Pokračuje setkání evropských lídrů. Po shodě u munice pro Ukrajinu přejdou k debatě o euru
Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají v pátek na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
K lídrům EU se na takzvaném eurosummitu připojí šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Ta ve středu prohlásila, že bankovní sektor v zemích platících eurem je odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. Uvedla také, že ECB rázně zakročí, aby inflaci v eurozóně vrátila zpět ke dvěma procentům ze současných hodnot kolem devíti procent.
Lídři se kromě toho budou bavit také o finanční situaci v celé EU, kterou nadále ovlivňuje válka na Ukrajině. Patrně zopakují své rozdílné pohledy na návrat k fiskální disciplíně po dočasném pozastavení pravidel kvůli covidové pandemii a energetické krizi. Zatímco zejména zadlužené jihoevropské země prosazují méně rázné uplatňování společných požadavků, státy jako Nizozemsko či severské země chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Shoda na podpoře zelené ekonomiky i kolem Ukrajiny
Na závěr prvního dne summitu se lídři už dohodli na několika věcech. Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň.
Premiéři a prezidenti členských zemí také přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Podle britského deníku The Mirror začali severokorejští vojáci vyhazovat seniory z jejich domovů, údajně proto, aby se skryli před ukrajinskými smrtícími drony. Důchodci tak byli vyhnáni do mrazu.
Severokorejští vojáci, kteří pomáhají Rusku bojovat v jeho válce proti Ukrajině, údajně vyhazují seniory z jejich obydlí.
Podle nových zpráv bojovníci vyhazují starší osoby, aby se mohli „skrýt před útoky ukrajinských dronů“. Krutý krok údajně způsobil, že nejzranitelnější byli vyhnáni do mrazů.
Záběry z dronu mají ukazovat, jak Severokorejci vyvádějí starší lidi z jejich domovů. K incidentům údajně došlo blízko frontové linie ve vesnici Machnovka v Kurské oblasti.
Telegramový kanál InformNapalm uvedl: „Severokorejští vojáci vyhnali místní obyvatele (Rusy) z jejich domů, aby se tam ukryli. Místní starší lidé zůstali v mrazu a jejich domovy se staly úkryty pro severokorejské vojáky."
Dnes zveřejněná zpráva HRW kritizuje „zesílené represe“ v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na „liberální demokracie“, které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.
„Události minulého roku podtrhly důležitost obrany mezinárodních lidskoprávních norem a demokratických institucí tváří v tvář zbabělé neochotě mnohých vlád zakročit proti utrpení a utlačování,“ uvádí v předmluvě ke zprávě ředitelka HRW Tirana Hassanová. Dokument popisuje stav lidských práv v asi stovce zemí světa, Česko ani Slovensko mezi nimi nejsou.
Ono jim o Ukrajinu jde moc,ale ne o lidi,kteří tam žijí.
Nic nezůstane zatajeno. 