7 otázek k Putinovu zatykači: Proč neřeší zvěrstva v Buče a proč Putin může do Číny i USA?

Podle britské stanice BBC i dalších zdrojů Putinovi, dokud zůstane v Rusku, zatčení nehrozí. Šéf Kremlu přitom svou zemi opouští jen výjimečně i vzhledem k tomu, že svoboda jeho pohybu je značně omezena mezinárodními protiruskými sankcemi.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil jen osm zemí, přičemž žádná z nich nepatří pod jurisdikci ICC. Sedm z nich jsou bývalé sovětské republiky a jedinou navštívenou destinací, která do této kategorie nespadá, je Írán, kde byl Putin loni v červenci, aby se setkal s nejvyšším íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. Írán pomáhá Rusku dodávkami bezpilotních letounů a další vojenské techniky.

Ze spřízněných zemí by mohl ruský prezident vycestoval bez obav například i do Číny. Pokud by ale zamířil do země, která je signatářem Římského statutu, na jehož základě vznikl ICC, pak by tento stát měl povinnost ho zatknout. To, že by se do takové země ruský prezident vydal, je ovšem podle většiny médií téměř vyloučené.

Zatykač na Putina: Jak ho mohou chytit a předvést k soudu? „Klepeta“ mu hrozí ve 123 zemích

I v případě že by byl zadržen, bránily by jeho postavení před soud dvě okolnosti.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová po zveřejnění informace o zatykači připomněla, že Rusko není součástí Římského statutu, a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky. „Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ řekla.

Nyní má ICC podporu 123 zemí, kromě Ruska jeho jurisdikci neuznávají (a tedy neratifikovaly Římský statut) ani Spojené státy nebo Ukrajina. Ta nicméně v letech 2013 a 2014 podala k tomuto soudu dvě stížnosti, čímž podle agentury EFE jeho jurisdikci de facto akceptovala. Druhou překážkou podle BBC je, že u ICC se procesy v nepřítomnosti obžalovaného nekonají.

Putin v listopadu 2016 rozhodl, že Moskva nepodepíše takzvaný Římský statut. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že ICC se nedokázal stát skutečně nezávislým a důvěryhodným mezinárodním soudním orgánem. Stalo se tak poté, co ICC dospěl k závěru, že situace na Krymu a v okolí přístavního města Sevastopol se rovná mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Moskva ukrajinský autonomní poloostrov přes odpor Kyjeva i Západu anektovala v březnu 2014. Tvrdila přitom, že reaguje na vůli tamních obyvatel, z nichž většina má ruské kořeny, a v mezinárodně neuznaných referendech se vyslovila pro spojení s Ruskem.

USA se obávají, že by soud mohl být zneužit k politicky motivovaným žalobám proti americkým vojákům. Spojené státy rovněž protestují proti dalšímu vyšetřování ICC, které se týká údajných válečných zločinů na palestinských územích, včetně počínání jednotek Izraele, který je jedním z předních amerických zahraničních spojenců.

Spojené státy dokonce za vlády prezidenta Donalda Trumpa v roce 2020 uvalily sankce vůči prokurátorce ICC Fatou Bensoudaové, která iniciovala zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. V roce 2021 USA sankce zrušily. Také Izrael Římský statut nikdy neratifikoval.

Zatykač je vnímán hlavně jako signál mezinárodního společenství, že to, co se na Ukrajině děje, je v rozporu s mezinárodním právem.

ICC při vydání zatykače oznámil, že uvedené zločiny, konkrétně únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska, stále pokračují a soud se tomu svým krokem snaží zabránit.

BBC i další zdroje ale považují za nepravděpodobné, že by postup ICC mohl mít konkrétní vliv na počínání Putinova Ruska na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin. | Reuters

Rusko navzdory důkazům vyšetřovatelů, médií i očitým svědectvím odmítá, že by jeho jednotky na Ukrajině útočily na civilní cíle, a únosy ukrajinských dětí a dospívajících označuje za humanitární program.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že „Rusko není součástí Římského statutu, a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky.“

„Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ uvedla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov stíhání prezidenta Putina označil za „nehorázné a nepřijatelné“.

Žena, která čelí s Putinem zatykači: Má 5 dětí a 18 „adoptovaných“. Z Ukrajiny unesla Filipa (15)

Ukrajinští představitelé vydání zatykače označili za historický krok a uvedli, že je to pouhý začátek pohnání vedení Ruské federace k odpovědnosti za zločiny, kterých se dopouští na Ukrajině.

„Bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území – to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo,“ napsal na sociální síti Telegram prezident.

Krok ICC ocenil český premiér Petr Fiala, prezident Petr Pavel, přivítali ho například i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, šéf slovinské vlády Robert Golob či mluvčí polské vlády Piotr Müller. Francouzské ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že „spravedlnosti by neměl uniknout nikdo“.

„Jednoznačně se dopustil válečných zločinů,“ řekl americký prezident Joe Biden, podle kterého je vydání zatykače na Putina oprávněné.

„Mezinárodní trestní soud je tou správnou institucí pro vyšetřování válečných zločinů. (...) Faktem je, že se ukazuje, že nikdo nestojí nad zákonem,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz.

Zatykač na Putina: Pavel odsoudil únosy dětí, Fiala zmínil brutalitu Rusů, Lipavský válečné zločiny

Hlavní prokurátor ICC Karim Khan v rozhovoru se stanicí CNN uvedl, že zatykač na Putina je jenom prvním krokem z řady dalších vyšetřování v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. ICC podle něj zkoumá nesčetné množství obvinění a důkazů.

Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse bylo ohlášeno téměř 65 000 případů údajných válečných zločinů (popravy, znásilnění, mučení a únosy dětí).

Zločiny ruských okupantů začaly naplno vyplouvat na povrch poté, co ukrajinské síly na počátku dubna získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. Symbolem ruských zvěrstev se stalo město Buča, kde bylo objeveno na ulicích i v masových hrobech asi 500 těl zavražděných civilistů včetně malých dětí a mladistvých.

„Nyní je čas prošetřit i další zločiny – mučení, znásilňování a masové zabíjení – spáchané na ukrajinském lidu!“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda.