Švýcarský bankovní gigant Credit Suisse kromě krize čelí i vyšetřování. Pomáhal ruským oligarchům?
Americké úřady vyšetřují švýcarské banky Credit Suisse a UBS, zda nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím, píše s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Americké ministerstvo financí podle ní rozeslalo předvolání i zaměstnancům některých velkých amerických bank.
Americký úřad se obrátil s žádostí o informace do Švýcarska ještě předtím, než se banka UBS o víkendu dohodla, že konkurenční Credit Suisse převezme. Ministerstvo spravedlnosti podle jednoho ze zdrojů zjišťuje, kteří zaměstnanci bank jednali s klienty, na které se vztahují sankce, a jak byli tito klienti v posledních několika letech prověřováni. Bankéři a poradci pak mohou být podrobeni dalšímu vyšetřování, aby se zjistilo, zda neporušili nějaké zákony.
Credit Suisse se předtím, než západní země po invazi na Ukrajinu zavedly sankce, na bohaté Rusy zaměřovala. V době největšího rozmachu banka spravovala pro ruské klienty více než 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč), které Credit Suisse generovaly roční výnosy mezi 500 a 600 miliony dolarů. V době, kdy banka loni v květnu ukončila své podnikání s jednotlivými ruskými klienty, pro ně Credit Suisse držela asi 33 miliard dolarů, což je o 50 procent více než UBS, a to přesto, že je podnikání této společnosti v oblasti správy majetku rozsáhlejší.
Americké ministerstvo spravedlnosti loni zřídilo pracovní skupinu KleptoCapture, která má prosazovat sankce proti bohatým Rusům napojeným na ruského prezidenta Vladimira Putina. Americká vláda jim od té doby zabavila řadu jachet, soukromých letadel a luxusních nemovitostí.
Banky mohou za porušení amerických sankcí čelit vážným postihům. Francouzská BNP Paribas byla v roce 2014 nucena zaplatit téměř devět miliard dolarů poté, co se přiznala americkým úřadům, že zpracovávala transakce pro sankcionované súdánské, íránské a kubánské subjekty. V roce 2019 britská Standard Chartered Bank zaplatila více než miliardu dolarů za urovnání vyšetřování ministerstva spravedlnosti, ve kterém se bývalý zaměstnanec banky přiznal ke spiknutí souvisejícímu s porušením amerických sankcí vůči Íránu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
