Neděle 16. června 2024
Svátek slaví Zbyněk, zítra Adolf
Oblačno 22°C

Komentář: Putinův pěšák? Viktor Orbán využívá války na Ukrajině k prosazení vlastních zájmů

Autor: Zsuzsanna Szelényiová, lig - 
23. března 2023
20:30

Kritici Viktora Orbána často vykreslují jeho osobu jako pěšáka Kremlu. Realita je ale složitější: Orbán vždy sleduje své vlastní politické zájmy, píše v komentáři pro Blesk Zprávy Zsuzsanna Szelényiová, expertka na zahraniční politiku a někdejší bývalá poslankyně maďarského parlamentu.

Ve své nejnovější „veřejné informační“ kampani, načasované k prvnímu výročí ruského útoku na Ukrajinu, maďarská vláda zobrazuje Maďarsko jako sílu za mír bojující proti válečné mašinérii Západu. Tato rétorika – doplněna o pokračující útoky na „bruselský superstát“ – je klasickým příkladem propagandy, kterou maďarský premiér Viktor Orbán demonstruje už léta.

Orbánův proruský postoj však zůstává docela hodně nepochopený. Je strategický, zaměřený na oslabení podpory evropských států Ukrajině. Jde o relativně novou iniciativu a reflektuje jeho sobeckou politiku a ochotu hazardovat s cílem prosadit pozici Maďarska na mezinárodní scéně. Ve skutečnosti Orbán není proruský; je prostě jen sám za sebe – proorbánovský.

Ruskou agresi Gruzie odsoudil

Pro celkové pochopení, jak a proč Orbán hájil pozici ‚nezařazeného‘ ve válce na Ukrajině, stojí za to si zrekapitulovat situaci. V roce 2008, kdy Rusko zaútočilo na Gruzii, Orbán – tehdy v opozici – rychle odsoudil ruský vpád a jasně deklaroval, že „vojenská agrese je vojenská agrese“. V následujícím období, na pozadí ekonomické nejistoty, se prosadil takzvaný Orbánův „neliberální“ experiment a jeho změna pohledu na východní autokracii.

Po vítězství ve volbách v roce 2010 došel k závěru, že „dominance Západu“ ve světě klesá. Rozhodl se proto, že zavazovat se jenom k jedné straně by bylo nevýhodné. Orbán rozhodl, že by Maďarsko mělo udeřit samo a sehrát roli vůdce v novém středo- a východoevropském bloku, kde by se mohly prosadit také menší mocnosti.

Sblížení s Moskvou

Klíčovou součástí tohoto „otevření vůči Východu“ bylo sblížení s Moskvou, a to jen dva roky poté, co označil Rusko za „vojenského agresora“. Orbán vyzval středoevropské národy, aby zahájily nový dialog s Ruskem – což znamenalo posun v maďarském zahraničním politickém výhledu na dvě desetiletí.

Část tohoto posunu byla podpořena ekonomickými úvahami a vlivem ruských půjček. V letech 2010 až 2014 Orbánova vláda znárodnila energetické společnosti v zemi, vyňala je ze zahraničního vlastnictví, aby je znovu prodala provládním maďarským podnikům – jinými slovy Orbánovým kumpánům. Tento krok umožnil Orbánovi kontrolovat jednání o obchodu s energií: v roce 2014 tajně jednal o výstavbě jaderné elektrárny s ruským státním financováním a také o jihovýchodní větvi plynovodu TurkStream, který byla otevřena v roce 2021.

Země také uzavřela novou 15letou dohodu o plynu s Ruskem. Stala se tak domovem Mezinárodní investiční banky (pozůstatek Rady vzájemné hospodářské pomoci, v němž po odchodu Česka a Slovenska z Evropy zbývá jen Rusko a Maďarsko – pozn. red). V roce 2019 byla závislost Maďarska na Rusku na úrovni od roku 1990 nevídané. Tento posun v rovnováze sil se také shodoval s každoročními schůzkami s Putinem, přičemž poslední v únoru 2022 byla popsána jako „mírová mise“.

Když Rusko napadlo Ukrajinu, naskýtaly se Orbánovi dvě možnosti: pokračovat v chůzi po tenkém laně mezi západními a východními zájmy, nebo stát po boku Evropy a společně podporovat Ukrajinu. Vybral si tu první a poslední rok strávil kritizováním role EU ve válce, přičemž volal po „míru“.

Heslo „Měli bychom se držet stranou této války“ se stalo sloganem kampaně strany Fidesz. Dnes není možné přejít po ulicích Budapešti, aniž byste zahlédli vládou objednané plakáty kritizující politiku západních sankcí. Orbán využil moc, kterou on a jeho spojenci mají v médiích a zprávách, aby pošpinil své politické oponenty a nazval je „válečnými štváči“.

Přesto by energetická krize – která aktuálně dopadá na velkou část Evropy – mohla být nakonec jeho zkázou. Ceny energií pro domácnosti byly od roku 2013 zmrazeny, nynější prudké zdražování tak bylo pro maďarské voliče nebývalým šokem. Inflace v současné době dosahuje 25 %, z velké části kvůli špatnému řízení ekonomiky vládou a ožebračování významné části společnosti – včetně volební základny Fideszu.

Orbánovy konflikty s EU

Orbánovy opakované provokace nakonec vyústily v opožděné unijní pokusy ho krotit. Koncem roku 2022 Evropská komise podmínila grant ve výši 7,5 miliardy eur (178 mld. Kč) na zotavení po covidu tím, že Maďarsko dosáhne demokratických „milníků“. Přesto se Orbánovi opět podařilo vykličkovat. V prosinci na revanš pohrozil, že bude vetovat balíček pomoci Ukrajině. Dosud úspěšně využíval „neutrální“ pozice Maďarska ve válce k získávání finančních prostředků a fondů.

V každé krizi mezi Ruskem a EU se Orbánovi podařilo obejít potenciální nášlapné miny a prosadit své zájmy. Jak se válka na Ukrajině protahuje, má k dispozici další oportunistické karty. Ví například, že Evropa platí za podporu Ukrajiny vysokou cenu a že některé politické strany v Evropě nyní volají po rychlém vyřešení konfliktu. Počítá také s ubývající podporou války a se zvolením Donalda Trumpa v roce 2024, čímž se znovu změní pravidla hry.

Historie Orbánovy vlády ukazuje, že jde o rizikového hráče, který je ochoten hazardovat s pozicí Maďarska na mezinárodní scéně, jen aby zůstal u moci. On sám doufá, byť zaujímá morálně neobhajitelná stanoviska, že se jeho „pragmatická“ podpora „míru“ vyplatí. S touto strategií v minulosti vyhrál – a pokud ho necháme bez kontroly, mohl by vyhrát znovu.

Zsuzsanna Szelényiová je expertka na zahraniční politiku, bývalá poslankyně maďarského parlamentu a autorka díla Tainted Democracy: Viktor Orbán and the Subversion of Hungary. (Poskvrněná demokracie: Viktor Orbán a subverze Maďarska) 

Video  Ostrý proslov prezidenta Zelenského k Orbánovi: „Poslouchej, Viktore.“  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa