Pokračuje setkání evropských lídrů. Po shodě u munice pro Ukrajinu přejdou k debatě o euru
Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají v pátek na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
K lídrům EU se na takzvaném eurosummitu připojí šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Ta ve středu prohlásila, že bankovní sektor v zemích platících eurem je odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. Uvedla také, že ECB rázně zakročí, aby inflaci v eurozóně vrátila zpět ke dvěma procentům ze současných hodnot kolem devíti procent.
Lídři se kromě toho budou bavit také o finanční situaci v celé EU, kterou nadále ovlivňuje válka na Ukrajině. Patrně zopakují své rozdílné pohledy na návrat k fiskální disciplíně po dočasném pozastavení pravidel kvůli covidové pandemii a energetické krizi. Zatímco zejména zadlužené jihoevropské země prosazují méně rázné uplatňování společných požadavků, státy jako Nizozemsko či severské země chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Shoda na podpoře zelené ekonomiky i kolem Ukrajiny
Na závěr prvního dne summitu se lídři už dohodli na několika věcech. Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň.
Premiéři a prezidenti členských zemí také přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se.
Moldavsko už nenakupuje žádný plyn z Ruska, oznámila dnes prezidentka Maia Sanduová. Dnes bylo zprovozněno elektrické vedení spojující zemi s Rumunskem a evropskou energetickou sítí, připomínají média.
„Moskva po desetiletí využívala energie k tomu, aby nás vydírala. S tím je konec: Moldavsko nenakupuje žádný ruský plyn a připravují se další dvě elektrická vedení do Rumunska. Poděkování náleží všem, díky nimž se to podařilo,“ napsala Sanduová na sociální síti X.
Loni Ukrajina přerušila tranzit ruského plynu přes své území, a to způsobilo pokles výroby elektřiny v plynové elektrárně v separatistickém Podněstří, která zajišťovala čtyři pětiny potřeb Moldavska. To následně přešlo k nákupu elektřiny od evropských dodavatelů, ale elektrické vedení pravidelně nezvládalo zátěž. Od srpna plyn pro obyvatele Moldavska zdražil v průměru o 80 procent, poznamenal ruský list Kommersant na svém webu.
Policisté podle očitých svědků v Moskvě zatýkali mladé, které se snažili zverbovat do války, bez velkého rozmýšlení a stovky zadržených pak drželi hodiny bez pití a bez možnosti použít toalety, některé zmlátili, píše Meduza.
K zadrženým nepouštěli rodiče, kteří se shromáždili před strážnicí. „Živíme vás, darmožrouti,“ vykřikoval dav na adresu policistů.
Za teenagery podle serveru orodovala i „známá udavačka“ Jekatěrina Mizulinová, když na sociální síti napsala, že nechápe, proč policisté nepustí za nezletilými rodiče, a to tím spíše, že policie nemá právo je zadržovat déle než tři hodiny.
Ruská policie v noci ze soboty na neděli zadržela v centru Moskvy stovky mladých lidí při zátahu, který označila za preventivní akci. Zadržené mladé muže, kteří dosáhli plnoletosti, se policisté snažili přimět, aby podepsali kontrakt do války proti Ukrajině, informovaly dnes zpravodajské servery Meduza a The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Policisté podnikli „šťáru“ na dvorcích domů, v barech, kavárnách a v parcích. Do operace nasadili desítku vozů na přepravu vězňů.
Podle různých odhadů zadrželi až 300 „neformálně“ oblečených mladých lidí. Ti, kteří byli starší 18 let, dostali předvolání, aby se dostavili na vojenskou správu. Jedna ze zadržených si stěžovala na hrubost policistů. Jiní tvrdili, že od policistů slyšeli, že podobné zátahy souvisejí s celkovou situací v zemi.
Ono jim o Ukrajinu jde moc,ale ne o lidi,kteří tam žijí.
Nic nezůstane zatajeno. 