Zelenskyj s manželkou na návštěvě u Macronových: Líčil i „psychologický i fyzický tlak Moskvy“
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Do Paříže s ním přicestovala i manželka Olena.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X.
„Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
Psychologický i fyzický tlak
Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Macronem řekl, že prioritou Kyjeva v mírových jednáních je zachovat ukrajinskou suverenitu a získat silné bezpečnostní záruky. Spor o území je podle něj nejkomplikovanější záležitostí. Macron před novináři prohlásil, že pouze Ukrajina může rozhodovat o svém území v mírových jednáních s Ruskem.
Ukrajinský lídr dnes rovněž vyzval západní spojence k zajištění toho, aby Rusko nebylo odměněno za válku, kterou rozpoutalo. Moskva podle něj v poslední době stupňuje dronové a raketové útoky s cílem zlomit Ukrajince. Jedná se „nejen o psychologický, ale i fyzický tlak na naše obyvatelstvo,“ prohlásil Zelenskyj. Ukrajinský prezident doufá, že bude moci vést jednání s Trumpem poté, co Witkoffa v úterý přijme Putin.
Při setkání v Paříži se oba prezidenti spojili s Witkoffem, který o víkendu vyjednával s ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti Rustemem Umerovem. Macron se Zelenským hovořili také s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Kromě toho mluvili podle Elysejského paláce s lídry Německa, Polska, Itálie, Norska, Finska, Dánska a Nizozemska a také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Italská premiérka Giorgia Meloniová po jednáních podle Reuters uvedla, že je důležité, aby se Evropa a Spojené státy shodly na tom, jak dosáhnout míru na Ukrajině.
Meloniová ocenila „konzistentně konstruktivní přístup“ Zelenského k mírovým jednáním a vyjádřila naději, že Rusko přispěje vlastním dílem k dosažení dohody.
Tlak na ruskou ekonomiku
Macron po schůzce se svým ukrajinským protějškem uvedl, že dopad sankcí uvalených na ruský energetický sektor v příštích týdnech vyvrcholí od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Myslím, že to mění situaci,“ prohlásil Macron s tím, že tlak na ruskou ekonomiku vzroste.
Podle AFP je Zelenskyj pod silným politickým a diplomatickým tlakem. Jeho návštěva proběhla v době, kdy se od minulého týdne odehrávají jednání o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Původně 28bodový plán, kritizovaný kvůli četným ústupkům Moskvě, byl při americko-ukrajinském jednání v Ženevě minulou neděli i na naléhání evropských spojenců Ukrajiny přepracován a zredukován na 19 bodů.
Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Drony se objevily poblíž irského pobřeží v době, kdy měl kolem prolétnout ukrajinský prezidentský speciál. Letadlo s prezidentem však přiletělo dříve, než bylo plánováno, a drony proto nepředstavovaly bezprostřední nebezpečí.
Není známo, odkud drony pocházely. Jejich dolet a čas ve vzduchu naznačují, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedly zdroje irského média. Podle úřadů šlo spíše o pokus narušit letový provoz než o možný útok na prezidentské letadlo.
Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O dnešním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
Rusko posílá odvlečené ukrajinské děti do převýchovných táborů v Severní Koreji, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který Moskvu obvinil z toho, že pokračuje v systematickém porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle ukrajinského Regionálního střediska pro lidská práva (RCHR) bylo zaznamenáno 165 táborů, ve kterých jsou ukrajinské děti rusifikovány a militarizovány, dodal veřejný ochránce práv. Tábory jsou podle něj na Rusy okupovaných ukrajinských územích, v Rusku, Bělorusku a KLDR. Moskva se nevyjádřila.
„Nucené přesídlování dětí, jejich rusifikace a militarizace jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl na platformě Telegram Lubinec. „Rusku nezáleží na osudech ukrajinských dětí. Pro zemi-agresora jsou pouze zdrojem pro budoucí války proti západnímu světu,“ napsal dále ukrajinský činitel s výzvou, že je nutné nalézt všechny odvlečené děti a vrátit je domů: „Ukrajinské děti nemohou být zbraní v rukou agresora.“
