EU kývla na 10. balík sankcí proti Rusku, zasáhne i propagandisty. Zelenskyj chce udeřit na Rosatom
Evropská unie dnes oficiálně schválila další, už desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Nová opatření zasáhnou banky, export technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývoz ruských surovin. Rozšíří se také sankční seznam, na nějž přibyde 121 jmen jednotlivců a organizací, pro které platí omezení nakládat s majetkem a zákaz cest do unie.
Na nových sankcích se dohodli velvyslanci členských zemí EU v pátek, tedy v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, formálně je unie přijala dnes. Schvalování bylo tentokrát komplikovanější než obvykle, protože země se nedokázaly shodnout na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem.
Omezení ruského exportu
Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.
„EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí. Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února.
Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.
Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků.
„Budeme dál zvyšovat tlak na Rusko - a budeme to dělat tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ uvedl dnes v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Máme teď k dispozici vůbec nejdalekosáhlejší sankce, které pomáhají ztenčit válečný arzenál Ruska a těžce dopadají na jeho ekonomiku,“ napsala na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.
Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny, oznámila ruská správa okupované elektrárny, kterou citoval Reuters.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace.
„Tlak na ruského agresora se musí zvýšit: očekáváme rozhodné kroky proti Rosatomu a ruskému jadernému průmyslu, více tlaku na armádu a bankovní sektor,“ uvedl v reakci na přijetí desátého balíku unijních sankcí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Očekáváme další zintenzivnění tlaku a restrikcí, obzvlášť v oblasti jaderného průmyslu a aktivit Rosatomu,“ uvedl rovněž na twitteru ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Rosatom je ruský státní koncern se zaměřením na jadernou energetiku.
