„Stát jen zpívá.“ Ruští vojáci nedostávají platy, na sítích ukazují nulu. Ženy jim nosí jídlo v kufru
V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195.000 rublů (asi 55.270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o hromadný problém. To dokazují i výpovědi ruských manželek ze sítí, ale také zveřejňování výplatnic s nulovými čísly.
Server, který sám sebe charakterizuje jako společenské a politické médium vytvořené loni na jaře nezávislými novináři „jako rychlá odpověď na zničení ruských médií během války proti Ukrajině“, se ptá, zda snad ruští vojáci „začnou bojovat zadarmo?“.
Nařízení o bezpodmínečném dodržování termínu a výše výplat podepsal ruský prezident Vladimir Putin loni v říjnu, zřejmě i v reakci na útěk statisíců mladých Rusů před zářijovou mobilizací. Tehdy ale zmíněná suma v přepočtu odpovídala přibližně 78.000 korunám. Teď si vojáci - mobilizovaní i profesionální - stěžují, že jim neplatí - anebo neplatí včas - kromě slibovaných výplat ani příplatky, prémie a sociální dávky, píše Vjorstka.
Problém se tento měsíc podle serveru týká 52 regionů v Rusku a také anektovaného Krymu. Na sociálních sítích se ale lze dočíst i stížnosti, že někomu nedorazila výplata i za dva či tři měsíce. Zatímco loni se s problémem potýkali jen jednotlivci, letos už jde o „hromadný problém“.
V komentářích k příspěvkům stěžovatelů se lze dočíst, že ministerstvo obrany posílá výplaty mezi 10. až 20. dnem každého měsíce a že zpoždění mohlo způsobit například převelení do jiné jednotky. Někteří stěžovatelé připouštějí, že peníze nakonec dostali, jiní si dál stěžují na nuly na účtu.
Léky, uniformy i jídlo v kufru
Například Viktorija z Moskvy uvedla, že muže jí zmobilizovali loni na podzim, výplaty přestaly přicházet v lednu. Připouští, že může jít o důsledek zmatků při převelení, ale každopádně je na tom bídně - je zrovna na mateřské se dvěma dcerami ve věku tří let a osmi měsíců. Z 30.000 rublů (asi 8500 Kč), které dostává na děti od státu, vypomáhá ještě muži, aby měl na své výdaje.
Darja z Ivanovské oblasti tvrdí, že mobilizovaný manžel nedostává výplatu od února. Když se dovolala do centrální účtárny, dozvěděla se, že muž byl propuštěn z jedné jednotky, ale převelení do jiné ještě nedostal.
Rodiny měly navíc výdaje už jen za to, že šli muži na frontu, jak dodává Darja. „Stálo to asi 150 tisíc rublů, kupovali jsme i uniformy, protože prakticky nic nevydávali. Velmi obtížné to bylo i s jídlem. Nosili jsme na trénink jídlo i léky,“ uvádí a konstatovala, že „stát jen zpívá, jak všechno poskytuje.“
„Výplatu jsem šetřil, neutrácel. Pomohl jsem jen matce splatit pár dluhů,“ řekl serveru Andrej, který má kontrakt s armádou. Dříve se výplata pravidelně objevovala na účtu desátého dne v měsíci, ale tentokrát přišlo jen 30.000 rublů. „Od velitele byla jediná odpověď: čekejte. Ale pár lidí tu čeká (na výplatu) už od listopadu,“ dodal.
„Pro lidi z regionů částka 200.000 rublů představuje velké peníze. Mnozí takovou sumu vydělají za celý rok,“ objasnil sociolog Dmitrij Lobojko. S velkými výplatami za účast v bojových operacích tito lidé spojují naděje, že se jim podaří kvalitativně změnit život. „Ale teď narazili na realitu,“ dodal.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
