„Jedovatý“ Putin: Je z něj stále toxičtější osoba, Kreml hledá náhradu, tvrdí mluvčí rozvědky
Ruský prezident Vladimir Putin svým rozhodnutím rozpoutat na Ukrajině krvavou válku ztratil na Západě i své poslední spojence. O tom, jak západní společnost bere vážně jeho agresivní akt, svědčí i zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). A podle mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky (GUR) se Putin stává vyvrhelem i v Kremlu, na vině je hlavně jeho toxicita, uvedla agentura Unian.
V Kremlu se podle informací ukrajinské rozvědky hledá nástupce Putina, sám prezident se ale výběru svého „dědice“ neúčastní, zmiňuje agentura Unian s odkazem na mluvčího ukrajinské rozvědky Andrije Jusova. „Ruský vůdce přivedl svou zemi ke skutečné geopolitické katastrofě,“ komentoval Jusov.
Zmínil rovněž, že většina z vysokých představitelů Kremlu už je z Putina „otrávená“, unavují je zvláště jeho „toxické“ výstupy. Tématu se Jusov věnoval během celoukrajinského telethonu, tj. během několikahodinového, někdy i několikadenního fundraisingového vysílání, jehož účelem je výběr peněz na charitativní činnost.
„Putina už jen tolerují.“
Jusov mluvil o tom, že Putin přišel o své příznivce a spojence jak na mezinárodním, tak na domácím poli. A o tom, jak ho v Kremlu a v podstatě i v celé Ruské federaci „už jen tolerují“. „Stala se z něj neuvěřitelně politicky toxická osobnost,“ dodal mluvčí GUR. „Kruh kolem Putina se neustále ztenčuje,“ nastínil Jusov.
„Už i Kreml chápe, že vyhlídky Ruska jsou mizivé, a to kvůli geopolitické katastrofě Putinova režimu,“ poznamenal Jusov s tím, že Kreml už vyhlíží, kým Putina nahradit. „Mluví se o tom, kdo nahradí Putina, ale není to Putin, kdo by hledal své nástupce,“ vyjevil. Doplnil také to, že Putinova toxicita únosnou míru překročila již v roce 2021.
Právě v tom roce si od ruské opozice vysloužil přezdívku „travič“, a to kvůli tendenci nechávat své odpůrce zlikvidovat pomocí jedu - nebo se o to aspoň pokouší, jak to učinil v případě Alexandra Litviněnka, Sergeje Skripala, Viktora Juščenka či Alexandra Navalného. A podle nejnovějších zpráv se zdá, že travič Putin znovu udeřil, Jusov se nechal slyšet, že tajní agenti služby FSB by měli být zapleteni i do údajné otravy čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který převzal „až příliš mnoho“ pravomocí.
Smyčka kolem Putina se stahuje i v zahraničí, během pandemie covidu a následně po invazi na Ukrajinu sice z Ruska vycestovával jen zřídka, a když už, pak jen za těmi pár spojenci, co mu zbývají, nyní si ale musí dávat obrovský pozor, kam vyjet. Zatykač ICC má sice hluboký symbolický význam, ale jde i o reálný zatykač, a na 120 zemí uznává jurisdikci ICC. A hlavní prokurátor ICC, britský právník Karim Khan věří, že Putina dožene k soudu. Stejně tak zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.
Prokurátor ICC: Putina doženeme k odpovědnosti
Khan uvedl pro agenturu AFP, že existuje hned několik možností, jak mohou v případě Putina postupovat. Zdůraznil, že ruský prezident může být zatčen, pokud vstoupí na území státu, který uznává jurisdikci ICC. A pokud by Khan Putina „nedostal před soud“? Podle prokurátora je tu i možnost na potvrzení obvinění, souzení, případně odsouzení v nepřítomnosti. Khan zdůraznil, že jeho tým má k dispozici „nepopiratelné důkazy“.
Například na zpracování složky s důkazy o nucených deportací ukrajinských dětí do Ruska a přímé zapojení Lvovové-Bělovové se podílely i ukrajinské aktivistky Daryna Pidhorná a Ksenia Kornijenková, které svoji činnost popsaly v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
„Celá země, celá Ukrajina je místo činu,“ dodal Khan, on sám rovněž válkou zmítanou zemi navštívil a mnohé sebrané důkazy viděl na vlastní oči, mluvil sám se svědky zvěrstev i s přeživšími. „Všechny ty válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, zvěrstva, která tam Rusové páchají, od 24. února loňského roku vídáme v televizi, čteme o nich v novinách, pak přijedete přímo na Ukrajinu a vidíte další věci, které je třeba vyšetřit, o kterých se tak úplně nemluví,“ připustil Khan.
Prokurátor je pevně přesvědčen, že je reálné Putina dohnat k odpovědnosti.
