Jednání špiček EU se Zelenským v Kyjevě: Miliony na odminování území a další pomoc Ukrajině
Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál. Šéf Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že budoucnost Ukrajiny je v EU.
Šéfové unijních institucí dnes v Kyjevě podle agentury AFP ocenili ukrajinské úsilí při snaze země o vstup do EU, ale neoznámili žádný časový plán. Kyjev přitom usiluje o co nejrychlejší přijímací proces a někteří ukrajinští politici v minulosti zmínili vstup už v roce 2026. „EU uznala značné úsilí, které Ukrajina v posledních měsících vynaložila na splnění cílů, na nichž stojí její její status kandidátské země pro členství v EU,“ stojí ve společném prohlášení trojice lídrů, které Evropská rada zveřejnila po jednání. „(EU) uvítala reformní úsilí Ukrajiny v tak obtížných časech a vybídla ji, aby v této cestě pokračovala,“ píše se dále v prohlášení.
Von der Leyenová na tiskové konferenci řekla, že Ukrajina potřebuje při svém úsilí o členství v evropském bloku splnit určité cíle. „Neexistuje žádný pevný časový plán, ale existují cíle, kterých musíte dosáhnout,“ poznamenala šéfka Evropské komise. EU dlouhodobě zdůrazňuje nutnost dokončení potřebných reforem na Ukrajině.
Zelenskyj mezitím na sociální platformě telegram uvedl, že jeho země nepromarní jediný den na cestě ke členství v EU. „Dnešní summit Ukrajiny a EU je silným symbolem toho, že překonáme všechny překážky, abychom posílili naše partnerství a integraci,“ napsal Zelenskyj. „Náš cíl je naprosto jasný: zahájit jednání o členství Ukrajiny v Evropské unii,“ dodal.
Ukrajinský prezident už dříve vybídl Evropskou unii k přijetí ještě tvrdších opatření proti Rusku, které téměř před rokem napadlo jeho zemi. O novém balíku sankcí jednal s von der Leyenovou ve čtvrtek. EU podle dřívějšího vyjádření šéfky EK počítá s přijetím dalších postihů - konkrétně desátého balíku - proti Moskvě na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi loni 24. února.
Unijní představitelé zároveň v dnešním prohlášení přislíbili podporu Ukrajině v jejím boji proti pokračující ruské vojenské agresi tak dlouho, jak dlouho bude potřeba. Podpořili rovněž Zelenského desetibodový mírový plán a zorganizování mírového summitu. Trojice vrcholných představitelů podle svého prohlášení zároveň podpořila vytvoření mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA) v Haagu, které by mělo koordinovat vyšetřování a shromažďování důkazů pro budoucí tribunály.
Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k možné roli Číny coby součásti bezpečnostní garancí po Ukrajinu po ukončení války, což zmínil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony... Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ uvedl nyní Zelenskyj podle agentury AFP.
„Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku slovenský prezident Peter Pellegrini k výročí 21. srpna 1968, v nepřímé narážce na nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.
Invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy podle něj je smutnou události našich dějin, která na dlouhou dobu ovlivnila politický život a osudy lidí v tehdejším Československu.
Azylová a migrační pravidla budou od ledna přísnější. Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Změny mají také zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Předloha vychází z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření, které proti nelegální migraci nachystaly nebo chystají další členské státy.
Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už ve čtvrtek, po svém jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem uvedl, že EU vycvičí dalších 15 000 ukrajinských vojáků - celkem tedy 30 000 - a poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů Kč), aby země mohla očistit území zamořené minami. Borrell vyrazil do Kyjeva společně s von der Leyenovou a s 15 eurokomisaři.
„Společně s vojenskou podporou poskytovanou členskými státy EU se celková vojenská podpora EU Ukrajině odhaduje na téměř 12 miliard eur (zhruba 285 miliard korun),“ uvádí se v dnešním prohlášení, kde rovněž stojí, že celková pomoc přislíbená Ukrajině na úrovni EU i členských států činí dosud takřka 50 miliard eur a zahrnuje kromě vojenské také například finanční a humanitární podporu.
Agentura Reuters mezitím upozornila, že Kyjevem se během dnešní návštěvy unijních představitelů dvakrát rozezněly sirény varující před hrozbou vzdušných útoků. První letecký poplach úřady vyhlásily ráno, druhý o několik hodin později, nedlouho po tiskové konferenci Zelenského s von der Leyenovou a Michelem. Žádné ruské nálety na Kyjev nebyly zatím hlášeny.
