Přítel Kremlu Orbán ignoruje mezinárodní zatykač a do Haagu vzkazuje: Putina nezadržíme!
Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.
Na dotaz ohledně Putinova zadržení Gulyás na briefingu uvedl, že Římský statut nebyl začleněn do maďarského právního systému.
„Můžeme se odkazovat na maďarské zákony a podle nich nemůžeme zadržet ruského prezidenta... protože statut ICC nebyl v Maďarsku veřejně vyhlášen,“ řekl šéf kanceláře maďarského premiéra. Jak dodal, pokud jde o zatykač na Putina, vláda k němu zatím „nezaujala stanovisko“. „Taková rozhodnutí nejsou těmi nejšťastnějšími, protože vedou jen k další eskalaci, a nikoli k míru. To je můj osobní subjektivní názor,“ doplnil Gulyás.
Putin je teprve třetím úřadujícím prezidentem, na kterého ICC vydal zatykač, ve vězení ale pravděpodobně brzy neskončí. Zatykač nicméně znamená, že by mohl být zadržen a poslán do Haagu v případě, že navštíví jakoukoli z členských států Mezinárodního trestního soudu. Těch je nyní 123, kromě Ruska mezi nimi ale není například ani Čína nebo Spojené státy.
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich. Naopak Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska.
Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. „Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili,“ sdělily úřady v prohlášení.
„Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti,“ doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
Zobrazit celý online
Viktor Orbán se kvůli udržování blízkých vztahů s Ruskem i po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru stal terčem ostré kritiky ze strany svých spojenců z Evropské unie a NATO. Maďarský premiér vystupuje proti sankcím Evropské unie proti Moskvě a také se staví proti dodávkám zbraní Ukrajině přes maďarské území.