Čínský vůdce Si Ťin-pching míří za Putinem. Řešit budou i válku na Ukrajině

Autor: ČTK - 
17. března 2023
•
09:25

Čínský prezident Si Ťin-pching začátkem příštího týdne navštíví Rusko, oznámilo dnes čínské ministerstvo zahraničí. Podle Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podepíše řadu významných dokumentů. Návštěva bude podle agentury AP patrně projevem čínské podpory Putinovi, který již déle než rok vede válku proti Ukrajině.

„Na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina uskuteční prezident Si Ťin-pching ve dnech 20. až 22. března státní návštěvu Ruska,“ uvedla čínská diplomacie v prohlášení. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pina je cílem návštěvy prohloubit bilaterální důvěru. Tématem jednání budou velké mezinárodní i regionální záležitosti, uvedl mluvčí.

Putin a Si podle sdělení Kremlu během návštěvy projednají strategickou spolupráci mezi Ruskem a Čínou. „Bude podepsána řada důležitých dvoustranných dokumentů,“ uvedl Kreml.

Šéf čínské diplomacie Wang I u Vladimira Putina
Válka na Ukrajině Čína zásobuje ruskou armádu: Firmy včetně státní zbrojovky posílají Rusům pušky i součástky do dronů

Čína uvádí, že je připravena zprostředkovat jednání mezi Moskvou a Kyjevem, které vedou válku od vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Západ je k nabídce Pekingu skeptický vzhledem k blízkým vztahům Číny a Ruska.

K rusko-ukrajinskému konfliktu se Čína oficiálně staví neutrálně – Peking odmítl ruský vpád na Ukrajinu odsoudit, nicméně ho ani jasně nepodpořil. Američtí představitelé nedávno opakovaně varovali, že Peking zvažuje, že poskytne Moskvě vojenskou pomoc včetně zbraní a munice.

Peking v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu 24. února představil dvanáctibodový plán ukončení války. Mimo jiné v něm vybídl, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzval ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se přihlásil k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k čínskému plánu řekl, že je třeba ho podrobně zanalyzovat, ale že zatím nebyly splněny podmínky pro mírové řešení konfliktu.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa