Krvavý boj o Bachmut: „Je to cesta na smrt,“ zoufá si voják. Ukrajinci potřebují víc západních zbraní
Bitva o město Bachmut je jednou z nejdelších v krvavém konfliktu, který loni svým vpádem na Ukrajinu rozpoutal ruský prezidentem Vladimir Putin. V okolí doněckého města probíhají intenzivní boje, Kyjev trvá na tom, že město bude dál bránit, Moskva zaznamenává dílčí postup, což je pro Kreml alespoň částečný úspěch. Ukrajinci nepolevují, už ale i jim docházejí síly. Zoufalí obránci si uvědomují, že víc než kdy jindy potřebují pomoc v podobě západních zbraní. Zároveň se smiřují s realitou, že obrana Bachmutu je pravděpodobně bude stát život.
Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho vojenští velitelé se rozhodli, že město v Doněcké oblasti budou dál bránit, přestože Ukrajina přišla o hlavní cestu vedoucí do Bachmutu. Zelenskyj věří, že město udrží. Podmínkou ale je, aby jeho západní spojenci co nejrychleji odeslali další zbraně. Ukrajince určitě potěšilo čtvrteční rozhodnutí Polska, prezident Andrzej Duda po setkání s novým českým prezidentem Petrem Pavlem oznámil, že Kyjevu poskytne „vytoužené“ stíhačky MiG-29. A stíhačky dostane Kyjev i od Slovenska.
Dodávky zbraní ze Západu jsou klíčové
Ukrajinci u Bachmutu skutečně nyní hrají i o čas, západní zbraně zoufale potřebují. Situace je napjatá, Rusové postupují vpřed. V oblasti jsou i reportéři stanice Sky News. „Zlověstné ticho přerušuje jen zvuk dělostřelectva, budovy jsou rozstřílené,“ nastínili situaci.
Nedaleko hlavní fronty je Kosťantynivka, město se nachází jen 12 kilometrů od bojů. „Stále tady žijí lidé, civilisté, bydlí ve svých rozbombardovaných domech a bytech,“ komentovali reportéři. „Hlavní tah do Bachmutu Ukrajinci ztratili, ale zásobování pokračuje, na frontě i civilistů, vojenská technika se prodírá rezidenčními oblastmi mezi troskami,“ přiblížili reportéři.
„Je to těžké, potřebují všeho víc, je to opravdu neuvěřitelně těžké, ale držíme se,“ svěřil se jeden z vojáků zásobující frontu. „Potřebují všeho víc,“ do této jednoduché věty se schová i to, že obrana Bachmutu závisí na dodávkách západních zbraní, techniky a munice.
„Jedeme na smrt.“
„Je to tak 30 na 70 procent, že vyhrajeme,“ svěřil se Sky News ukrajinský voják Oleksandr. Připustil, že Rusko má v oblasti početní převahu, rychle ale dodal, že rovněž denně utrpí vysoké ztráty. Jenže zatím to jsou právě spíše Rusové, kdo u Bachmutu zaznamenávají dílčí úspěchy. „Vím, že je to v podstatě cesta na smrt. Prostě tady umíráme. A Rusové v podstatě už cítí svoje vítězství,“ oproti Olesksandrovi se mezi některý Ukrajinci šíří beznaděj.
„Když nás vezli směrem k Bachmutu, věděl jsem, že vlastně jedeme na smrt,“ sdělil listu The Kyiv Independent voják Volodymyr. Připustil, že nemůže ani jíst, je si jistý, že obranu města nepřežije. „Rusové nás neustále ostřelují, my ale už nic nemáme, žádné dělostřelectvo, nemáme, čím jim útok opětovat,“ připustil svízelnou situaci své jednotky.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.
Řecký dodavatel plynu DEPA Commercial se dohodl s ruským Gazpromem na mimosoudním urovnání sporu o ceny plynu. Uvedla to dnes řecká společnost bez dalších podrobností. DEPA loni podala žádost o arbitráž, ve které usilovala o zpětné snížení ceny sjednané ve smlouvě z roku 2022 a úlevu od budoucích plateb v hodnotě stovek milionů dolarů.
Státní společnost DEPA podepsala v lednu 2022 smlouvu s Gazpromem na dodávky dvou miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2026. Cena plynu se měla stanovovat tak, že z 80 procent měla být určena podle ceny plynu na hlavní nizozemské burze TTF a z 20 procent podle světových cen ropy. Po prudkém růstu evropských cen plynu v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na pokles dodávek ruskými plynovody však měla společnost DEPA potíže s prodejem plynu a nakonec nebyla schopna přijmout dodávky minimálního ročního množství.
Volodymyr rovněž těžce nese ztráty svých spolubojovníků a kamarádů. Novinářům vylíčil děsivý příběh, kdy našel kamaráda se šrapnelem v hlavě, padlému bylo teprve 29 let. „Věděl jsem, že je mrtvý, ale nemohl jsem přestat obvazovat mu hlavu ve snaze ho přece jen zachránit,“ vypověděl. „Na 90 procent našich ztrát je vinou ruského ostřelování – tanky nebo ze vzduchu, ne z přestřelek na blízko,“ sdělil tisku další z vojáků Valerij. Z jeho sedmadvacetičlenné skupiny přežívá už jen pár mužů.
„Rusové mají tolik zbraní a tolik mužů,“ povzdechl si Valerij. Maksym k tomu dodal, že Rusové jeho jednotku donutili k ústupu na více než kilometr. „Používají drony, aby nás lokalizovali, pak spustí salvu, ostřelují nás a pak přijde pozemní vlna útoků,“ řekl k ruské taktice.
