Pokračuje setkání evropských lídrů. Po shodě u munice pro Ukrajinu přejdou k debatě o euru
Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají v pátek na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
K lídrům EU se na takzvaném eurosummitu připojí šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Ta ve středu prohlásila, že bankovní sektor v zemích platících eurem je odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. Uvedla také, že ECB rázně zakročí, aby inflaci v eurozóně vrátila zpět ke dvěma procentům ze současných hodnot kolem devíti procent.
Lídři se kromě toho budou bavit také o finanční situaci v celé EU, kterou nadále ovlivňuje válka na Ukrajině. Patrně zopakují své rozdílné pohledy na návrat k fiskální disciplíně po dočasném pozastavení pravidel kvůli covidové pandemii a energetické krizi. Zatímco zejména zadlužené jihoevropské země prosazují méně rázné uplatňování společných požadavků, státy jako Nizozemsko či severské země chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Shoda na podpoře zelené ekonomiky i kolem Ukrajiny
Na závěr prvního dne summitu se lídři už dohodli na několika věcech. Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň.
Premiéři a prezidenti členských zemí také přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se.
Berlín žádá, aby se všechny země EU zavázaly k pokrytí schodku Ukrajiny v roce 2027. List FT to hodnotí jako ultimátum před jednáním o rozpočtu EU.
Ruská vojska bojující proti Ukrajině utrpěla v neděli rekordní ztráty za celou dobu války, kterou Moskva rozpoutala před téměř pěti lety. Během jediného dne ruská armáda přišla o 2980 vojáků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb, který do výčtu zahrnul zabité a těžce raněné. Ruské ministerstvo obrany naopak odhadlo ukrajinské ztráty za uplynulý den na 1170 vojáků, jak uvedla státní agentura TASS.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Příměří na Ukrajině je nezbytným předpokladem pro zahájení rozhovorů o bezpečnosti Evropy, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň podpořila nadcházející jednání v Abú Zabí, informovaly agentury.
„Jakákoliv seriózní diskuse o bezpečnostní architektuře Evropy se bude moci uskutečnit teprve poté, co bude na Ukrajině dosaženo příměří, a bude se muset odehrávat v odpovídajícím rámci, zejména se spojenci z NATO a členskými státy EU,“ uvedla podle agentury AFP von der Leyenová při návštěvě Bukurešti.
Ono jim o Ukrajinu jde moc,ale ne o lidi,kteří tam žijí.
Nic nezůstane zatajeno. 