Pokračuje setkání evropských lídrů. Po shodě u munice pro Ukrajinu přejdou k debatě o euru
Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají v pátek na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
K lídrům EU se na takzvaném eurosummitu připojí šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Ta ve středu prohlásila, že bankovní sektor v zemích platících eurem je odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. Uvedla také, že ECB rázně zakročí, aby inflaci v eurozóně vrátila zpět ke dvěma procentům ze současných hodnot kolem devíti procent.
Lídři se kromě toho budou bavit také o finanční situaci v celé EU, kterou nadále ovlivňuje válka na Ukrajině. Patrně zopakují své rozdílné pohledy na návrat k fiskální disciplíně po dočasném pozastavení pravidel kvůli covidové pandemii a energetické krizi. Zatímco zejména zadlužené jihoevropské země prosazují méně rázné uplatňování společných požadavků, státy jako Nizozemsko či severské země chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Shoda na podpoře zelené ekonomiky i kolem Ukrajiny
Na závěr prvního dne summitu se lídři už dohodli na několika věcech. Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň.
Premiéři a prezidenti členských zemí také přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se.
Británie, Finsko a Nizozemsko zvažují spolupráci v oblasti společného financování a pořizování zbraní, střeliva a vojenského vybavení. Reagují tak na rostoucí míru hrozeb po celém světě, zejména v souvislosti s válkami na Ukrajině a na Blízkém východě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlád těchto zemí.
Zmíněné tři státy zkoumají spolu s dalšími nejmenovanými partnery možnost zavedení nového mechanismu do roku 2027, který by urychlil investice a podpořil poptávku po obranném vybavení, uvedlo v prohlášení britské ministerstvo financí.
Zveřejnění plánu přichází týž den, kdy se mají s britským premiérem Keirem Starmerem v Londýně setkat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Tématem jednání budou mimo jiné prodeje dronů a souvisejících technologií, euroatlantická bezpečnost a úsilí o dosažení trvalého míru na Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské agresi.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v dopise adresovaném EK podle Reuters uvedl, že oprava ropovodu Družba se chýlí ke konci. Hotová má být za měsíc a půl.
Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli Costa a von der Leyenová.
Ono jim o Ukrajinu jde moc,ale ne o lidi,kteří tam žijí.
Nic nezůstane zatajeno. 