„Jedovatý“ Putin: Je z něj stále toxičtější osoba, Kreml hledá náhradu, tvrdí mluvčí rozvědky
Ruský prezident Vladimir Putin svým rozhodnutím rozpoutat na Ukrajině krvavou válku ztratil na Západě i své poslední spojence. O tom, jak západní společnost bere vážně jeho agresivní akt, svědčí i zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). A podle mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky (GUR) se Putin stává vyvrhelem i v Kremlu, na vině je hlavně jeho toxicita, uvedla agentura Unian.
V Kremlu se podle informací ukrajinské rozvědky hledá nástupce Putina, sám prezident se ale výběru svého „dědice“ neúčastní, zmiňuje agentura Unian s odkazem na mluvčího ukrajinské rozvědky Andrije Jusova. „Ruský vůdce přivedl svou zemi ke skutečné geopolitické katastrofě,“ komentoval Jusov.
Zmínil rovněž, že většina z vysokých představitelů Kremlu už je z Putina „otrávená“, unavují je zvláště jeho „toxické“ výstupy. Tématu se Jusov věnoval během celoukrajinského telethonu, tj. během několikahodinového, někdy i několikadenního fundraisingového vysílání, jehož účelem je výběr peněz na charitativní činnost.
„Putina už jen tolerují.“
Jusov mluvil o tom, že Putin přišel o své příznivce a spojence jak na mezinárodním, tak na domácím poli. A o tom, jak ho v Kremlu a v podstatě i v celé Ruské federaci „už jen tolerují“. „Stala se z něj neuvěřitelně politicky toxická osobnost,“ dodal mluvčí GUR. „Kruh kolem Putina se neustále ztenčuje,“ nastínil Jusov.
„Už i Kreml chápe, že vyhlídky Ruska jsou mizivé, a to kvůli geopolitické katastrofě Putinova režimu,“ poznamenal Jusov s tím, že Kreml už vyhlíží, kým Putina nahradit. „Mluví se o tom, kdo nahradí Putina, ale není to Putin, kdo by hledal své nástupce,“ vyjevil. Doplnil také to, že Putinova toxicita únosnou míru překročila již v roce 2021.
Právě v tom roce si od ruské opozice vysloužil přezdívku „travič“, a to kvůli tendenci nechávat své odpůrce zlikvidovat pomocí jedu - nebo se o to aspoň pokouší, jak to učinil v případě Alexandra Litviněnka, Sergeje Skripala, Viktora Juščenka či Alexandra Navalného. A podle nejnovějších zpráv se zdá, že travič Putin znovu udeřil, Jusov se nechal slyšet, že tajní agenti služby FSB by měli být zapleteni i do údajné otravy čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který převzal „až příliš mnoho“ pravomocí.
Smyčka kolem Putina se stahuje i v zahraničí, během pandemie covidu a následně po invazi na Ukrajinu sice z Ruska vycestovával jen zřídka, a když už, pak jen za těmi pár spojenci, co mu zbývají, nyní si ale musí dávat obrovský pozor, kam vyjet. Zatykač ICC má sice hluboký symbolický význam, ale jde i o reálný zatykač, a na 120 zemí uznává jurisdikci ICC. A hlavní prokurátor ICC, britský právník Karim Khan věří, že Putina dožene k soudu. Stejně tak zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.
Prokurátor ICC: Putina doženeme k odpovědnosti
Khan uvedl pro agenturu AFP, že existuje hned několik možností, jak mohou v případě Putina postupovat. Zdůraznil, že ruský prezident může být zatčen, pokud vstoupí na území státu, který uznává jurisdikci ICC. A pokud by Khan Putina „nedostal před soud“? Podle prokurátora je tu i možnost na potvrzení obvinění, souzení, případně odsouzení v nepřítomnosti. Khan zdůraznil, že jeho tým má k dispozici „nepopiratelné důkazy“.
Například na zpracování složky s důkazy o nucených deportací ukrajinských dětí do Ruska a přímé zapojení Lvovové-Bělovové se podílely i ukrajinské aktivistky Daryna Pidhorná a Ksenia Kornijenková, které svoji činnost popsaly v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
„Celá země, celá Ukrajina je místo činu,“ dodal Khan, on sám rovněž válkou zmítanou zemi navštívil a mnohé sebrané důkazy viděl na vlastní oči, mluvil sám se svědky zvěrstev i s přeživšími. „Všechny ty válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, zvěrstva, která tam Rusové páchají, od 24. února loňského roku vídáme v televizi, čteme o nich v novinách, pak přijedete přímo na Ukrajinu a vidíte další věci, které je třeba vyšetřit, o kterých se tak úplně nemluví,“ připustil Khan.
Prokurátor je pevně přesvědčen, že je reálné Putina dohnat k odpovědnosti.
