Krvavý boj o Bachmut: „Je to cesta na smrt,“ zoufá si voják. Ukrajinci potřebují víc západních zbraní
Bitva o město Bachmut je jednou z nejdelších v krvavém konfliktu, který loni svým vpádem na Ukrajinu rozpoutal ruský prezidentem Vladimir Putin. V okolí doněckého města probíhají intenzivní boje, Kyjev trvá na tom, že město bude dál bránit, Moskva zaznamenává dílčí postup, což je pro Kreml alespoň částečný úspěch. Ukrajinci nepolevují, už ale i jim docházejí síly. Zoufalí obránci si uvědomují, že víc než kdy jindy potřebují pomoc v podobě západních zbraní. Zároveň se smiřují s realitou, že obrana Bachmutu je pravděpodobně bude stát život.
Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho vojenští velitelé se rozhodli, že město v Doněcké oblasti budou dál bránit, přestože Ukrajina přišla o hlavní cestu vedoucí do Bachmutu. Zelenskyj věří, že město udrží. Podmínkou ale je, aby jeho západní spojenci co nejrychleji odeslali další zbraně. Ukrajince určitě potěšilo čtvrteční rozhodnutí Polska, prezident Andrzej Duda po setkání s novým českým prezidentem Petrem Pavlem oznámil, že Kyjevu poskytne „vytoužené“ stíhačky MiG-29. A stíhačky dostane Kyjev i od Slovenska.
Dodávky zbraní ze Západu jsou klíčové
Ukrajinci u Bachmutu skutečně nyní hrají i o čas, západní zbraně zoufale potřebují. Situace je napjatá, Rusové postupují vpřed. V oblasti jsou i reportéři stanice Sky News. „Zlověstné ticho přerušuje jen zvuk dělostřelectva, budovy jsou rozstřílené,“ nastínili situaci.
Nedaleko hlavní fronty je Kosťantynivka, město se nachází jen 12 kilometrů od bojů. „Stále tady žijí lidé, civilisté, bydlí ve svých rozbombardovaných domech a bytech,“ komentovali reportéři. „Hlavní tah do Bachmutu Ukrajinci ztratili, ale zásobování pokračuje, na frontě i civilistů, vojenská technika se prodírá rezidenčními oblastmi mezi troskami,“ přiblížili reportéři.
„Je to těžké, potřebují všeho víc, je to opravdu neuvěřitelně těžké, ale držíme se,“ svěřil se jeden z vojáků zásobující frontu. „Potřebují všeho víc,“ do této jednoduché věty se schová i to, že obrana Bachmutu závisí na dodávkách západních zbraní, techniky a munice.
„Jedeme na smrt.“
„Je to tak 30 na 70 procent, že vyhrajeme,“ svěřil se Sky News ukrajinský voják Oleksandr. Připustil, že Rusko má v oblasti početní převahu, rychle ale dodal, že rovněž denně utrpí vysoké ztráty. Jenže zatím to jsou právě spíše Rusové, kdo u Bachmutu zaznamenávají dílčí úspěchy. „Vím, že je to v podstatě cesta na smrt. Prostě tady umíráme. A Rusové v podstatě už cítí svoje vítězství,“ oproti Olesksandrovi se mezi některý Ukrajinci šíří beznaděj.
„Když nás vezli směrem k Bachmutu, věděl jsem, že vlastně jedeme na smrt,“ sdělil listu The Kyiv Independent voják Volodymyr. Připustil, že nemůže ani jíst, je si jistý, že obranu města nepřežije. „Rusové nás neustále ostřelují, my ale už nic nemáme, žádné dělostřelectvo, nemáme, čím jim útok opětovat,“ připustil svízelnou situaci své jednotky.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Volodymyr rovněž těžce nese ztráty svých spolubojovníků a kamarádů. Novinářům vylíčil děsivý příběh, kdy našel kamaráda se šrapnelem v hlavě, padlému bylo teprve 29 let. „Věděl jsem, že je mrtvý, ale nemohl jsem přestat obvazovat mu hlavu ve snaze ho přece jen zachránit,“ vypověděl. „Na 90 procent našich ztrát je vinou ruského ostřelování – tanky nebo ze vzduchu, ne z přestřelek na blízko,“ sdělil tisku další z vojáků Valerij. Z jeho sedmadvacetičlenné skupiny přežívá už jen pár mužů.
„Rusové mají tolik zbraní a tolik mužů,“ povzdechl si Valerij. Maksym k tomu dodal, že Rusové jeho jednotku donutili k ústupu na více než kilometr. „Používají drony, aby nás lokalizovali, pak spustí salvu, ostřelují nás a pak přijde pozemní vlna útoků,“ řekl k ruské taktice.
