NATO“, dlouhodobým cílem je pak „vytvořit stabilní proruské vlivné skupiny mezi moldavskými politickými a ekonomickými elitami“ a „vyvolat negativní postoj k NATO“.
Peskov existenci plánu popírá
K dokumentu se negativně vyjádřil tiskový mluvčí Peskov. „O existenci takového plánu nic nevíme,“ prohlásil. „Nevylučuji, že je to další falešná zpráva. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené k vytváření přátelských, sousedských, pro obě strany výhodných vztahů, a to i s Moldavskem. Velmi nás mrzí, že současné vedení Moldavska má vůči Moskvě tyto zcela neopodstatněné a nepodložené předsudky.“
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc zrušil dekret z roku 2012, jenž zajišťoval suverenitu Moldavska. Jako důvod uvedl nutnost „zajistit národní zájmy Ruska v souvislosti s výraznými změnami v mezinárodních vztazích“. Moldavsko mezitím v posledních týdnech zatklo několik proruských aktivistů i údajného člena ruské Wagnerovy skupiny, která se měla pokusit proniknout do země.
Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.
Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že přes noc bylo nad třemi ruskými regiony a Černým mořem sestřeleno 46 ukrajinských dronů. Podle prohlášení ministerstva byla více než polovina bezpilotních letounů sestřelena nad Rostovskou oblastí, zbytek nad Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem a nad Černým mořem.
Ruské úřady v noci uzavřely letiště ve Volgogradu a v Soči. Šéf Rostovské oblasti ráno oznámil, že protivzdušná obrany v noci odrazila masivní útok ukrajinských dronů.
