Rusa usvědčily ukrajinské drony a hovory domů: Zabil jsem chlapa, doznal se manželce
O tom, že se Ukrajincům daří zaznamenávat mnohé hovory ruských vojáků, se již dobře ví. V červnu Ukrajinci zachytili přiznání, ruský mladík připustil, že zabil civilistu. Na základě nahrávky z dronu ukrajinská policie Rusa identifikovaného jako Klim Keržajev (25) z Moskvy v nepřítomnosti obvinila z válečných zločinů, uvedla stanice CNN. Příběh „zabitého“ civilisty má naštěstí šťastný konec, Ukrajinec svou „smrt“ přežil.
Složku s důkazy včetně zmiňovaných nahrávek hovorů, a to mezi vojákem a jeho manželkou či přáteli, policisté sestavili po několikaměsíčním vyšetřování ruského útoku nedaleko města Izjum, ke kterému došlo loni v červnu. Ukrajinská policie audiozáznamy sdílela exkluzivně s reportéry CNN, a to těsně před oznámením obvinění.
Keržajev sloužil ve 2. motostřelecké divizi a v 1. tankové armádě západního vojenského distriktu, Rus je viněn z pokusu o vraždu civilisty, což je akt válečného zločinu podle článku 438 ukrajinského trestního zákoníku. Celý červnový útok byl rovněž zachycen na kameru dronu, ukrajinští vojáci tehdy podnikli unikátní záchrannou misi, na malý dron přivázali papírek s nápisem „Následujte mě“. Celá akce byla zachycena v dokumentu ukrajinského filmaře Ljubomyra Levyckého.
„Koukáme se na to jako na film, jako na seriál. Vlastně na hororový snímek, kde Rusové zabíjí civilisty,“ komentoval pro CNN šéf oddílu policejního vyšetřování v Charkově Serhij Bolvinov. Dodal, že nahrávky nejsou ani v nejmenším ty jediné důkazy, které mají, k dispozici je i forenzní zpráva po ohledání auta a místa činu útoku. Ohledání proběhlo poté, co ukrajinské jednotky v září osvobodily Izjum a okolí. Další důkazy sestavila kybernetická policie, která trasovala vojákovy účty na sociálních sítích a jeho hovory.
Bolvinov zdůraznil, že kauza Keržajeva je jen jeden ze stovek ruských válečných zločinů, které jeho tým vyšetřuje, a to pouze v Charkovské oblasti. Jeho tým se skládá z více než 900 vyšetřovatelů.
Zázrak ve škarpě
Minulé léto manželé Valeria Ponomarovová a Andrij Bohomaz jeli do Izjumu, jejich záměrem bylo pomoci Bohomazovým postarším rodičům utéct z okupovaného města. Jenže manželé někde špatně odbočili a dostali se blízko k frontě a pozicím ruských jednotek. Jejich auto zasáhla palba. Incident zaznamenali i ukrajinští vojáci včetně toho, jak se pár pokoušel utéct. Ukrajinský dron natočil, jak manželé opustili zasažený vůz a utíkali pryč, při jedné salvě byl Bohomaz vážně zraněn. Ponomarovová se mu snažila pomoct, dostat ho do krytu za vůz a obvázat mu rány.
Ukrajinské jednotky byly asi 30 metrů od vozu, ale bylo příliš riskantní dostat se k manželům, proto k nim vyslali dron se vzkazem, aby ho následovali. Jenže Ponomarovová nevěděla co dělat. „Poslal nám to přítel? Nebo nepřítel,“ ptala se sama sebe, jak později vypověděla v dokumentu. Žena se následně však rozhodla dron následovat, myslela jen na pomoc pro manžela. Brzy po jejím odchodu k jejich autu přišli Rusové a manžela hodili do škarpy. Mysleli si, že ho jejich palba zabila. Jenže Bohomaz jako zázrakem přežil.
Ponomarovová byla v bezpečí, ukrajinští vojáci však pro ni měli těžkou zprávu – k jejímu manželovi nebylo možné se vrátit, pozici obsadili Rusové.
Mezi tím nicméně ukrajinské drony dál natáčely, co se dělo na místě. „No, do p*dele, dneska jsem zabil muže,“ jeden z vojáků, později identifikovaný jako Keržajev, volal domů v domnění, že Bohomaza zabil. Jeho telefonát slouží jako doznání, že pálil na neozbrojené civilisty. O svém činu mluvil nejprve s manželkou a pak i s kamarádem. „To zas*aný auto se najednou objevilo na cestě a vystřelil jsem. Se*u už na to, zabil jsem chlapa,“ řekl Keržajev.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
Bohomaz ukázal, že má tuhý kořínek, i přes vážné zranění vylezl ze škarpy. Probudil ho déšť. „Začalo pršet a já se začal třást zimou. Pochopil jsem, že se odtamtud musím dostat,“ dobelhal se směrem k pozicím ukrajinských vojáků. „Trvalo mi to asi 30 nebo 40 minut. Dělal jsem si přestávky, měl jsem neuvěřitelné bolesti,“ ještě 9 měsíců po útoku musí Ukrajinec stále podstupovat léčbu, šrapnely mu poranily mozek, míchu a hrudník.
