Uniklý plán Rusů na rozvrat Moldavska: Poškození vztahů se Západem, hrozby plynem a podpora proruských sil
Zahraniční média odhalila a zveřejnila údajný pětistránkový plán Ruské federace na destabilizaci Moldavska. V zemi, jež byla dříve součástí Sovětského svazu, chce Kreml podporovat vznik proruských aktivistických skupin, zamezit prohloubení kladných vztahů se Severoatlantickou aliancí (NATO) a hrozit odstřižením státu od dodávek plynu. K uniklému dokumentu se veřejně vyjádřil kremelský tiskový mluvčí Dmitrij Peskov, který existenci plánu popírá.
Dokument s oficiálním názvem Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice obsahuje krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé plány, které mají v průběhu deseti let zajistit nadvládu Ruska nad zemí. Kreml chce na základě dokumentu zabránit připojení Moldavska k NATO a eliminovat jeho vztahy se Západem, informoval server CNN.
Mezi prvními položkami na seznamu úkolů je „podporovat moldavské politické síly bojující za konstruktivní vztahy s Ruskou federací“, dále „stavět se proti spolupráci mezi Moldavskou republikou a NATO“, dlouhodobým cílem je pak „vytvořit stabilní proruské vlivné skupiny mezi moldavskými politickými a ekonomickými elitami“ a „vyvolat negativní postoj k NATO“.
Peskov existenci plánu popírá
K dokumentu se negativně vyjádřil tiskový mluvčí Peskov. „O existenci takového plánu nic nevíme,“ prohlásil. „Nevylučuji, že je to další falešná zpráva. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené k vytváření přátelských, sousedských, pro obě strany výhodných vztahů, a to i s Moldavskem. Velmi nás mrzí, že současné vedení Moldavska má vůči Moskvě tyto zcela neopodstatněné a nepodložené předsudky.“
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc zrušil dekret z roku 2012, jenž zajišťoval suverenitu Moldavska. Jako důvod uvedl nutnost „zajistit národní zájmy Ruska v souvislosti s výraznými změnami v mezinárodních vztazích“. Moldavsko mezitím v posledních týdnech zatklo několik proruských aktivistů i údajného člena ruské Wagnerovy skupiny, která se měla pokusit proniknout do země.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom dnes informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
„Jednalo se o technický problém, takže nyní kybernetický útok jako příčinu můžeme vyloučit,“ stojí v dopise. Podle něj internet vypadl kvůli přetížení mezi dvěma IT centry parlamentní správy. Ani Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) nezjistil nic, co by nasvědčovalo, že by byl pondělní výpadek internetu důsledkem hackerského útoku.
Ruská tajná služba FSB uvedla, že v Lipecké oblasti zadržela čtyři mladistvé za pokus o sabotáž na ropovodu Družba. Potrubí, kterým teče ruská a kazašská ropa do střední Evropy, se v minulosti stalo terčem opakovaných útoků Ukrajiny. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit, Kyjev se k věci nevyjádřil.
„Plánovali s použitím podomácku vyrobeného výbušného zařízení provést sabotáž na nadzemním úseku magistrálního ropovodního systému 'Transněfť - Družba',“ uvedla FSB s tím, že čtyři mladiství byli ve věku 14 až 17 let.
Ukrajinský prezident dnes v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná "svobodná ekonomická zóna" pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu. Po pondělních jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně o ukončení války, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko invazí do sousední země, zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.
