Uniklý plán Rusů na rozvrat Moldavska: Poškození vztahů se Západem, hrozby plynem a podpora proruských sil
Zahraniční média odhalila a zveřejnila údajný pětistránkový plán Ruské federace na destabilizaci Moldavska. V zemi, jež byla dříve součástí Sovětského svazu, chce Kreml podporovat vznik proruských aktivistických skupin, zamezit prohloubení kladných vztahů se Severoatlantickou aliancí (NATO) a hrozit odstřižením státu od dodávek plynu. K uniklému dokumentu se veřejně vyjádřil kremelský tiskový mluvčí Dmitrij Peskov, který existenci plánu popírá.
Dokument s oficiálním názvem Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice obsahuje krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé plány, které mají v průběhu deseti let zajistit nadvládu Ruska nad zemí. Kreml chce na základě dokumentu zabránit připojení Moldavska k NATO a eliminovat jeho vztahy se Západem, informoval server CNN.
Mezi prvními položkami na seznamu úkolů je „podporovat moldavské politické síly bojující za konstruktivní vztahy s Ruskou federací“, dále „stavět se proti spolupráci mezi Moldavskou republikou a NATO“, dlouhodobým cílem je pak „vytvořit stabilní proruské vlivné skupiny mezi moldavskými politickými a ekonomickými elitami“ a „vyvolat negativní postoj k NATO“.
Peskov existenci plánu popírá
K dokumentu se negativně vyjádřil tiskový mluvčí Peskov. „O existenci takového plánu nic nevíme,“ prohlásil. „Nevylučuji, že je to další falešná zpráva. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené k vytváření přátelských, sousedských, pro obě strany výhodných vztahů, a to i s Moldavskem. Velmi nás mrzí, že současné vedení Moldavska má vůči Moskvě tyto zcela neopodstatněné a nepodložené předsudky.“
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc zrušil dekret z roku 2012, jenž zajišťoval suverenitu Moldavska. Jako důvod uvedl nutnost „zajistit národní zájmy Ruska v souvislosti s výraznými změnami v mezinárodních vztazích“. Moldavsko mezitím v posledních týdnech zatklo několik proruských aktivistů i údajného člena ruské Wagnerovy skupiny, která se měla pokusit proniknout do země.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zitra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
