Krvavý boj o Bachmut: „Je to cesta na smrt,“ zoufá si voják. Ukrajinci potřebují víc západních zbraní
Bitva o město Bachmut je jednou z nejdelších v krvavém konfliktu, který loni svým vpádem na Ukrajinu rozpoutal ruský prezidentem Vladimir Putin. V okolí doněckého města probíhají intenzivní boje, Kyjev trvá na tom, že město bude dál bránit, Moskva zaznamenává dílčí postup, což je pro Kreml alespoň částečný úspěch. Ukrajinci nepolevují, už ale i jim docházejí síly. Zoufalí obránci si uvědomují, že víc než kdy jindy potřebují pomoc v podobě západních zbraní. Zároveň se smiřují s realitou, že obrana Bachmutu je pravděpodobně bude stát život.
Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho vojenští velitelé se rozhodli, že město v Doněcké oblasti budou dál bránit, přestože Ukrajina přišla o hlavní cestu vedoucí do Bachmutu. Zelenskyj věří, že město udrží. Podmínkou ale je, aby jeho západní spojenci co nejrychleji odeslali další zbraně. Ukrajince určitě potěšilo čtvrteční rozhodnutí Polska, prezident Andrzej Duda po setkání s novým českým prezidentem Petrem Pavlem oznámil, že Kyjevu poskytne „vytoužené“ stíhačky MiG-29. A stíhačky dostane Kyjev i od Slovenska.
Dodávky zbraní ze Západu jsou klíčové
Ukrajinci u Bachmutu skutečně nyní hrají i o čas, západní zbraně zoufale potřebují. Situace je napjatá, Rusové postupují vpřed. V oblasti jsou i reportéři stanice Sky News. „Zlověstné ticho přerušuje jen zvuk dělostřelectva, budovy jsou rozstřílené,“ nastínili situaci.
Nedaleko hlavní fronty je Kosťantynivka, město se nachází jen 12 kilometrů od bojů. „Stále tady žijí lidé, civilisté, bydlí ve svých rozbombardovaných domech a bytech,“ komentovali reportéři. „Hlavní tah do Bachmutu Ukrajinci ztratili, ale zásobování pokračuje, na frontě i civilistů, vojenská technika se prodírá rezidenčními oblastmi mezi troskami,“ přiblížili reportéři.
„Je to těžké, potřebují všeho víc, je to opravdu neuvěřitelně těžké, ale držíme se,“ svěřil se jeden z vojáků zásobující frontu. „Potřebují všeho víc,“ do této jednoduché věty se schová i to, že obrana Bachmutu závisí na dodávkách západních zbraní, techniky a munice.
„Jedeme na smrt.“
„Je to tak 30 na 70 procent, že vyhrajeme,“ svěřil se Sky News ukrajinský voják Oleksandr. Připustil, že Rusko má v oblasti početní převahu, rychle ale dodal, že rovněž denně utrpí vysoké ztráty. Jenže zatím to jsou právě spíše Rusové, kdo u Bachmutu zaznamenávají dílčí úspěchy. „Vím, že je to v podstatě cesta na smrt. Prostě tady umíráme. A Rusové v podstatě už cítí svoje vítězství,“ oproti Olesksandrovi se mezi některý Ukrajinci šíří beznaděj.
„Když nás vezli směrem k Bachmutu, věděl jsem, že vlastně jedeme na smrt,“ sdělil listu The Kyiv Independent voják Volodymyr. Připustil, že nemůže ani jíst, je si jistý, že obranu města nepřežije. „Rusové nás neustále ostřelují, my ale už nic nemáme, žádné dělostřelectvo, nemáme, čím jim útok opětovat,“ připustil svízelnou situaci své jednotky.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
Volodymyr rovněž těžce nese ztráty svých spolubojovníků a kamarádů. Novinářům vylíčil děsivý příběh, kdy našel kamaráda se šrapnelem v hlavě, padlému bylo teprve 29 let. „Věděl jsem, že je mrtvý, ale nemohl jsem přestat obvazovat mu hlavu ve snaze ho přece jen zachránit,“ vypověděl. „Na 90 procent našich ztrát je vinou ruského ostřelování – tanky nebo ze vzduchu, ne z přestřelek na blízko,“ sdělil tisku další z vojáků Valerij. Z jeho sedmadvacetičlenné skupiny přežívá už jen pár mužů.
„Rusové mají tolik zbraní a tolik mužů,“ povzdechl si Valerij. Maksym k tomu dodal, že Rusové jeho jednotku donutili k ústupu na více než kilometr. „Používají drony, aby nás lokalizovali, pak spustí salvu, ostřelují nás a pak přijde pozemní vlna útoků,“ řekl k ruské taktice.
