Pokračuje setkání evropských lídrů. Po shodě u munice pro Ukrajinu přejdou k debatě o euru
Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají v pátek na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
K lídrům EU se na takzvaném eurosummitu připojí šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Ta ve středu prohlásila, že bankovní sektor v zemích platících eurem je odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. Uvedla také, že ECB rázně zakročí, aby inflaci v eurozóně vrátila zpět ke dvěma procentům ze současných hodnot kolem devíti procent.
Lídři se kromě toho budou bavit také o finanční situaci v celé EU, kterou nadále ovlivňuje válka na Ukrajině. Patrně zopakují své rozdílné pohledy na návrat k fiskální disciplíně po dočasném pozastavení pravidel kvůli covidové pandemii a energetické krizi. Zatímco zejména zadlužené jihoevropské země prosazují méně rázné uplatňování společných požadavků, státy jako Nizozemsko či severské země chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Shoda na podpoře zelené ekonomiky i kolem Ukrajiny
Na závěr prvního dne summitu se lídři už dohodli na několika věcech. Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň.
Premiéři a prezidenti členských zemí také přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na energetickou a železniční infrastrukturu v osmi ukrajinských regionech. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusové útočí na rozvodny pomocí dronů Šáhed,“ napsal Zelenskyj na síti X s odkazem na bezpilotní letouny, které Rusko běžně vysílá nad území Ukrajiny. „Mnoho z těchto úderů je úspěšných, protože stále platí omezení rychlosti provozu terminálů Starshield podél frontové linie a na dočasně okupovaných územích,“ dodal k satelitnímu internetu společnosti SpaceX Elona Muska.
Ruská armáda podle šéfa správy Záporožské oblasti Mychajla Semikina podnikla od sobotního večera do dnešního rána 12 útoků na město Záporoží. Zranění utrpělo šest lidí, včetně dvouletého dítěte, uvedl na síti Telegram. Mezi zraněnými jsou také tři ženy ve věku 40, 78 a 79 let a dva muži ve věku 19 a 39 let.
Rusko v posledních dnech na Záporoží útočilo opakovaně. V pátek při dvou útocích na obytné domy utrpělo zranění nejméně 50 lidí, v sobotu pak dalších 18 lidí při útoku na vícepodlažní obytný dům.
Ono jim o Ukrajinu jde moc,ale ne o lidi,kteří tam žijí.
Nic nezůstane zatajeno. 